Jak na domácí chov prasat? Postarejte se o dobré krmení, čištění a výběh

Domácí chov prasat má řadu výhod. Někdo chce chovat prasata jako milé a inteligentní společníky, jiný jako přísun čerstvého a kvalitního masa. V obou případech ale platí, že se musíme umět prasatům postarat o dobrý domov. Poradíme, jak na to, aby u nás byli prasátka spokojená a dařilo se jim. Řekneme, co budete potřebovat a na co nesmíte při chovu prasat podcenit.

Pro domácí chov prasat je nezbytné správné krmení

Prase je všežravec. Řadu krmení, které můžeme na domácí chov prasat použít, najdeme u nás v kuchyni. Pokud chceme, aby prase domácí dobře přibíralo, sáhněme po výkrmných směsích. Na porážku chodí prasata se správnou hmotností. Zjistěme si podrobnosti takové hmotnosti právě pro náš druh. Neporážíme svině v říji ani kance, tedy nekastrované samce prasat. Lepší je na porážku vykrmovat vepře, tedy samce kastrované.

Můžeme jím dávat i kuchyňské zbytky, trávu, syrové brambory a řepu. Pochutnají si i na popadaném ovoci. Prasatům chutná zkrátka vše.

Základem strav prasat určených na porážku by měly být výkrmné směsi. Na trhu jich existuje řada. Směs obilovin je nejčastěji z kukuřice, pšenice a ječmene. Šrot zalijeme před podáním prasatům teplou tekutinou.

Prase domácí nemá příliš v lásce studenou stravu. Raději mu dávejme vlažné až teplé krmení. Prasata se krmí dvakrát denně. Pokud nedojedli z koryta všechny zbytky, s dalším krmením počkejme, dokud vše nesní. Dobré je prasata nekrmit v pravidelnou hodinu, ale s jídlem přicházet v různý čas.

• Jednou ta týden podávejme prasatům pouze vodu.
• Pro domácí chov prasat je nezbytností neustálý přístup k čerstvé vodě.
• Pokud nám bude prasátko málo přibírat, pohlédněme se ve specializovaných prostředcích po doplňcích stravy.
• Při správném krmení přibírají zhruba 0,7 kilogramu za den.

Místo na chov prasat uklízejme

Prasata mají nezaslouženou pověst špinavých a ne příliš voňavých zvířat. Tak tomu ale úplně není. Chov prasat většinou zapáchá kvůli neuklizeným výběhům, ne zvířatům. Prase domácí se chová celkem čistotně, na toaletu nikdy nechodí na místa, kde spí anebo kde jí. Nejčastěji chodí kolem obvodu kotce. Chlívek prasatům vykydejme jednou za týden, výkaly uklízejme každý den.

Pokud je parné léto, může se stát, že se prase vyválí ve svých vlastních výkalech. Je to proto, že nemá potní žlázy a je mu horko. Zatímco v přírodě se ochladí vyválením v bahně, v kotci k tomu využívá své výkaly. Abychom se tomu při chovu prasat vyhnuli, zajistěme praseti ochlazení. Radost mu udělá třeba sprcha. Anebo přikrytí namočenou plachtou.

Pro prase domácí je důležité drbání. Zbavuje se tím komárů, parazitů a dokonce i staré kůže. Udělá mu dobře, když vezmeme speciální kartáč a vydrbeme ho.

Prase domácí má mnoho plemen

Existuje velké množství nejrůznějších druhů prasat, která můžeme chovat. Všechny patří pod název prase domácí. Nejjednodušším způsobem, jak si pořídit prase pro chov, je oslovit nejbližší družstvo nebo člověka, který prasata chová. Požádejme ho, aby nám ukázal ostatní prasátka a místo, kde žijí. Pravý chovatel nám místo rád ukáže a my budeme vědět, že prase domácí vyrůstalo v dobrých podmínkách. Navíc nám chovatel určitě poskytne dobré typy na chov prasat.

Asijské prase: Je menší než námi dobře známé prase. K porážce ho vedeme, až když váží 30 až 50 kilogramů.

Přeštické prase: Velké prase, jeho výhodou je, že rychle roste. Na porážce může mít až 235 kilogramů. Jeho maso je libové a při vyšší hmotnosti má prase i hodně sádla.

Landrace: Několik druhů prasat bílé barvy. Mají hmotnost 230 až 270 kilo.

Duroc: Plemeno prasat, které vzniklo v USA křížením několika druhů. Je odolné proti stresu a infekcím.

Pietran: Je to prase s černými fleky. Patří mezi nejmladší chovy v Evropě. Dorůstá do 240 až 280 kilogramů. Nemá tolik sádla.

Kanadské pastevní prase: Je to kříženec vietnamského prasete, divočáka a dalších druhů. Může mít různé velikosti a stejně tak i různou váhu, záleží vždy na konkrétním jedinci.

Domácí chov prasat: Chlívek anebo výběh?

Prase můžeme dát buďto do chlívku nebo ho nechat běhat na zahradě či ve výběhu. Pro prase domácí je rozhodně lepší výběh. Jak každé jiné zvíře, i prase má rádo prostor. Výhodou je nejen spokojenost prasete, ale i nižší spotřeba šrotu. Nevýhodou, kterou takový domácí chov prasat má, je pomalejší přibírání na váze a tužší svalovina.

Prasatům nesvědčí průvan. Pokud je chováme v chlévě, nemělo by na zvířata táhnout. Nemají se kam schovat.

Pro domácí chov prasat ve výběhu je nezbytná pevná ohrada. Prase se totiž o ni bude pravděpodobně snažit podrbat a mohlo by jí povalit. Dovnitř umístěme přístřešek, kam se prasátko bude moct uchýlit při špatném počasí a když bude chtít odpočívat. Dejme dovnitř dostatek slámy, prasata se ráda zahrabávají.

Pokud volíme domácí chov prasat v chlévě, měl by mít pevnou a do kanálu spádovanou podlahu.

Moč prasete je velmi silně cítit čpavkem. Při čištění chléva podlahu poprašme přípravkem Mistral. Pohlcuje pach a pro prasata je nezávadný. Pak teprve dávejme slámu. Praseti nejvíce svědčí teplota kolem 15°C.

I na domácí chov prasat platí zákony

Na domácí chov prasat se příliš zákonů nevztahovalo. Pokud šlo o jedno prase na maso a ne na chov, registrace nebyla nutná. Brzo nás ale čeká registrace chovu v Centrálním registru hospodářských zvířat. Chovatel o registraci zažádá, inspekce se podívá na prostory, ve kterých prasata budou žít a udělí povolení.

Co stále platí je, že domácí chov prasat s více jak jedním prasetem vyžaduje tetování levého ucha nebo levé části těla u každého chovaného prasete. Anebo známku do levého ucha. Každá změna prasete, jako je narození, přemístění či smrt, se pak musí hlásit Českomoravské společnosti chovatelů.

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF