Rosnatka okrouhlolistá /Drosera rotundifolia/

Rosnatka okrouhlolistá – popis

Rosnatka okrouhlolistá je vytrvalá masožravá rostlina s přízemní růžicí listů a nepatrnými kořeny, 4 – 20 cm vysoká. Listy jsou stejně široké nebo i širší než dlouhé, okrouhlé až eliptické. Chloupky na čepeli listu vylučují enzym, který rozkládá drobný hmyz. Květy jsou drobné, nenápadné na dlouhém stvolu, který je 4 – 7x delší než listy. Koncem léta se vytvoří přezimovací pupen (hibernaculum), ve kterém jsou uloženy orgány rosnatky pro příští vegetační období.

Rosnatka okrouhlolistá se živí hmyzem, který přitahuje svou jasně červenou barvou a lepkavými kapkami obsahujícími sladkou látku, jež pokrývají listy. Masožravý způsob obživy rosnatka vyvinula v důsledku nedostatku živin v kyselých biotopech, kde roste. K rozpuštění polapeného hmyzu přilepeného k výrůstkům na listech používá enzymy a z jeho těla tak získává dusičnany a jiné výživné látky.

Rosnatka okrouhlolistá – léčivé účinky

Rosnatka obsahuje množství význačných látek – naftochinony, např. droseron, methyljuglon a plumbagon se spasmolytickými účinky. Dále obsahuje flavonové glykosidy, organické kyseliny, stopy kyanogenních sloučenin a další látky. Významné jsou enzymy a slizy v exkretech trávicích žlázek a lapacích chlupů. Je to léčivka, používá se nať, která se však nesmí sbírat z důvodu ochrany rostliny! Rosnatka se používá k léčbě průdušek, proti křečím, arterioskleróze, cukrovce (výrazně snižuje hladinu krevního cukru), má silné antibakteriální působení a je močopudná. Dříve z ní bylo vyráběno mnoho preparátů, ať už čaj na podporu vykašlávání s antisklerotickými účinky, kapky proti kašli nebo likér „rosolka“.

Použitelné části rosnatky okrouhlolisté: kvetoucí nať

Období květu: červen až srpen

Rosnatka okrouhlolistá – použití a pěstování

Rosnatka okrouhlolistá je zákonem chráněná masožravá rostlina. Roste na půdách chudých na živiny, a tak je musí získávat jiným způsobem. K tomu jí slouží listy opatřené tentakulemi – žláznatými chlupy zakončenými kapičkou lepkavé tekutiny připomínající rosu. Pokud hmyz usedne na list, přilepí se a v boji o přežití na sebe přilepuje stále více tentakulí, až jej list obalí a pohltí. Poté je hmyz rozložen enzymy vylučovanými rostlinou a rostlina z něj získá potřebné živiny, zejména dusíkaté látky nezbytné k růstu. Na našem území ji najdeme jen roztroušeně, pokud se na lokalitě vyskytuje, pak tvoří početnější kolonie. Vzhledem k tomu, že je rostlina chráněná, je její využití v kuchyni nulové.