Podchlazení

Lidské tělo se snaží stále udržovat teplotu v rozmezí mezi 36°C a 37°C. Podchlazení, odborně zvané hypotermie, je nebezpečný stav lidského organismu, při němž nastává pokles tělesné teploty pod 35°C. Při nízké teplotě nastává ohrožení vitálních funkcí, což může mít v konečném důsledku fatální následky. Proto je třeba vědět, jak poskytnout první pomoc při podchlazení.

V literatuře najdeme odlišné rozdělení podchlazení podle teplot. To ovšem není podstatné. Podstatné je posouzení stavu podle příznaků, jaké postižený vykazuje. Objektivní tělesná teplota totiž nemá vliv na způsob rozehřívání podchlazeného. Ten zůstává stále stejný.

Podchlazení - příčiny

K podchlazení může dojít všude tam, kde je okolní teplota nižší, než je teplota tělesná. Přitom se nemusí vždy jednat o příliš nízké teploty. Dlouhodobé setrvání v chladu, větrném prostředí či vlhku, může podchlazení vyvolat. K podchlazení organismu může snadno dojít také ve vodě, byť je její teplota třeba 18°C.

Jak rychle dojde k podchlazení, je dost individuální. Závisí to jak na momentální fyzické kondici, tak na celkové tělesné konstituci. Trénovanost jedince, ale i vrstva podkožního tuku má vliv na to, jak rychle se jedinec podchladí.

Podchlazení a rizikové faktory

Podchlazením jsou ohroženi více novorozenci, děti a starší lidé, dále raněné osoby (krvácení, popálení), osoby v šoku, osoby vyčerpané, nedostatečně oblečené. Nedostatečný pohyb v chladu samozřejmě podchlazení podporuje, stejně jako užívání alkoholu a jiných návykových látek, včetně léků (hypnotika, sedativa, antidepresiva).

Mírné podchlazení organismu – příznaky:

• třes
• bolesti v končetinách
• zrychlený puls a dech
• bledost a chlad
• poruchy jemné motoriky
• lehká zmatenost

Střední podchlazení organismu – příznaky:

• subjektivní pocit ústupu bolestí (varovný signál!)
• zpomalené či nepravidelné dýchání
• rozšířené zorničky
• apatie, spavost
• zpomalené reflexy

Těžké podchlazení organismu – příznaky:

• poruchy vědomí, bezvědomí
• nehmatný tep
• nepravidelné dýchání
• svalová ztuhlost
• zástava krevního oběhu

První pomoc při mírném a středním podchlazení organismu

vždy, když pozorujete příznaky podchlazení, vyhledejte lékařskou pomoc! Podchlazení je vážný a nebezpečný stav, který může v nejhorších případech končit i smrtí. Jeden teplý čaj stav podchlazení nespraví. Postiženého dopravte k lékaři nebo volejte lékařskou první pomoc na tel. 155.

Pokud není možné zajistit lékařskou pomoc neprodleně, postupujte tak, že:

• Postiženého dopravte do tepla a sucha (závětří, stan).
• Zamezte dalším ztrátám tepla, izolace, ochrana před větrem vlhkem.
• Svlékněte podchlazenému mokré oblečení.
• Zabalte postiženého do teplé deky, ručníků, suchých oděvů, spacího pytle.
• Podejte postiženému teplý nápoj, mírně oslazený čaj, případně podejte rychlý zdroj energie (čokoláda, hroznový cukr či jiné jídlo).
• Nikdy nepodávejte postiženému alkohol, nemasírujte jej, netřete, ani tento stav neřešte horkou koupelí.
• Zahřívání podchlazeného jedince musí být pozvolné.
• Přikládejte teplé obklady, vyhřívané přikrývky.
• U mírného podchlazení je aktivní pohyb dovolen.

První pomoc při těžkém podchlazení organismu

Platí všechny zásady uvedené výše, navíc ale:

• Maximálně omezte pohyby s podchlazeným, udržujte jej ve stabilizované poloze
• Kontrolujte pravidelně vitální funkce postiženého! To znamená, že s postiženým hovoříme a tím kontrolujeme, zda je při vědomí, zda nedochází k rozvoji šoku. Kontrolujeme tep, dech, měříme tělesnou teplotu.
• Pokud podchlazený upadá do bezvědomí, nastává selhání srdeční činnosti a krevního oběhu, postižený přestává dýchat, okamžitě zahájíme resuscitaci a pokračujeme v ní až do příjezdu záchranářů!
• Co nejdříve dopravte podchlazeného do nemocnice, a to co nejšetrněji! Nebo přivolejte první pomoc na tel. 155.

Hiblerův zábal

Nejlepším zdrojem vnějšího tepla je horká voda. Pomocí této techniky dokážeme podchlazeného účinně rozehřát. Rozehříváme pouze tělesné jádro podchlazeného, tedy oblast trupu.

Podchlazeného položíme a zabalíme jej do několika vrstev. Použijeme vše, co máme k dispozici (prostěradla, deky, ručníky apod.) Postižený by na sobě měl mít 3 až 4 cm silnou vrstvu tkanin. Na tuto vrstvu pomalu lejeme horkou vodu, nikoli vroucí.

Abychom postiženého nepopálili, vložíme vlastní ruku pod vrstvu tkanin a horkou vodu naléváme přes tuto ruku. Tak získáme kontrolu nad teplotou, která se dostává k podchlazenému. Poté celý tento tepelný zábal zaizolujeme, tzn., zakryjeme igelitem, pláštěnkou, ubrusem apod. Postiženého ještě nakonec celého zabalíme do deky.

Jak dlouho bude celá procedura trvat, závisí na míře podchlazení. U silně podchlazeného jedince může rozehřívání trvat i 2 až 3 hodiny. Poté ale organismus dosáhne normální teploty.

Zpočátku je zakázáno rozehřívat nohy, neboť v takovém případě by došlo k poklesu teploty tělesného jádra! Nohy tedy pouze tepelně izolujeme, tzn. zabalíme do suchého teplého textilu.

První pomoc v nouzové situaci

Pokud nemůžeme použít Hiblerova zábalu, použijeme termofor, který improvizovaně vyrobíme z PET lahve, kterou naplníme horkou vodou. Tu zabalíme do tkaniny a přikládáme postiženému na hrudník, trup či na místa, kde lze nahmatat tepny.

Další možností je využití tělesného tepla lidí. Jedná se o krajní, málo účinné řešení v případě, že nemáme k dispozici jiné možnosti. Podchlazeného umístíme mezi těla záchranářů, kteří jej zahřívají vlastními těly.

Pokud máme k dispozici jen textilie (pasivní rozehřívání), podchlazený nebude v pořádku dřív než za 6 – 8 hodin.