Bioodpad není odpad. Kompostování přináší samá pozitiva

Na první pohled by se chtělo říci: „Co je složitého na kompostování, aby se o tom psal článek?" Ale víte, že například pouze posekanou trávou kvalitní kompost nevytvoříte? Zkušení zahrádkáři sice berou kompostování jako samozřejmost, hodně lidí se však může spálit na tom, pokud zakládání kompostu podcení. A najdou se samozřejmě i tací, kteří o kompostování nikdy neslyšeli a neví o jeho nesporných pozitivech.

Co všechno člověk vyhodí a mohlo by skončit v kompostéru

Zkuste se vžít do následujícího příběhu, který by mohl být zápisem vašeho jednoho obyčejného dne. Ráno vstanete a ke snídani si chcete dát pečivo. Zjistíte ale, že je tři dny staré a tvrdé, a tak ho hodíte do koše. Místo toho si tak uděláte míchaná vajíčka, prázdné skořápky samozřejmě vyhodíte.

A příběh pokračuje. Jste trochu nachlazeni, a tak přes den spotřebujete spoustu papírových kapesníčků, které postupně končí mezi odpadky. V průběhu dne také sníte jablko a banán, jádřinec i slupku samozřejmě vyhodíte. Po práci si doma uděláte večeři, z které vám zůstanou zbytky do dalších dnů. Když je nesníte, zbytky posléze vyhodíte. A odpadní koš se stále zaplňuje...

Ptáte se, proč vám vyprávím zrovna tenhle příběh? Důvod je prostý - 40% celkového odpadu v České republice tvoří bioodpad. A v jeho případě je velká škoda, že skončí na obyčejné skládce spolu se spoustou ostatního odpadu. Bioodpad totiž není odpadem v pravém slova smyslu. Organické zbytky, které v popsaném příběhu mizely v koši, se totiž dají velmi dobře využít. A to díky kompostování.

Co je kompostování a proč ho praktikovat?

Výroba bioplynu, elektrické energie či obohacení zemědělské půdy o důležité živiny. A hlavně nižší zatěžování obyčejných skládek prospěje životnímu prostředí, ve kterém žije většina z nás. V současnosti si nejen vědci a odborníci totiž kladou otázku, jestli nás vyprodukovaný odpad brzy nezahltí. Napadlo by vás, že elegantním řešením, jak snížit množství odpadu, je zakládat kompost?

Pokud tedy máte environmentální smýšlení a není vám lhostejný svět okolo vás, ponořte se tedy do oblasti kompostování. Samozřejmě, že ne úplně doslova, kompost vzhledem k jeho složení není zrovna dvakrát vhodný k ponoření se do něj. Kompostování je tedy metoda, kdy se bioodpad přeměňuje na kompost, a to díky přístupu vzduchu, vhodné vlhkosti a činnosti mikroorganismů.

U kompostování je také velmi důležitá skladba surovin, která se velmi často podceňuje. Pokud k založení kompostu využijete například pouze posekanou trávu, tak se vám kompost ve většině případů nevytvoří. Je to způsobené tím, že při kompostování a tvorbě humusu musí být správný poměr uhlíku a dusíku (2:1 až 3:1). V trávě převažují dusíkaté složky, aby tedy z ní vznikl kompost, je ideální k ní přiházet například listí z minulého roku, štěpku či dřevitou hmotu.

Co se dá využít na kompost:

Organické zbytky z domácnosti:

• pečivo, ovoce a zelenina, zbytky vařených jídel
• skořápky vajec a ořechů
• ubrousky, papírové kapesníčky
• čajové a kávové zbytky
• podestýlka domácích býložravých zvířat
• zvadlé pokojové květiny a zemina z květináčů

Organické zbytky ze zahrady:

• posekaná tráva, spadané listí
• štěpka, větvičky, kůra, piliny
• plevel, zvadlé květiny, zbytky ovoce a zeleniny
• popel ze dřeva, stará zemina
• trus býložravých hospodářských zvířat
• chlupy, peří, vlasy

Zahradní kompostéry zvyšují šanci na kvalitní humus

Nyní už víte, co všechno se nemusí vyhazovat do normálního odpadkového koše, ale může se dál využít při kompostování. Další důležitou věcí při zakládání kompostu je logicky kompostér. Organické zbytky a biomateriál sice můžete házet jen tak na jednu hromadu, lepší je však mít kompostér, díky němuž je kompost provzdušněný a nepotřebný bioodpad se tak může snáze proměnit na kyprou zeminu, kterou po čase skvěle využijete při hnojení zahrádky.

