Ježek bělobřichý je mírný a snadno se ochočí. Jak na jeho chov?

Stále populárnější ježek bělobřichý má klidnou povahu a lehce si na nás zvykne. Péče o pichlavého společníka sice není obtížná, ale má svá specifika. Pokud se na chov ježka bělobřichého připravíme a postaráme se o něj se stejnou péčí, jako o kteréhokoli jiného mazlíčka v naší domácnosti, bude nám dobrým společníkem na řadu let.

Seznámení s ježkem bělobřichým

Než si ježka pořídíme, co bychom o něm nejdřív měli vědět? Povahou je mírný, snadno si zvykne na náš kontakt, bude si však chtít zachovat svou nezávislost. Jako hmyzožravec, navzdory oblíbeným dětským obrázkům jí jablka spíše okrajově. Dokonce jsou pro něj některé druhy ovoce jedovaté.

Ježek je poměrně drobný a vydrží s námi dlouhou dobu. Zatímco v přírodě se dožívá zhruba pěti let, v lidské péči to může být až devět let. Jedná se o nočního tvora, takže největší aktivitu od něj můžeme čekat až večer.

O čem bychom také měli vědět předem je jeho zvláštní zvyk. Říká se mu „házet slinu na záda.“ S tím se u ježka setkáme, když se seznamuje s novými pachy a kroutí se přitom do nejrůznějších pozic. Na rozdíl od našeho ježka obecného, ježek bělobřichý nedrží zimní spánek.

Domov pro ježka krok za krokem

1. Místo, které bude ježek obývat, by mělo mít plochu zhruba půl metru čtverečního. Neměla by to ale být klec. Ježek totiž po mřížích rád šplhá a pádem by si mohl přivodit úraz. Ideální je například umělohmotný box nebo terárium.
2. Zajistěme, aby měl ježek stále teplo. V místnosti, kde bydlí, by nemělo být méně jak 18 °C. Nemělo by na něj táhnout, do chodby jej raději dávat nebudeme.
3. Na dno dáme podestýlku. Nejlepší jsou bezprašné hobliny, které dobře absorbují tekutiny a zápach. Seno vhodné není, ježek si do něj může zamotat nohu a poranit se.
4. Dovnitř ježkovi dáme misku s vodou. Ta by měla být stále plná a voda čistá. Napáječka není vhodná, má kovové části, o které by si ježek mohl zničit zuby.
5. Umístíme sem také dřevěný domeček a kus látky nebo staré oblečení, které bude ježkovi sloužit jako úkryt. Je možné, že jednu z těchto variant bude upřednostňovat, zatímco druhou ignorovat. Je důležité zkusit, co bude vyhovovat zrovna našemu ježkovi.
6. Nachystáme zde různé prolézačky a hračky, jako jsou třeba papírové trubičky.

Čím ježka krmit? Kočičí granule ano, ořechy ne

Ježek bělobřichý se živí hlavně hmyzem, jeho potrava tedy musí být bohatá na bílkoviny. Zatímco dospělému ježkovi stačí jedno jídlo denně, mláďata by měla mít k potravě přístup neustále. Kromě různých druhů hmyzu, jako jsou švábi, cvrčci nebo červi, můžeme ježkovi dát uvařené maso nebo vejce, kočičí granule a kapsičky. Kočičí potrava je pro ježka dobrá proto, že obsahuje nejrůznější živiny, které ze hmyzu nezíská. Potravu můžeme doplnit ovocem, zeleninou nebo vařenou rýží. Rozhodně nesmí čokoládu, mléčné výrobky a různé koření. Obloukem se vyhněme i citrusovým plodům, avokádům, ořechům, hroznům, hrozinkám, sušenému ovoci, syrové mrkvi, celeru, česneku, cibuli a syrovému masu. Pro jistotu mu nedávejme ani hmyz nachytaný ve volné přírodě. Ježka nesmíme překrmovat, je náchylný k obezitě. Ideální jsou 1 až 3 lžíce potravy.

Samotář, který se rád proběhne

Ježek by měl bydlet sám. Je to samotářský tvor a společnost dalšího bodlinatého kamaráda by mu nebyla příjemná. Pokud ho chceme ušetřit stresu, rozhodně bychom ho také neměli koupat. Mýt by se měl pouze ze zdravotních důvodů. Ježkovi musíme zastřihávat drápky. Přes den si rád pospí, což se hodí, pokud jsme celý den v práci a domů se vracíme až večer. Ježka nebudíme, ale počkáme, až vstane sám. Aktivní je každý ježek trochu jinak. Někteří mají čilejší povahu, zatímco jiní méně. Ježka můžeme nechat proběhnout v  pokoji, samozřejmě pod dohledem. Čilejší ježci možnost prozkoumávat uvítají, méně aktivní radši zůstanou v bezpečí svého domečku. Důležité je to zkusit.

Ochočení ježka bělobřichého není těžké, ale musíme se snažit

Ježkův vztah k nám se hodně odvíjí od času, který mu věnujeme a jak ke zvířátku přistupujeme. Ježek je na naše chování poměrně citlivý. Pokud k němu budeme hrubí, bude nám to oplácet stejně. Věnujme se mu často, musí si zvyknout na náš kontakt. Zvláště důležité je to u mláďat, se kterými bychom měli být denně. Zajímavé je, že se ježek většinou upne na jednoho člověka. Musíme si dát ale dobrý pozor, abychom ježkovu důvěru nějak nenarušili, například neopatrným zacházením. Zpátky by se získávala těžko.

Když ježek bělobřichý začne dospívat, vyměňuje bodliny. Jeho měkčí dětské jsou nahrazené tvrdšími. Není to pro něj ale příjemný proces. Ježek se nám proto může zdát protivný a nepřátelský. Dejme mu čas, jakmile bodlinky vymění, bude opět vstřícnější.

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF