Epileptický záchvat

Epilepsie je záchvatovité onemocnění mozku, tedy onemocnění neurologické. Epilepsie je stará jako lidstvo samo. Projevuje se opakovanými epileptickými záchvaty, což jsou přechodné poruchy funkce mozku vyvolané abnormálním elektrickým výbojem skupiny nervových buněk. V dnešní době jsou epileptici schopni naprosto plnohodnotného života. Lidé trpící epilepsií chodí do práce, sportují, a dokonce mohou i řídit auto.

Co je epilepsie a epileptický záchvat?

Epilepsie je onemocnění, zatímco epileptický záchvat je příznak. Epileptický záchvat může postihnout každého z nás, a to kdykoliv v průběhu života. Tento zdravotní problém může postihnout až 1 člověka ze 100. V Evropě je zhruba 6 milionů epileptiků.

Jak jsou druhy epilepsie?

• Epilepsie primární (vrozená): Za její příčinu bývají označovány nepříznivé vlivy prostředí během nitroděložního vývoje. Existují i dědičné syndromy, kde součástí klinického obrazu jsou epileptické záchvaty.
• Epilepsie sekundární (získaná): Příčinou bývají nejčastěji epilepsie úrazy hlavy, blokády páteře (krčních obratlů, uskřinutí plotének), nádory a cévní malformace, ale i infekce (např. larvální toxokaróza, neurocysticerkóza).

V praxi se může vyskytnout epileptický záchvat, aniž by pacient trpěl epilepsií. Jde o záchvat tzv. pseudo-epileptický, kdy příčinou může být např. nízká hladina cukru v krvi (u lidí léčených s cukrovkou), momentální nedostatek hořčíku nebo porucha jeho vstřebávání, či přechodná neprokrvenost mozku spojená s nedostatkem kyslíku (u cévní mozkové příhody).

Epileptický záchvat, druhy a první pomoc

Epileptický záchvat zpravidla neznamená život ohrožující situaci, jak se však někdy může zdát přihlížejícím. Většina záchvatů končí spontánně, bez jakékoli pomoci, a to nejdéle do 5 minut.

Malý epileptický záchvat a první pomoc

Malý epileptický záchvat může mít různé projevy. Nejčastěji dochází k částečné nebo úplné ztrátě kontaktu s okolím.

Jakým způsobem se malý epileptický záchvat může projevovat?

• Postižený má nepřítomný pohled.
• Neodpovídá na otázky nebo odpovídá špatně.
• Může opakovat určité zvuky nebo slova.
• Může polykat, stáčet hlavu nebo oči ke straně.
• Může vykonávat některé automatické pohyby, může i přecházet sem a tam, ale zpravidla neupadne.
• Je zřejmé, že přesně neví, co se s ním děje.

První pomoc

Během malého epileptického záchvatu by neměl být postižený fyzicky omezován. Nepomáhá utěšování, ani uklidňování. V naprosté většině případů není možné záchvat takovým způsobem přerušit. Vaše pomoc během záchvatu by měla spočívat především v preventivní ochraně postiženého před případným poraněním. Při záchvatu bychom postiženého neměli nechávat o samotě, ale vyčkat do jeho konce, nejlépe až do chvíle, kdy je dotyčný opět při plném vědomí a orientován. To zjistíme jednoduchými otázkami (jméno, datum atd.).

Velký epileptický záchvat a první pomoc

Jakým způsobem se velký epileptický záchvat projevuje?

• Pacient upadá do bezvědomí.
• Má křeče končetin a těla včetně dýchacích svalů (vede k poruše dýchání a někdy promodrání), zpravidla křeč žvýkacích svalů, někdy dojde k zvýšené tvorbě slin, pokousání jazyka a spontánnímu povolení svěračů močového měchýře.
• U některých pacientů předchází velkému záchvatu příznaky, které člověk s epilepsií zná (aura) a je schopen se sám posadit nebo si lehnout, jindy tyto příznaky může pozorovat okolí. Jde např. o nepřítomný pohled či strnulé držení těla.
• V některých případech se může velký epileptický záchvat postupně rozvinout z malého.

Epileptický záchvat - první pomoc

• Zachovejte klid! Většina záchvatů odezní sama od sebe.
• Odstraňte z dosahu předměty, o které se může postižený zranit (nůžky, žehlička, horké věci).
• Pokud předměty nejdou odstranit (např. schody, topení), pokuste se přemístit nemocného do bezpečí nebo jinak zamezit jeho poranění.
• Hlavu podložte, abyste zamezili poranění hlavy.
• Nepokoušejte se záchvat zastavit a nechte jej proběhnout.
• U velkých záchvatů neotevírejte čelisti.
• Nepokoušejte se zastavit křeče, pouze uvolněte těsný oděv.
• Jakmile křeče skončí, dejte nemocného do stabilizované polohy (tj. na bok, dolní čelist vysuňte ven a ústa vyčistěte), hlavu bradou níž (tj. obličejem k podlaze), čímž zamezíte zadušení a zapadnutí jazyka.
• Počkejte s nemocným do konce záchvatu. Konec záchvatu zjistíme jednoduchými otázkami (jméno, datum atd.).
• Na hodinkách sledujte délku záchvatu.
• Pokud po záchvatu postižený usne, nechte jej spát (cca 1 - 2hodiny) a spánek nepřerušujte.

V jakém případě volat lékaře? (ZZS tel. 155):

• Jde o první epileptický záchvat v životě.
• Velký záchvat trvá déle než 5 - 10 minut.
• Pokud se po velkém záchvatu objeví do 1 hodiny další velký záchvat nebo se objevují malé záchvaty během 20 - 30 minut.
• Pokud je člověk po prodělaném záchvatu zmatený.
• Pokud se člověk během záchvatu zranil.
• Pokud nemůžete s dotyčným zůstat (např. na ulici) do ukončení záchvatu.

Většina lidí s epilepsií je schopna po probrání říci, co je třeba udělat a jak jim lze nejlépe pomoci.

Co si přeje většina postižených epileptickým záchvatem?

• Aby jejich okolí zachovalo klid.
• Aby jim byl ponechán čas na zotavení ze záchvatu (z velkého obvykle 1 - 2 hodiny).
• Aby nebyla přivolávána rychlá záchranná služba, pokud to není nezbytné.
• Postižený ocení projev zájmu, ale ne lítosti, zděšení atd.