Pokud máte zahradu či jiný prostor před domem, kde můžete umístit kompost, jsou ideálním řešením zahradní kompostéry. Specializované firmy nabízí různé zahradní kompostéry, které jsou vyrobeny z recyklovaného plastu. Zahradní kompostéry nemají dno z důvodu volného přístupu žížal, červů a různých mikroorganismů, naopak mívají víko a různé boční otvory, díky čemuž lze dobře regulovat přístup vzduchu. Zahradní kompostéry se liší svým objemem, použitým materiálem, tvarem, barvou a v neposlední řadě samozřejmě cenou.

Kompostér si můžete sami vyrobit

Jak se ale říká, Češi mají zlaté ručičky a jsou národem kutilů. Tudíž se na zahradách a zahrádkách spíše objevují vlastnoručně vyrobené zahradní kompostéry. A jak se dá kompostér vyrobit? Není to vůbec nic složitého. Budete potřebovat jen čtyři palety či dřevěná prkna, stlučená do podoby palet, která spojíte k sobě, čímž vytvoříte kompostér. Dobré je také použít pletivo, aby kompost často nenavštěvovali hlodavci.

Návodů, jak vyrobit kompostér, je však na internetu mnoho, stačí se k nim pouze proklikat. Jestliže si vytvoříte vlastní kompost, můžete se také zapojit do soutěže Miss Kompost, kterou pořádá web Kompostuj.cz. Díky fotografiím z minulých ročníků se tak můžete při tvorbě kompostu inspirovat ostatními kutily a zahrádkáři.

Kompostování v bytě? Shánějte žížaly do kompostéru

Bydlíte v panelákovém bytě, nemáte zahrádku, a přesto byste chtěli pomoci životnímu prostředí a nevyhazovat bioodpad spolu se směsným odpadem? I v takovém případě existuje řešení. Metoda, která se využívá v bytech, se nazývá vermikompostování. Klíčovou součástí kompostéru jsou v tomto případě žížaly, které organické zbytky přeměňují na kvalitní humus. Nádobu na kompost si opět můžete buď koupit, nebo si ji sami vyrobit.

A jak to vlastně funguje? Kompostér můžete mít například v kuchyni, garáži, dílně, na balkóně či jinde v bytě. Nepříjemného zápachu se totiž bát nemusíte, žížaly pracují svědomitě, a pokud má kompost dobrý přístup vzduchu a vlhkosti, tak hnít nezačne. Důležité je, řádně nastudovat a hlavně dodržovat základní pravidla vermikompostování. A kde sehnat žížaly do kompostéru? Nejčastěji se používají kalifornské žížaly do kompostéru, které seženete buď přes různé prodejní inzeráty nebo občanské sdružení Kokoza.

Buďte odpovědní, kompostujte!

Jak vyplývá z celého článku i jeho titulku, kompostování vskutku přináší jen samá pozitiva. Díky kompostu získáte zcela zdarma kvalitní humus pro své květiny, při hnojení navíc obohatíte půdu o živiny a v neposlední řadě pomůžete České republice jako celku. Evropská unie totiž po nás chce snižování bioodpadu na skládkách, což ale náš stát zatím neplní. Následujícímu tvrzení se téměř nechce věřit, ale je pravdivé – kompost v našich domácnostech může státu zachránit miliardy korun.

Jestliže nechcete či nemůžete sami kompostovat, můžete například využít komunitní kompostování ve formě společného kompostu, které se užívá na sídlištích. Komunitní kompostování také funguje v některých obcích či městech, jež ho mohou zřídit pomocí vyhlášky.