Žilní krvácení
Krvácení je ztráta významného množství krve v krátké době. Celkový objem krve dospělého člověka je od čtyř do šesti litrů. S krevní ztrátou do 10% (asi 500 ml) se dokáže organismus vyrovnat dobře, ale náhlá ztráta okolo 20 - 30% objemu krve je už závažnou ztrátou, a ztráta cca 40% vede ke vzniku šokového stavu a možnému ohrožení života.
Rizika žilního krvácení
Krvácení dělíme na tepenné a žilní. Tepenné krvácení bývá masivnější, tudíž i nebezpečnější. (více o masivním tepenném krvácení najdete v našem článku Masivní krvácení)
Jak poznám žilní krvácení?
- krev je tmavá, odkysličená
- z rány vytéká pozvolna, nevystřikuje pod tlakem, není patrná pulsace krevního proudu
- raněný je bledý, objevuje se studený pot a zrychlený puls
- žilní krvácení není tak nebezpečné, nebývá tak masivní, většinou nevede k přímému ohrožení života
Žilní krvácení - příčiny
- řezná nebo sečná rána (povrchní i hluboká)
- rozsáhlejší odřeniny
- dochází k poranění tenkostěnných povrchových cév a žil
První pomoc – žilní krvácení
První pomoc spočívá v omezení průchodu krve ranou. Tím dojde k podpoře srážení krve.
- raněného položíme a poraněnou končetinu zvedneme nad úroveň srdce
- ránu a její okolí dezinfikujeme
- cizí předměty z rány nevytahujeme. Odstraňují se z rány až při definitivním ošetření. (předmět v ráně může brzdit rozvoj masivního krvácení)
- ránu zakryjeme sterilním krytím
- přiložíme tlakový obvaz a přitlačíme k ráně
- pokud tlakový prosakuje, přiložíme na něj další vrstvu, případně i vrstvu třetí
- nemáme-li k dispozici tlakový obvaz, ránu stlačíme prsty nebo celou rukou přes tkaninu, pokud možno v rukavicích
- pokud se nepodařilo zastavit krvácení, zajistíme odborné ošetření u lékaře nebo přivoláme lékařskou první pomoc na tel. 155.
- Pokud raněný stále krvácí a dochází ke krevním ztrátám většího rozsahu, kontrolujeme základní životní funkce, s raněným komunikujeme, sledujeme, zda nedochází k rozvoji šoku či ztrátám vědomí.
Pokud je žilní krvácení rozsáhlejšího charakteru, může dojít k rozvoji šoku. Příznaky šoku jsou bledost, studený pot, slabě hmatný tep, zrychlené dýchání, zmatenost nebo netečnost, případně spavost.
Šok – první pomoc
- uložte postiženého do protišokové polohy se zvednutými dolními končetinami
- zajistěte postiženému teplo
- nepodávejte žádné tekutiny ani tišící léky!
- uklidňujte postiženého, případně mu/jí vlhčete rty
- přivolejte záchrannou službu na telelefonu 155.
První pomoc – raněný krvácí a upadl do bezvědomí
- pokud raněný při pokusech o zastavení krvácení upadl do bezvědomí a nedýchá, případně je jeho dech nepravidelný, přerušovaný, lapavý, zahajte neprodleně resuscitaci nepřímou masáží srdce.
- Pozor! V případě, že došlo k poranění velkých žil (dolní či horní dutá žíla), hrozí vykrvácení do několika minut. Proto má pokus o zastavení takto masivního krvácení přednost před zahájením resuscitace.
První pomoc – nepřímá masáž srdce – dospělý jedinec
- dlaň jedné ruky položit palcovou stranou dlaně na střed hrudní kosti
- na hřbet této ruky položit druhou ruku
- naklonit se horní polovinou těla nad postiženého s napjatými lokty
- rytmicky stlačovat hrudník do hloubky cca 6-8 cm
- frekvence je asi 100 stlačení za minutu (2 za sekundu)
Další pokyny pro úspěšnou resuscitaci a správný postup v případě zástavy krevního oběhu a dechu u malých dětí.
Diskuse k článku
RE : Žilní krvácení