Kteří ptáci u nás přezimují, poznáte je?
V zimním období většinou mnoho zvířátek v přírodě nepotkáme. Čestnou výjimkou jsou naši přezimující ptáci. Sýkorku, kosa anebo pěnkavu zná snad každý. Ale co třeba taková křivka obecná? Ačkoli se to nemusí zdát, přezimujícího ptactva je u nás opravdu hodně. Zjistěte, kteří ptáci u nás přezimují, čím jsou zajímaví a jak je můžeme poznat. Naši ptáci mají v zimě méně potravy než za teplejšího období. S tím jim můžeme pomoci.
Kteří ptáci u nás přezimují? Záleží na potravě
Ptactvo na našem území se mění. Někteří naši ptáci zůstávají po celý rok, jiní na zimu odlétají. Kromě toho, že jim v zimě nevyhovuje chladno, ubývá potrava. Zimu by proto nemuseli přežít. Přesto u nás ale velká část ptačí populace zůstává. Naši přezimující ptáci se vyskytují všude, kde najdou potravu. Vidět je můžeme v lese, na loukách a polích, stejně jako v blízkosti našich domovů. Kteří ptáci u nás přezimují a proč?
Pro vrabce, straku, sýkorku anebo hrdličku je hlavním důvodem přítomnost lidí. Naučili se, že od nich dostanou potravu.
Někteří naši ptáci jsou potulní. To znamená, že létají bez nějakého řádu. Kde se jim zrovna líbí, tam zůstanou. Mezi ty patří strnad, stehlík nebo křivka obecná.
Naši přezimující ptáci jsou mistry v přizpůsobování. Na zimu si podobně jako jiná zvířata vytváří tukové zásoby, které je zahřívají. Mají také hustší peří. Někteří se dokonce na noc zahrabávají do sněhu, který tvoří tepelnou izolaci. Podobně, jako iglú. Zima jim proto zas tak nevadí a nemají potřebu se v chladnějším období stěhovat jinam.
Naši přezimující ptáci se živí hlavně jehličím, semínky, pupeny a bobulemi. V kůře stromů můžou najít i larvy a kukly.
Většinou jsou naši přezimující ptáci semenožraví. Ale i některé druhy těchto ptáků migrují na zimu pryč společně s ptactvem, které se živí hmyzem. Hmyzožraví ptáci by se zde totiž přes zimu neuživili. Zůstává jich zde pouze pár. Například sýkorka.
Naši přezimující ptáci: Na loukách a polích
Bažant obecný
Pestře zbarveného ptáka potkáme hlavně v polích. Je spíše býložravec, ale nepohrdne ani žížalami, hmyzem a pavouky. Na zimu dávají bažanti přednost potravě, po které přiberou. Tito naši přezimující ptáci v zimě vytváří hejna.
Káně lesní
Káně, které často můžeme vidět v okolí silnic, se živí hlavně drobnými hlodavci. Je zajímavé, že je částečně tažný pták. V říjnu a listopadu k nám přilétají káňata, která v březnu opět odlétají.
Vrabec polní
Vrabec polní se od domácího liší barevnější kresbou a drobnějším vzhledem. Také na rozdíl od něj nevyhledává lidská obydlí. V zimě, podobně jako jiní naši přezimující ptáci, rád navštěvuje krmítka.
Naši přezimující ptáci na loukách a polích |
||
Stehlík obecný |
Hýl obecný |
Havran polní |
Ťuhýk šedý |
Drozd kvíčala |
Zvonek Zelený |
Koroptev polní |
Straka obecná |
Poštolka obecná |
Vrána obecná |
Strnad obecný |
|
Naši přezimující ptáci: Zahrady a parky
Sýkora koňadra
Krásně zbarvená sýkora koňadra je jedním z nejčastějších návštěvníků krmítek. I v zimě ale hlavní součástí jejího jídelníčku zůstává hmyz. Proto má sýkora, stejně jako další naši přezimující ptáci, problém si jídlo obstarat sama. Příliš hmyzu není. Sýkorčí zpěv můžeme slyšet už na konci zimy.
Pěnkava obecná
Pěnkava obecná je přes rok spíše samotářka. V zimě ji ale můžeme vidět ve společnosti jiných ptáčků. Podobně jako sýkora, i pěnkava ráda navštěvuje krmítka kvůli nedostatku potravy v zimě. Má ráda hlavně slunečnicová semínka.
Kos černý
Někteří naši přezimující ptáci se přizpůsobili lidem. Mezi ně bezesporu patří kos černý. Kosi v městech se živí jako všežravci, na rozdíl od kosů žijících v lese. Proto je městská populace kosů větší, než populace lesní.
Naši přezimující ptáci na zahradách a v parcích |
||
Sýkora modřinka |
Hýl obecný |
Kavka obecná |
Vrabec polní |
Zvonek zelený |
Hrdlička zahradní |
Vrabec domácí |
Strakapoud malý |
|
Naši přezimující ptáci: Lesy
Čížek lesní
Čížků je v zimě na českém území více, než v létě. Je to tím že v zimním období zde nejsou jen naši ptáci, ale i další čížci, kteří táhnou ze severní a východní Evropy. Živí se hlavně semínky a na zimu se čížci sdružují do hejn.
Krkavec velký
Velmi inteligentní krkavec se v létě sice živí bezobratlými, ale v zimě jí hlavně rostlinnou stravu. V zimě se krkavec může stahovat blíže k lidským obydlím, kde se živí odpadky. Zajímavé je, že krkavec se podobně jako papoušek může naučit mluvit.
Sojka obecná
V zimě se sojka živí hlavně rostlinnou potravou. V létě naopak živočišnou. Naši přezimující ptáci jako je sojka si vytváří zásoby na zimu. Do svých skrýší si na podzim schovává bukvice a žaludy, které v zimě jí.
Naši přezimující ptáci v lesích |
||
Strakapoud velký |
Křivka obecná |
Ořešník kropenatý |
Králíček obecný |
Brhlík lesní |
Sýkora uhelníček |
Sýkora parukářka |
Střízlík obecný |
Šoupálek dlouhoprstý |
Krahujec obecný |
Datel černý |
Jestřáb lesní |
Naši přezimující ptáci: Vodní plochy
Ledňáček říční
Ledňáček říční je částečně tažný druh. Podobně jako jiní naši ptáci, část ledňáčků zůstává u nás a jiná odlétá na jih. Na zimu se ledňáčci stahují k řekám. Živí se menšími rybami anebo vodním hmyzem, v zamrzlých jezerech by nemohli lovit.
Naši přezimující ptáci na vodních plochách |
||
Skorec vodní |
Střízlík obecný |
Ledňáček říční |
Naši ptáci potřebují v zimě pomoci
Krmítka můžou být ze dřeva, kovu nebo plastu a můžeme je koupit. Stejně tak ale můžeme krmítko pro ptáky vyrobit sami. Na tvaru příliš nezáleží, stačí, aby bylo velké alespoň 30 na 30 centimetrů a mělo stříšku.
Aby byli naši ptáci v bezpečí, mělo by být krmítko ve výšce alespoň 150 centimetrů nad zemí. Pevně jej přivažme, aby se nepřevrhlo.
Jako náplň do krmítka dejme buďto přírodní semínka, jako jsou třeba slunečnicová anebo semínka z rakytníku. Dobrá jsou i podrcená jádra ořechů anebo lůj. Koupit si taky můžeme už hotové směsi.
- Vodu ptákům nedávejme.
- Jednou za čas krmítko zkontrolujme, jestli v něm není zkažená potrava.
- Naši přezimující ptáci si pochutnají i na obyčejné lojové kouli.
Vytisknout stránku Stáhnout v PDF
Diskuze k mazlíčkům: 0 příspěvků