Kmenové buňky pomáhají i našim čtyřnohým kamarádům

Většina z nás už někdy četla nebo slyšela o výzkumech a případech použití kmenových buněk v medicíně. Naposledy to byly například články informující o pacientovi s HIV virem, u něhož se po transplantaci kmenových buněk přestal HIV objevovat, a to i přes to, že mu lékaři vysadili léky proti tomuto viru. Což je obrovský úspěch lidské medicíny. Ale kmenové buňky nemají význam pouze v léčbě lidí. Dnes se velmi úspěšně používají ve veterinární medicíně při léčbě některých onemocnění především u koček, psů a koní.

Co to vlastně jsou mezenchymální kmenové buňky?

Jsou to speciální buňky, které mají schopnost sebeobnovy, přeměny v jiný buněčný typ a ovlivňování imunitního systému. Mezenchymální kmenové buňky se mohou měnit v buňky kostí, šlach, chrupavek i tukové buňky, dále v buňky svalů, a v laboratorních podmínkách také v buňky srdce, cév a nervové buňky, jaterní buňky a buňky ostrůvků slinivky.

Za běžných podmínek jsou zárodky těchto buněk vyplavovány z kostní dřeně a krevním oběhem putují do tkáně, která byla poškozená a potřebuje opravit. V místě poranění potom koordinují opravu tkáně a řídí obrannou imunitní reakci. Mezenchymální kmenové buňky jsou vlastně zásobárna univerzálních náhradních dílů, kterých s věkem sice ubývá, ale nikdy během života nedojdou.

Odkud se berou?

Mezi hlavní zdroje mezenchymálních kmenových buněk patří kostní dřeň, tuková tkáň, tkáň pupečníku, placenta a pupečníková krev. Vědci stále hledají zdroje, které obsahují co největší množství životaschopných mezenchymálních kmenových buněk, jejichž odběr by byl snadný a co nejšetrnější. Jako příklad je možné uvést nové studie, které ukazují, že zdrojem kmenových buněk vhodným pro léčbu skotu by v budoucnu mohlo být třeba také kravské mléko.

Jak léčba kmenovými buňkami probíhá?

Zvířecí kmenové buňky pro výrobu léku se odebírají především z kostní dřeně a tukové tkáně zvířátka. Odběr, který probíhá v narkóze, je vůči zvířeti maximálně šetrný. Samotná léčba mezenchymálními kmenovými buňkami je bezpečná a bezbolestná. Buňky jsou tělu vlastní a léčenému zvířátku jsou aplikovány v plazmě nebo fyziologickém roztoku. Tato léčba není doprovázena žádnými vedlejšími účinky, pokud se nějaké přeci jenom vyskytnout, tak jsou opravdu minimální, a to i z dlouhodobého hlediska. Buňky vytvářejí v těle prostředí podporující hojení tkáně, což spolu s jejich schopností přeměny v jiné buňky způsobuje velmi rychlé hojení pojivových, svalových a nervových tkání bez následných jizev.

Aby buňky byly využitelné pro léčbu, probíhá v laboratoři jejich kultivace, která trvá 14 – 21 dní. Následně mohou být okamžitě aplikovány pacientovi, čímž je zajištěn včasný začátek léčby a urychlení procesu rekonvalescence. Samozřejmě majitel musí s nemocným zvířecím pacientem přijít co nejdříve a s léčbou neotálet. Zamrazením je možné také mezenchymální kmenové buňky dlouhodobě uchovávat pro pozdější použití.

Musí být kmenové buňky přímo od léčeného zvířecího pacienta?

Imunitní systém nedokáže mezenchymální kmenové buňky rozeznat, nedokáže identifikovat, zda jsou léčeného zvířete, nebo jiného dárce, takže léčba probíhá bez negativních imunitních reakcí. To umožňuje používat nejenom buňky odebrané přímo léčenému zvířeti, ale také buňky od jiného zvířecího dárce stejného druhu. Využitím buněk od dárce se snižuje zátěž organizmu léčeného zvířete, což je obrovská výhoda.

Jaké nemoci se kmenovými buňkami nejčastěji léčí?

Kmenové buňky dokáží ovlivňovat imunitní systém, což lze velmi dobře využít při léčbě autoimunitních onemocnění (onemocnění, kdy se organizmus „zblázní“ a bojuje sám proti sobě) a alergií u psů, koček a koní. Další oblastí využití je ortopedie, kde se kmenové buňky používají především v léčbě některých diagnóz u psů a koní. Velmi úspěšná je také léčba očí u všech tří druhů. Ve stomatologii se kmenové buňky používají především u psů a koček. Navíc zkušenosti s léčbou parodontózy u psů se dají velmi dobře přenést také do lidské medicíny a zúročit při léčbě paradontózy u lidí. A v neposlední řadě hraje léčba kmenovými buňkami významnou roli v kardiologii a neurologii, a to i u zvířátek.

Kolik to stojí a kdo léčbu nabízí?

Léčba mezenchymálními kmenovými buňkami není nejlacinější. Ceny se pohybují v řádu nižších desetitisíců korun, zaleží samozřejmě na náročnosti každého konkrétního případu. V případě chronických, nebo opakujících se onemocnění bývá tato léčba výhodnější než dlouhodobá a stále se opakující standardní péče, která zvířecího pacienta zatěžuje, a vůči které se může postupně stát také odolný.

Léčba vždy je, a musí být, individuální, nakonec každé zvíře je jedinečné. V rámci terapie kmenovými buňkami musí probíhat dlouhodobé sledování a hodnocení léčby a pečlivé monitorování případných nežádoucích účinků a komplikací. Veterináři tak hrají novou a velmi důležitou roli. Stávají se prostředníky mezi majitelem zvířete a laboratoří, která léčivý přípravek z mezenchymálních kmenových buněk vyrábí. V České republice léky z mezenchymálních kmenových buněk pro veterináře připravuje Medicínské centrum Praha v rámci projektu AveCell. Více informací o tomto projektu naleznete na stránce: www.avecell.cz.

Vývoj léků a aplikace kmenových buněk má také své hranice. Vědci při výzkumu a využití kmenových buněk musí respektovat jak legislativní, tak etická pravidla a omezení.

Výčet nemocí, na jejichž léčbu se dnes kmenové buňky využívají, není ale rozhodně konečný. Výzkum využití mezenchymálních kmenových buněk ve veterinární medicíně stále pokračuje a otevírá nové možnosti použití této léčby u mnoha dalších chorob a druhů zvířat.

Autor: Medicínské centrum Praha

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF