Vznešená povaha a sebevědomé chování. Perská kočka je královna mezi kočkami
Perská kočka díky své nádherné srsti a sebevědomému vystupování odjakživa patří mezi nejoblíbenější plemena. Stejně jako opravdovou královnu ji můžete zbožňovat a obdivovat sebevíc, ale nikdy nebudete mít jistotu, že vám stejnou pozornost bude taky vracet. Musíte se navíc občas smířit s tím, že na vás jednoduše nemá náladu. Spolehněte se však na to, že v koutku duše vás bezmezně miluje, jen to nedává dostatečně najevo.
Perská kočka jako ztělesnění kočičí krásy
Perská kočka neboli peršanka pochází z Přední Asie, odkud se postupně rozšířila do Evropy. Rozeznání od jiných koček je velice snadné. Perská kočka má mohutnou kulatou hlavu, kulaté a krásně zbarvené oči, krátký a tupý nos. Její zavalité tělo s krátkými nožkami může v dospělosti vážit až 7 kg.
Známá je však především díky své srsti. Ta je nádherně hebká, dlouhá, hustá a pestře zbarvená. Ne nadarmo proto o perské kočce platí, že je ztělesněním kočičí krásy. Patří k nejznámějším čistokrevným kočkám a na kočičích výstavách se pravidelně umisťuje na předních pozicích.
Srst peršanky vyniká kvalitou, hebkostí, hutností i krásnými zbarveními. Kočka se často pyšní několika barvami, na těle jí můžeme nalézt krásné kresby. Barva srsti můžeme být černá, čokoládová, krémová, ale i červená a modrá.
Perská kočka je vznešená, sebevědomá, ale hlavně milující
Perská kočka je vznešená nejen na pohled, ale i svou povahou. Po bytě se dokáže promenádovat tak sebejistě, že by jí to mohla závidět i kdejaká modelka. Svého pána miluje, ale kvůli své přirozené nátuře náklonnost příliš neprojevuje. Proto se nedivte, když se s vámi nebude chtít občas pomazlit. Někdy působí, stejně jako britská kočka, velmi rezervovaně.
Peršanky jsou většinou opravdu tiché, klidné a mírné a vyrovnané kočky. Vychází perfektně i s jinými kočkami a hodí se i k malým dětem. I samotu zvládají poměrně dobře, tudíž jim příliš nevadí, když jsou doma samy. Jsou také velmi skromné a nenáročné na různé aktivity a hry. Pokud si budou chtít zadovádět, přijdou za vámi samy.
Péče o perskou kočku? Každodenní péče je nutností
Perská kočka potřebuje především péči o svou krásnou srst. Jelikož je dlouhá, bez pravidelné ho vyčesávání se cuchá až vznikají nehezké chuchvalce. Některé kočky mohou mít srst dlouhou až 12 cm. Obzvláště dlouhá je srst kolem hlavy, kde tvoří límec. Je proto potřeba, abychom peršanku každý den kartáčovali. Perskou kočku by si proto rozhodně neměli pořizovat ti, kteří nemají čas na každodenní pravidelné česání. Jestli se o její srst nebude majitel pečlivě starat, může kočce přivodit zanedbaná péče ekzémy i alergie. Čas od času se doporučuje posypat srst pudrem, který chrání před mastnotou.
Velkou nevýhodou perských koček je samozřejmě neustálé línání. Kočka ztrácí srst po celý rok, takže každodenní úklid je pro její majitele také nezbytností. A tím komplikace nekončí - i když se perská kočka dožívá věku až 15 let, mohou se u ní vyskytovat mnohé problémy. Mezi nejčastější zdravotní problémy patří výtok z očí (kvůli dlouhé srsti), progresivní atrofie neboli degenerace oční sítnice nebo dědičná choroba ledvin.
Vytisknout stránku Stáhnout v PDF
Diskuze k mazlíčkům: 0 příspěvků