Pád z výšky
K pádu z výšky může dojít na mnoha místech. Pád z výšky nás může překvapit jak doma, tak v přírodě, ale často také na pracovišti. Nejčastějšími pády jsou pády ze žebříku, z lešení, ze schodů, ze stromu či ze skály. Nikdy nevíte, jestli se něco podobného nepřihodí ve vašem okolí, tudíž je dobré znát první pomoc po pádu z výšky.
Mnoha pádům lze předejít dodržováním bezpečnostních pokynů při práci. V praxi totiž dochází poměrně často k pádům z výšky na pracovišti, které někdy končí i smrtí, přičemž většinou je příčinou pádu lidské pochybení nebo nedbalost. V domácnosti nám nejčastěji hrozí pád z výšky ze štaflí či ze schodů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také pádům kojenců a batolat, které nejsou ničím neobvyklým.
Pád z výšky může skončit jen oděrkou nebo boulí na hlavě, ale důsledky pádu mohou být i mnohem horší. Pády z výšky představují riziko různých druhů poranění.
Pád z výšky - možné následky:
- krvácení
- otřes mozku
- zlomenina lebeční kosti
- zlomeniny končetin (více v článku o zlomeninách)
- zlomeniny pánve či hrudníku
- poranění páteře a míchy (více v článku o poranění páteře)
- poranění břicha (více v článku o poranění břicha)
- zabodnutí cizího tělesa do těla (více v článku o bodné ráně – odkaz)
- šok
- ztráta vědomí
- zástava krevního oběhu (více v článku o zástavě dechu)
Bohužel při pádech z výšky dochází mnohdy k vícero uvedeným zraněním. Často se jedná o kombinaci několika zranění, tedy o zranění mnohočetná (polytraumata). První pomoc musíme poskytovat vždy v závislosti na tom, jaká zranění jsme identifikovali, tzn., vždy vycházíme z mechanismu úrazu a první pomoc přizpůsobíme aktuálnímu stavu zraněného.
Ze všeho nejdříve ale poskytneme první pomoc v souladu s obecnými zásadami poskytnutí první pomoci.
První pomoc – pád z výšky
Nejprve zhodnoťte situaci, snažte se nepanikařit. Během pár vteřin si racionálně promyslete, jak budete postupovat. To je důležité zejména proto, že zraněný může mít poranění páteře nebo míchy (osudovou chybou by bylo např. v panice přiběhnout ke zraněnému a prudce a bezmyšlenkovitě se jej snažit otočit z břicha na záda).
Pokud zraněný krvácí, ze všeho nejdříve zastavte krvácení! Jedná-li se o masivnější krvácení, přiložte tlakový obvaz, zaškrcovadlo, případně stlačte prsty v ráně (přes kapesník, obvaz či igelit). Při pádech často dochází ke krvácení z nosu nebo z ucha. Více o zastavení krvácení, o tlakových bodech, o aplikaci tlakového obvazu nebo o použití zaškrcovadla se dozvíte v našem článku o masivním krvácení.
Se zraněným nehýbejte, v žádném případě jej neposazujte. Také zamezte rotaci páteře. Poté proveďte prohmatání zraněného. Pohmatem po celém těle identifikujte případná bolestivá místa, zlomeniny, případně necitlivost v dolních končetinách (necitlivost dolních končetin naznačuje poranění páteře, pánve a míchy).
Zavolejte ZZS na tel. 155. Dispečerovi nahlaste, co se stalo, kde se to stalo a jaké úrazy se vám podařilo zjistit.
Přetočení zraněného na záda – proveďte pouze v případě, že:
- zraněný je v nepřirozené poloze nebo
- v poloze, která zraněnému způsobuje bolest
- přetočení na záda proveďte pouze tehdy, jsou-li k dispozici alespoň dva záchranáři
- manévr je nutné provést velice opatrně s ohledem na možná poranění míchy a páteře!
- ošetřete další zranění, pokud je to nutné
Zjistěte, zda je zraněný při vědomí, zda si na úraz pamatuje. Pokud ne, došlo pravděpodobně i ke zranění hlavy. K dalším příznakům úrazů hlavy patří bezvědomí, krvácení na hlavě, krvácení z ucha, nosu nebo úst, deformace obličejových kostí, krevní výron kolem očí zraněného.
