Tužebník jilmový /Filipendula Ulmaria/

Tužebník jilmový – popis

Tužebník jilmový je vysoká bylina, která dorůstá od 50 cm až 200 cm. Z tlustého oddenku vyrůstá přímá, ve vrcholové části větvená lodyha nesoucí lichozpeřené listy. Ty jsou na povrchu tmavozelené a lysé, naspodu bíle plstnaté. Květenstvím je hustý vrcholík s pětičetnými, bílými až nažloutlými kvítky. Plodem je šroubovitě stočená nažka.

Tužebník jilmový – léčivé činky

Tužebník jilmový je právem nazýván přírodním aspirinem. Obsahuje stejnou účinnou látku jako jeho tabletový kolega, avšak na rozdíl od něj zároveň hojí žaludek, rány i ledviny. Jeho antibakteriální a protizánětlivé účinky se využívají i k hojení ran – vnitřně jako podpůrná léčba žaludečních vředů, zevně se tužebníková droga užívá ke koupelím či obkladům špatně se hojících ran nebo jako součást hojivých mastí. Kromě přírodních salicylátů obsahuje nať rostlinky flavonoidy, fenolické glykosidy, třísloviny a další léčivé látky.

Použitelné části tužebníku jilmového: květ a nať

Období květu: červen až červenec

Tužebník jilmový – použití v kuchyni a pěstování

Tužebník jilmový se množí rozrůstáním oddenku nebo nažkami, které šíří živočichové a voda. Ve středověku jím pokrývali podlahy pro provonění místnosti. Ze sušených listů se připravoval dietní nápoj. Podával se také při průjmech a k podpoře vylučování moči. Nadměrné dávky mohou vyvolat nežádoucí účinky, podobné jako jsou u kyseliny salicylové - zejména u pacientů se žaludečními a dvanáctníkovými vředy. Při sběru si dávejte pozor na pomačkání, při kterém bylinka zhnědne a je nepoužitelná. Po nasbírání bylinku sušíme na vzdušném místě v tenké vrstvě ve stínu. Po usušení skladujeme jako každou bylinku v dobře uzavíratelných tmavých lahvích.

Tip: Nálev

Nálev se připravuje z jedné čajové lžičky na šálek vody, denně se pijí 2 až 3 šálky.