Hyperglykémie

Hyperglykémie je akutním stavem, který může provázet cukrovku (diabetes mellitus) - chronické onemocnění, které je způsobeno nedostatečnou produkcí inzulinu slinivkou břišní. Při cukrovce dochází k tomu, že organismus není schopen efektivně rozkládat přijaté sacharidy a uvolňovat z nich energii, což může mít vážné zdravotní následky.

Hyperglykémie a hypoglykémie

Glukóza se ukládá v krvi a může způsobit vážná onemocnění vnitřních orgánů, jako je právě cukrovka. Ta musí být vždy včas léčena podáváním inzulínu a úpravou životosprávy. Akutní stavy při cukrovce rozlišujeme dva, a to buď stav hyperglykémie, kdy je hladina cukru v krvi nepřiměřené vysoká, nebo stav hypoglykémie, kdy je naopak hladina cukru v krvi příliš nízká. Příčiny akutních stavů jsou tedy naprosto odlišné, avšak projevy těchto stavů mohou být podobné. Proto je velmi důležité tyto dva stavy umět rozeznat a být schopen poskytnout adekvátní první pomoc.

Příčiny vzniku hyperglykémie

Akutní hyperglykémie je závažným stavem, ne však tak častým, jako je stav hypoglykémie. Hyperglykémie nastává při náhlém zvýšení hladiny cukru v krvi. Každý diabetik musí pečlivě sledovat hladinu glukózy. U diabetických pacientů je za uspokojivý stav považována hladina cukru v krvi v rozmezí 4 až 6 mmol/l. Hodnota glykémie vyšší než 7 mmol/l je považována za zvýšenou. Při hyperglykemických stavech se tato hodnota vyhoupne mnohem výše. Většinou je větší než 10 mmol/l, ale může být i více jak 20 mmol/l. Stavy s takto vysokými hodnotami jsou vážné, a mohou pacienty ohrožovat na životě.  Vysoká hladina cukru v krvi může nastat z těchto příčin:

• vynechání dávky inzulínu nebo aplikace nedostatečné dávky
• dietní chyba (přejedení)
• ztráta tekutin
• první záchvat (dosud nezjištěný diabetes)
• stresové situace (při kterých dochází k vyplavení stresových hormonů, jako je kortizol nebo adrenalin)
• srdeční selhání
• akutní infekce
• náhlé břišní příhody (akutní pankreatitida)

Jak se projevuje stav náhlé hyperglykémie?

Pacient, u kterého dramaticky stoupla hladina cukru v krvi, může mít tyto příznaky:

• únava, malátnost, slabost a spavost
• nevolnost od žaludku, až zvracení
• velká žízeň
• zvýšené močení (dehydratace a ztráta minerálů)
• dýchání zrychlené a prohloubené (hyperventilace)
• acetonový zápach z úst
• bolesti břicha nebo hlavy
• nízký krevní tlak
• rozostřené vidění
• tachykardie
• teplá, suchá kůže, suché sliznice
• v krajním případě stav bezvědomí

Stav hyperglykémie se rozvíjí pozvolna, příznaky nastupují postupně v řádech hodin i dnů. V pokročilejší fázi dochází k dehydrataci v důsledku zvýšeného močení, z dechu cítíme aceton a pacient ztrácí vědomí.  Pacient má v této fázi nejen vysokou glykémii (kolem 20 mmol/l), ale rozvíjí se u něj také metabolická acidóza. Závažné zakyselení organismu s hodnotami pH pod 7, nazvaná ketoacidóza, ohrožuje pacienta na životě. Tento stav může vést až do hyperglykemického kómatu.

Jak vzniká diabetická ketoacidóza?

Tento závažný stav vzniká proto, že organismus nemá dostatek energie k výživě svých buněk. Jelikož nemá dost inzulínu, aby byl schopen rozložit cukry, bere si energii pro buněčnou výživu z jiného zdroje, a to z tuků. Rozkládáním tuků se uvolňuje energie, ale také ketony, které jsou druhotným produktem metabolismu tuků. Právě tímto procesem dochází k překyselování organismu a vzniku diabetické ketoacidózy. U velkého procenta pacientů je ketoacidóza způsobena vynecháním dávky inzulínu. Může být vyvolána ale i některými léky, jako jsou kortikoidy, diuretika, chemoterapie nebo některá specifická neuroleptika.

Pokud není tento stav léčen, hroutí se celý metabolismus a nastává hyperglykemické kóma. Stav hyperglykémie se proto musí řešit co nejdříve!

Hyperglykémie může být způsobena i stavem, který má jiný mechanismus (hyperglykemický hyperosmolární stav), který není způsoben acidózou. Avšak oba tyto stavy jsou provázeny společným mechanismem a léčba i poskytnutá první pomoc má shodný postup.

Hyperglykémie - první pomoc

• Stav hyperglykémie lze ideálně srovnat na uspokojivé hodnoty aplikací odzkoušené dávky inzulínu.
• Postiženému podáváme dostatek tekutin (neslazené nápoje).
• Mírná hyperglykemie se po podání inzulínu upraví.
• Pokud není podání inzulínu možné, zajistíme postiženému lékařské ošetření, protože hrozí rozvoj hyperglykemického kómatu. V těžších případech je hospitalizace nezbytná. Pacientovi bude podán fyziologický roztok, čímž dojde k požadovanému zavodnění. Bude mu stále kontrolována hladina cukru v krvi a podáván inzulín v přiměřených dávkách. Snižování cukru musí být pozvolné, maximálně o 4 mmol za hodinu.
• Těžkou hyperglykémii není možné zvládnout v domácích podmínkách. Přivolejte lékařskou první pomoc na tel. 155 nebo postiženého sami odvezte do nejbližší nemocnice.
• Kontrolujte, zda postižený neupadá do bezvědomí!
• Pokud postižený nedýchá, má nehmatný tep, došlo pravděpodobně k zástavě krevního oběhu. Nutná je okamžitá resuscitace - nepřímá masáž srdce - kterou provádíte až do té doby, než se vitální funkce postiženého obnoví nebo až do příjezdu záchranářů.
• Nikdy nenechávejte postiženého bez dozoru! Může dojít k rozvoji šoku. Příznaky šoku jsou bledost, studený pot, slabě hmatný tep, zrychlené dýchání, zmatenost nebo netečnost, spavost. V takovém případě provádějte protišoková opatření:

HYPERGLYKÉMIE - PRVNÍ POMOC

• uložte postiženého do protišokové polohy se zvednutými dolními končetinami
• zajistěte postiženému teplo
• nepodávejte žádné tekutiny ani tišící léky!
• uklidňujte postiženého, případně mu/jí vlhčete rty

Pro správně poskytnutou první pomoc vám možná pomůže, pokud najdete u postiženého průkaz diabetika nebo diabetický deník.

V případě, že nejsme schopni určit, o jaký typ stavu se jedná, podáme postiženému malé množství cukru. V případě hyperglykémie malé množství cukru stav neovlivní, ale v případě hypoglykémie může podání cukru významně pomoci, neboť první pomoc v případě hypoglykémie spočívá právě v dodání cukru do organismu!