Máta peprná /Mentha piperita/

Máta peprná – popis

Máta peprná je vytrvalá bylina. Má chlupatou lodyhu, až 75 cm vysokou. Listy jsou vejčité, kopinaté, špičaté, ostře pilovité, skoro celokrajné, mají až 10 mm dlouhý řapík. Čepel je poněkud pýřitá, asi 8 cm dlouhá, žláznatě tečkovaná, na líci tmavozelená, na rubu světlejší. Při pěstování je nutné mátu něčím ohradit, neboť se rychle rozrůstá.

Máta peprná – léčivé účinky

Hlavní složkou, kterou máta peprná obsahuje, je mentol, který vyvolává pocit chladu a znecitlivuje, čímž se ztrácejí nepříjemné pocity jako svědění, mírná bolestivost a podráždění. Při vnějším použití je tedy výborná jako odvar na výplachy při bolestech zubů a dásní, přičemž zpříjemňuje a čistí dech. Čerstvé mátové lístky je možno přidat do vody na koupel, protože má osvěžující účinky. Největší uplatnění u máty je při všech druzích žaludečních potíží, uvolňuje křeče, zlepšuje žaludeční nevolnost při kocovině, zastavuje zvracení, léčí koliky a nemoci střev, zlepšuje chuť k jídlu, tiší bolesti při podrážděném žlučníku či žlučových kamenech, celkově zlepšuje vylučování žluče a posiluje celou nervovou soustavu, má mírné afrodiziakální účinky. Velmi dobrá je kombinace máty s dalšími léčivkami. Posiluje preventivní působení lipového čaje, dohromady se saturejkou pomáhá při impotenci a frigiditě, s rozmarýnem zlepšuje tělesnou i duševní kondici.

Období květu máty peprné: červen až září

Použitelné části: nať a listy

Máta peprná – použití v kuchyni a pěstování

Čerstvé listy máty peprné se používají do omáček, moučníků, nápojů a salátů. Máta peprná je jednou z ingrediencí do oblíbeného míchaného nápoje Mojito. Ze sušených listů a vrcholků stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího masa či zeleniny. Má antiseptické účinky, podporuje zažívání a pocení, zabraňuje nadýmání. Roste na březích a v příkopech, pěstuje se v zahradách.

Máta peprná je jednou z nejstarších léčivých bylin a znali ji již staří Egypťané. Ze semen nevyrostou obvykle životaschopné rostlinky, proto je nejlepší ji množit kořenovými řízky, a to na jaře či na podzim. Další možností množení vzrostlých rostlin je rozdělením kořenů. Aby měly listy co nejlepší chuť, aroma a nejvyšší obsah silice, vysazujeme je na plné slunce a do dobře zavodněné a úrodné půdy. Svěží listy otrháváme před kvetením nebo po seřezání, jakmile rostlina začíná obrůstat.

Tip: Čajová směs při žaludečních potížích

1 díl máty, 1 díl meduňky, 1 díl nati z řepíku, 1 díl nati z benediktu. Dvě lžíce směsi zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme přikryté patnáct minut louhovat. Přecedíme a pijeme nálev třikrát denně půl hodiny před jídlem. Nálev si připravujeme denně čerstvý!