Devětsil lékařský /Petasites hybridus/

Devětsil lékařský-popis

Je vytrvalá bylina vysoká až 130 cm, za květu ale pouze 10-40 cm. Na lodyze najdeme nafialovělé šupiny. Květy má uspořádané v hroznovitě hustých úborech, mají narůžovělou nebo nafialovělou barvu, jsou dvoudomé, samčí jsou asi 2x větší než samičí a na delších stopkách. Listy jsou srdčitě okrouhlé, přízemná, řapíkaté a objevují se až po odkvětu. Dosahují šířky až 60 cm a délky až 100 cm. Latinský název je odvozen od řeckého slova petasos, což v překladu znamená široký klobouk. Byl tak pojmenován pro své velké listy, kterými si lidé chránili hlavy před sluncem.

Devětsil lékařský-léčivé účinky

Oddenek se sbírá nejlépe časně na jaře a suší se při teplotách do 40°C, list můžeme sbírat kdykoliv od jara do podzimu. Droga v oddenku obsahuje silici, hořčiny, třísloviny, inulin, fenol, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin. Tyto látky působí protikřečově zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí, žlučníku, výrazně utišují kašel a osvědčily se i při astmatu. Dále regulují látkovou výměnu, kladně působí i proti revmatu a zácpě. Na odřeniny se používají čerstvé, jemně naklepané listy, na střevní parazity je zase dobrý kořen rostliny. Výhodou devětsilu lékařského je, že nemá žádné vedlejší účinky a proto ho mohou využívat i děti.

Podává se ve formě nálevu, 1 čajovou lžičku drogy na šálek vody, pije se 3x denně. Můžeme ho podávat i ve formě prášku, kombinovat lze i s vínem, medem nebo ovesnými vločkami například při kašli. Jedinou nevýhodou je, že droga nepříjemně páchne, proto může její požití u citlivých osob vyvolat nevolnost. I z tohoto důvodu je hodně přidávána do směsí.

Použitelné části devětsilu lékařského: Oddenek, list, květ.

Období květu: březen-květen

Devětsil lékařský-pěstování

U nás rostě devětsil lékařský roztroušené, hojněji roste v horských a podhorských oblastech. V Evropě ho najdeme ve střední a jižní části, dále roste i v severní Asii. Vyhovují mu půdy humózní a kamenité, najít ho proto můžeme ve vlhkých lužních lesích, v roklích, podél lesních potoků a na vlhkých rumištích.

Zdroj obrázku: Wikipedie