Pokud je zraněný zmatený a ospalý, je mu nevolno od žaludku, je bledý, na čele se objeví studený pot, pak od raněného neodcházejte. Může dojít k rozvoji šokového stavu. Zraněnému zajistěte tepelný komfort a mluvte na něj klidným hlasem, ujišťujte ho, že vše bude v pořádku. Nepodávejte žádné tekutiny ani léky.
Kontrolujte základní životní funkce zraněného, neupadá-li raněný do bezvědomí, zejména kontrolujte pravidelnost dýchání (není-li lapavé, nepravidelné, snižující se frekvence nádechů). Pokud zraněný dýchá nepravidelně, modrá v obličeji a nepozorujete žádné známky života, tak se jedná o zástavu krevního oběhu. Je tedy na místě okamžitě provést resuscitaci!
První pomoc - resuscitace:
- dlaň jedné ruky položit palcovou stranou dlaně na střed hrudní kosti
- na hřbet této ruky položit druhou ruku
- naklonit se horní polovinou těla nad postiženého s napjatými lokty
- rytmicky stlačovat hrudník do hloubky cca 6-8 cm
- frekvence je asi 100 stlačení za minutu (2 za sekundu)
- masáž srdce musí být vždy prováděna oproti tvrdé podložce!
- první pomoc a s ní spojené úkony provádějte až do příjezdu záchranářů
Pád z výšky u kojenců a batolat
Zvláštní kategorii tvoří pády novorozenců, kojenců a batolat. U kojenců se jedná o pády z přebalovacích pultů, stolů, kočárků či postýlek. Tyto pády mohou být opravdu nebezpečné. Větší děti padají nejčastěji ze schodů, skříní, ale i z oken. Prevence je v tomto případě jediným možným řešením, resp. eliminací rizika vážného úrazu malého dítěte. Děti padají docela běžně a často se i z dramaticky vyhlížejícího pádu po chvilce pláče vzpamatují. Nemusí tomu tak být ale vždy.
U nejmenších dětí je nejvíce ohrožena při pádu hlavička. Pokud miminko nespadlo z větší výšky, než jak je vysoké ono samo, pravděpodobně nehrozí vážný úraz.
Otřes mozku - příznaky:
- krátkodobé bezvědomí
- nevolnost a zvracení, závrať a bolesti hlavy
První pomoc při pádu batolete na hlavičku:
- dítě položte na záda s podloženou horní polovinou těla, mějte na paměti, že mohlo dojít k poranění krční páteře
- krční páteř znehybněte např. složenou dekou umístěnou po stranách krku
- hlavičku můžete chladit vlažnými obklady
- dopravte dítě k lékaři
Mějme na paměti, že pád z výšky u malého dítěte vyžaduje vždy lékařské vyšetření!
Batolata sice mají poměrně pružnou lebku, ale i když je dítě na první pohled v pořádku nebo lékař nenajde žádné zranění, je nutné ještě dalších 24 hodin po pádu kontrolovat dítě. Sledujeme zejména tyto projevy:
- změny nálady dítěte, apatie, podrážděnost, plačtivost
- zvýšená spavost
- nevolnost, zvracení
- poruchy vidění
- malátnost, bledost, omdlévání, v krajním případě až bezvědomí
- pokud se objeví některý z těchto příznaků, vyhledejte okamžitě lékaře.
Dnes je již znám fakt, že pády dětí na hlavu spojené s otřesy mozku, mohou mít vliv na vývoj mozku. Pády na hlavu se kumulují a mohou ovlivnit nebo ohrozit zdravý vývoj mozku. Při otřesu mozku dochází k poškození některých neuronů. Tato neuronová spojení se nemusí vždy obnovit. Důsledky pádu na hlavu v útlém dětství se pak mohou projevit až za dalších mnoho let. Nepodceňujte prevenci a chraňte své děti. Pád z výšky může mít vážné následky. U větších dětí nikdy nezapomínejte dohlédnout, zda mají při nebezpečných sportech a jiných outdoorových aktivitách helmu či přilbu.
Diskuse k článku
RE : Pád z výšky