Třemdava bílá /Dictamnus albus/
Třemdava bílá – popis
Třemdava bílá je bylina dorůstající do výšky jeden metr s jednoduchými lodyhami, nahoře černě žláznatými a větveným oddenkem. Spodní listy jsou podlouhle obvejčité, zpravidla přisedlé, vyšší jsou krátce řapíkaté, lichozpeřené, se třemi nebo čtyřmi jařmy šikmo vejčitých, vroubkovaně zubatých, prosvítavě tečkovaných lístků. Květy jsou pětičetné, oboupohlavní, bledě růžové, obvykle nachově proužkované. Vyrůstají ve vrcholových hroznech, na přímých krátkých stopkách, z paždí kopinatých listenů. Plodem je žláznatě chlupatá tobolka, vymršťující hladká, černá semínka. Rostlina citrónově voní.
Třemdava bílá – léčivé účinky
Třemdava bílá obsahuje alkaloidy dictamnin, scitamni a fragarin, silici, hořčiny, saponiny, furokumariny, bergapten, xanthotoxin, aurapten a psoralen, dictamnolaktony a flavonoidy. Vodné výluhy, zejména lihovodné roztoky květové drogy, mají výrazné antibiotické působení a zvyšují srážlivost krve. Naťová droga působí výrazně močopudně a zlepšuje trávení, kořenová droga má efekt tonizační. Všechny se také využívají zevně, na omývání a koupele ekzémů, při vypadávání vlasů, na varixy apod. Kořenová droga má také účinek lehce projímavý. Obsahuje tzv. lineární furanokumariny, což jsou látky, schopné poškodit lidskou pokožku, pokud při jejich aplikaci dojde současně k ozáření sluncem nebo umělým zdrojem UV záření. Mohou také vzniknout kontaktní dermatitidy - popáleniny a puchýřky. Také se vyskytují četné alergické reakce, hlavně při nadýchání se silice. Byly popsány i celkové projevy intoxikace se žaludečním podrážděním, dávením, nervozitou a depresivními stavy.
Pokožka po poranění regeneruje dlouho a často na ní zůstávají pigmentové skvrny. Všechny tyto problémy se projevují jen při kontaktu s čerstvou rostlinou a ještě za předpokladu následného oslunění. Proto je nutná velká opatrnost při sběru. Při aplikaci čaje ze sušené drogy nehrozí žádné nebezpečí. Alergikům je doporučeno se užívání raději vyhnout, s výjimkou homeopatických léků. Vzhledem k poměrně agresivnímu účinku v čerstvém stavu a také proto, že se jedná o rostlinu chráněnou, tedy vzácnou, je homeopatické zpracování nejen žádoucí, ale přímo ideální.
Použitelné části třemdavy bílé: květ, nať i oddenek
Období květu: květen až červen
Třemdava bílá – použití v kuchyni a pěstování
Třemdava bílá roste na světlých loukách, občas je také pěstovaná jako okrasná. V České republice i na Slovensku patří mezi chráněné rostliny. Spalování třemdavy bylo využíváno jako pomocný prostředek k vyvolávání duchů a jiných bytostí ze záhrobí. Duchové se údajně objevovali v kouři. Pro zvýšení účinku se dále používala vanilka, styrax a santalové dřevo. Květy voní citrónově až omamnou vůní. Zvláště za horkého dne se silice z její lodyhy a listů intenzivně vypařují a je možno je zapálit i sirkou. U citlivější osoby může vlivem produkované silice vzniknout při doteku s rostlinou na kůži alergická fotosenzitivita, kůže se stane citlivou na ultrafialové záření a vytvoří se na ní špatně se hojící puchýře s následnými jizvami. Třemdava bílá je příbuzná citrusům (patří do stejné čeledi routovité), proto obsahuje podobné silice. Odtud její citrónová vůně. Tyto silice se uvolňují ve velkém množství (vůně je skutečně až omamná) a za horkého dne mohou i vzplanout!
Tip: Nálev
1 lžičku sušeného květu zalít vařící vodou a nechat 10 minut louhovat.
Diskuse k článku
RE : Třemdava bílá /Dictamnus albus/