Žindava evropská /Sanicula europaea/

Žindava evropská – popis

Žindava evropská je vytrvalá, 15 - 50 cm vysoká bylina. Lodyha jednoduchá, oblá, bezlistá nebo s 1 až 2 přisedlými, dlanitosečnými listy. Přízemní listy řapíkaté, dlanité až pětisečné, úkrojky trojklané, zubaté. Květenství koncové, okoličnaté, okolíky jednoduché, stažené, s obalem složeným z asi 2 mm dlouhých listenů, květy jsou bílé.

Žindava evropská – léčivé účinky

Žindava evropská obsahuje saponiny, třísloviny, silici, pryskyřice, hořčiny a zřejmě i stopy ještě blíže neprozkoumaných alkaloidů. Podporuje odkašlávání, působí protizánětlivě a urychluje hojení ran. Mast ze žindavy má protialergické působení, osvědčila se zejména při léčbě dětských atopických ekzémů, kožních vyrážek, vředů, hnisajících ran i hemeroidů. Jako kloktadlo pomáhá při bolení v krku či při zánětech ústní sliznice a dásní.

Vnitřně se žindava užívá při peptickém vředu, při zánětech dýchacích cest nebo při poruchách trávení. Obvykle se podává ve formě prášku na špičku nože nebo ve formě nálevu, při zevním použití pak buď ve formě masti, koupele nebo kloktadla. Vzhledem k tomu, že žindava působí poměrně prudce, nedoporučuje se její podávání dětem a zesláblým osobám.

Použitelné části žindavy evropské: kvetoucí nať

Období květu: květen až červenec

Žindava evropská – použití v kuchyni a pěstování

V ČR roste žindava evropská na většině území roztroušeně, nejvíce v pahorkatinách a podhorských oblastech, v nížinách a na horách méně.  Žindava má ráda stinné humózní lesy, nejčastěji jedliny, květnaté bučiny, dubohabřiny, lužní lesy. K vidění je na půdách čerstvě vlhkých až vlhkých, slabě kyselých až neutrálních. Žindava byla magickou rostlinou, nošena při sobě lákala milence, a proto byla součástí dámských ložnic. Je mírně slaná, hořká a trpká.

Tip: Kloktadlo

1 až 2 polévkové lžíce natě na 1 l vody.