Bezvědomí

Stav bezvědomí je stavem, kdy člověk ztrácí vědomí a bdělost. Navenek přestává reagovat na své okolí, protože při ztrátě vědomí dochází k výpadku činnosti mozku. Vypadá to, jakoby člověk spal. Jak bezvědomí poznat? Jak správně zareagovat? To jsou důležité otázky, na které by každý měl znát odpověď. Existuje celá řada důvodů a příčin, které mohou vést ke ztrátě vědomí.

Bezvědomí může nastat jak následkem vážného zranění, úrazu hlavy, otravou alkoholem či drogami, prodělaným šokem, nebo také jako důsledek akutní srdeční či mozkové příhody, záchvatu epilepsie, hypoglykémie, alergie atd. Stav bezvědomí je nejčastěji způsoben nedostatečným okysličením mozku, ale krátkou ztrátu vědomí může vyvolat i příliš nízký tlak krve nebo silný emoční moment, spíše negativního charakteru. První pomoc při bezvědomí by měl dokázat poskytnout každý z nás.

Druhy bezvědomí

Ke ztrátě vědomí může dojít jen na přechodnou dobu a postižená osoba se sama po chvilce probere do plného vědomí. S tím se nejčastěji setkáváme při mdlobách. Mdloba (synkopa), vyvolá na krátkou dobu dočasnou ztrátu vědomí, než se opět krev dostane do mozku. Ale jsou i vážnější stavy, kde se postižený neprobírá. Hlubší stav bezvědomí se nazývá sopor a nejvážnějším stavem bezvědomí je kóma.

Proč je stav bezvědomí nebezpečný?

Člověk v bezvědomí je vždy potencionálně ohrožen na životě. Jde o vážný stav, který může končit i smrtí. Proto je tak důležité poskytnout včas a správně první pomoc při bezvědomí. Stav bezvědomí může být provázen:

• zapadnutím jazyka, vdechnutím zvratků – následkem může být udušení
• zástavou dechu a krevního oběhu – následkem může být smrt
• samotná příčina, která bezvědomí vyvolala, může ohrožovat život

První pomoc při bezvědomí

Pokud je to možné, eliminujte působení příčiny (vynesení postiženého ze zamořeného místa, z ohně, z vody, z dosahu elektrického proudu atd.)

Zjistěte, zda postižený reaguje na podněty. Oslovte jej, případně jej štípněte, zatřeste s postiženým (jemně, pokud je zde riziko úrazu páteře). Pokud postižený reaguje, ošetřete mu případná zranění a dále postupujte podle jeho aktuálního stavu.

Postižený nereaguje na podněty, oslovení, je ve stavu bezvědomí – musíte zjistit, zda dýchá!

Postižený je v bezvědomí, nereaguje, ale dýchá a má dobře hmatný tep – uložte postiženého do stabilizované polohy na boku. Spodní noha je natažená, horní pokrčená. Zajistěte volně průchodné dýchací cesty, stále kontrolujte, zda postižený dýchá, nespouštějte jej z dohledu a volejte lékařskou první pomoc na tel. 155!

Dech je mělký, lapavý, nepravidelný, nebo vůbec nedýchá, tep nehmatný, dochází k zástavě dechu a krevního oběhu. Musíte neprodleně zahájit resuscitaci (oživování) a poskytnout první pomoc – provádíme nepřímou masáž srdce, a to až do úspěšné resuscitace nebo do příjezdu zdravotnické záchranné služby. Volejte 155!

Položte postiženého na záda a zahajte nepřímou masáž srdce.

Nepřímá srdeční masáž - jak ji provádět

• Dlaň jedné ruky položit palcovou stranou dlaně na střed hrudní kosti.
• Na hřbet této ruky položit druhou ruku.
• Naklonit se horní polovinou těla nad postiženého s napjatými lokty.
• Rytmicky stlačovat hrudník do hloubky cca 6-8 cm.
• Frekvence je asi 100 stlačení za minutu (2 za sekundu).
• Tento postup aplikujeme na dospělého jedince a u dětí nad 8 let.

Nepřímá masáž srdce u dětí

Masáž srdce u kojenců a batolat

Provádíme tak, že 2. a 3. prst ruky položíme do středu hrudníčku asi 1cm pod  spojnicí prsních  bradavek a periodicky stlačujeme frekvencí 2 stlačení za sekundu (tzn. cca 120 za 1 minutu).

Stlačení proveďte do hloubky cca 2cm.

Masáž srdce - děti 1 až 8 let

• Masáž provádíme jednou rukou – položíme dlaň ruky na dolní polovinu hrudní kosti.
• Stlačení provádíme do hloubky cca 5cm.
• Frekvence stlačování je 100-120 stlačení za minutu.