Rakytník řešetlákový /Hippophae rhamnoides/

Rakytník řešetlákový – popis

Rakytník řešetlákový je trnitý keř až 2 m vysoký. Má dlouhé podzimní výhonky a větve jsou v mládí šedě šupinaté. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, úzce kopinaté, celokrajné, na líci lysé a na rubu stříbřitě plstnaté, rostlina je dvoudomá. Prašníkové květy jsou směstnané do krátkých jehněd, pestíkové tvoří krátké, chudé hrozny. Plody jsou žluté, hnědě tečkované peckovice.

Rakytník řešetlákový – léčivé účinky

Plody rakytníku se používají při hypovitaminóze a avitaminóze, jsou vhodné ke zlepšení zdravotního stavu u pacientů po infekčních chorobách i po chirurgických zákrocích. Mají baktericidní účinek vůči stafylokokům, bakteriím břišního tyfu, dyzentérie, salmonelózy, stimulují zažívání, zlepšují vylučování trávicích enzymů a žluči, zvyšují rezistenci vůči infekci, mají biostimulační účinek, neboť zvyšují počet erytrocytů, zlepšují kvalitu hemoglobinu i fosfolipidů a vedou ke vzrůstu koeficientu albumin/globulin. Bylo prokázáno, že při infekční hepatitidě se vlivem šťávy zmenšuje intenzita dystrofických a nekrotických procesů v jaterních buňkách.

Čerstvé plody rakytníku a výrobky z nich se používají při všech druzích nachlazení, chřipkách, angínách, bolestech hlavy, při nemocích pohlavního ústrojí i zánětu močových cest, ale také při stresu, pracovní i sportovní zátěži, při nedostatku vitaminů a minerálů, hlavně na jaře a v zimě. Čaj z plodů se používá při léčení bolesti žaludku.

Šťáva se užívá spolu s dužninou jako podpůrný prostředek při snížené kyselosti žaludečních šťáv, hypokinezi žaludku a střev i při zácpě způsobené ochablostí zažívací soustavy. Používá se v prevenci při extrémních pracovních podmínkách jako polyvitaminózní prostředek. Sirupy a džusy jsou nedílnou součástí potravinových doplňků pro děti, řidiče, těžce pracující a sportovce, neboť zvyšují dlouhodobě výkonnost, při učení a řízení motorových vozidel zlepšují paměť a koncentraci myšlení.

Použitelné části rakytníku řešetlákovitého: plod

Období květu: duben až květen

Rakytník řešetlákový – použití a pěstování

U nás se používá většinou jako okrasný nebo zpevňující keř na náspech u silnic, ale léčivé účinky této rostliny byly donedávna přehlíženy. Má 10 x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Kromě toho je rakytník řešetlákový vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin.

Rakytník má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi vhodný při rekonvalescenci. Název Hippophae pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové prý totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech. Je velmi nenáročný a mnohostranně užitečný pro permakulturní zahradu. Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu. Snáší velmi dobře sucho. Suší se a dělá se z nich čaj. Výborné jsou kompoty, protlaky, sirupy a přírodní ovocný rakytníkový likér.

Nejvíce vitamínů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání (konec léta). Jeho jediným velkým problémem je, že se velice nesnadno sklízí. Na trnitých větévkách plody drží pevně, protože nemají stopky a jsou měkké. Zpravidla se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Plody se proto sbírají až v zimě - nejlépe při minus deseti stupních Celsia. V terénu rozprostřeme pod keřem plachtu a zmrzlé bobule setřeseme na zem. Protože vysokou teplotou se vitamín C „ztrácí“, je tedy velice dobré rakytníkové bobulky zmrazit. V průběhu zimního období je můžeme dle libosti konzumovat.

Tip: Likér

Sesbírané plody se naloží do osmdesátiprocentního alkoholu, tam se luhují 8 - 14 měsíců. Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť.