Psychologie barev: co o nás prozradí naše oblíbené odstíny a jak na nás barvy působí

Žijeme obklopeni barvami. Odmalička si podvědomě vybíráme, která se nám líbí více a která méně. Každá barva přitom působí jinak. Toho si jsou vědomi designéři, malíři, ale také psychologové. Ti se zabývají nejen působením barev na člověka, ale podle toho, jakou barvu preferujeme, dokážou odhalit mnohé věci o nás samotných. Často takové, jaké si ani neuvědomujeme. Psychologie barev je rozhodně velmi zajímavou disciplínou.

Psychologie barev - barvy a hodnocení lidské osobnosti

Barvy jsou všude kolem nás, a proto není divu, že se jejich vlivu na člověka věnovali vzdělanci od dávných dob. Například již proslulý antický lékař Hippokratés spojoval barvy s různými lidskými povahami a ke svému rozdělení na čtyři temperamenty podle mísení šťáv v těle připojil také barvy:

• flegmatik – zelená
• melancholik – modrá
• cholerik – žlutá
• sangvinik – červená

Již v antice tedy vznikaly základy pro obor psychologie barev. Německý psychiatr Ernst Kretschmer (1884–1964) pak rozdělil lidi na dva druhy:

• cyklotýmy
• schizotýmy

Přičemž cyklotýmové jako otevření lidé jsou vůči barvám vnímavější a volí nejraději červenou a žlutou.  Naproti tomu schizotýmové jsou rezervovaní a líbí se jim spíše chladné odstíny, jako je zelená či modrá.

Podle typologie Carla Gustava Junga (1875 – 1961) dávají přednost teplým barvám žluté a červené extroverti, zatímco zelenou a modrou volí spíše introverti.

Psychologie barev - v každé kultuře může být vnímání barev jiné

Psychologie barev má základ v tom, jakým způsobem působí barvy na člověka. Přestože jde často o záležitost subjektivní, existují barvy, které vnímají lidé většinou velmi podobně. Příkladem může být třeba červená. Rozhodně upoutá pozornost. Ne nadarmo je využívána například v dopravním značení anebo u některých druhů zvířat, zejména u těch, která mohou být nebezpečná nebo jedovatá. Je zajímavé také sledovat, jak barvy vnímají různé kultury. Zatímco v našich podmínkách je bílá barva slavnostní a spojená tak s radostnou událostí, například se svatbou, pak třeba v čínské kultuře je považována za barvu smuteční.

Již staří Egypťané využívali vlivu barev na lidské zdraví a také dávné civilizace Indie anebo Číny barvy používaly při léčbě nemocí. V roce 1903 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dánský lékař Niels Ryberg Finsen jako ocenění jeho přístupu k léčení nemocí, zejména pak „lupus vulgaris“ (forma kožní tuberkulózy) pomocí koncentrovaných světelných paprsků. 

Fyziologické a psychologické působení barev

Díky tomu, že barvy ovlivňují náš vegetativní systém, podněcují či utlumují určité tělesné reakce. Teplé barvy, jako jsou například červená, oranžová, žlutá a podobně působí na lidský organismus stimulujícím účinkem. Zvyšuje se krevní tlak, zrychluje puls, metabolismus, nervové vzrušení. Naopak studené odstíny, ke kterým patří zelená či modrá, pak způsobují útlum a zklidnění. To jsou jedny ze základních poznatků psychologie barev.

Barvy působí nejen na lidské tělo, ale také na duši člověka. Vzpomínky a asociace, které u jedinců vyvolávají, pak napomáhají v diagnostice a terapii. Poznatků z oboru psychologie barev se využívá také například v architektuře anebo marketingových strategiích (psychologie prodeje).

Psychologie barev - testy

Roscharchův barvový test

Tvoří jej deset skvrn, vytvořených kapkou černého nebo barevného inkoustu na bílém papíře. Testovaná osoba hovoří o tom, co mu jednotlivé skvrny připomínají. Racionálněji založení lidé si všímají nejdříve tvaru skvrn, ty s emotivním založením pak zajímají nejdříve barvy.

Barevný pyramidový test

Dalším testem, týkajícím se volby barev, je Pfisterův Barevný pyramidový test. Nejedná se u něj pouze o volbu barev, ale také o jejich uspořádání do tvaru pyramidy. Testovaný člověk musí vytvořit z čtverečků ve 14 barevných odstínech šest pyramid: tři z barev podle jeho názorů hezkých a tři z těch, které se mu nelíbí.

KTC (kvinterncolor)

Test vyvinutý českým arteterapeutem Milanem Kyzourem požaduje po testované osobě, aby na papír o velikosti A5 namalovala pastelkami pět barevných skvrn o velikosti dvoukoruny. Ty pak očísluje v pořadí, v jakém je namalovala. Test vypovídá o komunikačních vzrocích, emocích, vztazích s rodiči.

Lüscherův barvový test

Testovaná osoba řadí barvy vedle sebe od té, která na ni působí nejpříjemněji po tu, která se mu líbí nejméně. Nezáleží přitom pouze na pořadí jednotlivých barev, ale také na jejich vzájemném vztahu a kombinacích. Protože nelze vždy jednoznačně určit, jestli získaný výsledek skutečně odráží skutečný obraz testovaného člověka anebo pouze jeho momentální rozpoložení, používá se v klinické praxi tzv. „velký Lüscher". Ten je složen ze sedmi barevných tabulek s třiasedmdesáti barevnými poli, sestavenými z pětadvaceti barev. Testovaná osoba musí provést celkem čtyřiačtyřicet voleb.

Významy a působení barev

Podívejme se na významy některých základních barev a na jejich vztah k hodnocení osobnosti a k lidské psychologii:

Černá barva

Je barvou určitého vzdoru, protestu, rebelie, smrti. Upřednostňují ji lidé, kteří mají určitý problém, vnitřní konflikt a nejsou spokojeni se svým osudem.

Bílá barva

Lidé ji spojují s čistotou a nevinností. Preferují ji lidé toužící po dokonalosti.

Modrá barva

Modrou barvu mají rádi lidé citliví, kteří touží po lásce a oddanosti. Je v ní vyjádřena potřeba klidu. Symbolizuje také empatii, vnitřní vyrovnanost a harmonii.

Zelená barva

Je barvou lidí odvážných, stojících si za svým názorem a odhodlaných zdolávat překážky. Jsou houževnatí a často umínění, ovšem často málo přizpůsobiví.

Červená barva

Tato barva je barvou síly, aktivity, sexuality, energie. Přednost jí dávají rázní, cílevědomí, energičtí a kreativní lidé, ale také lidé s násilnickými a egoistickými sklony a impulzivním chováním.

Žlutá barva

Mají ji rádi lidé bezprostřední, kteří milují život a jsou plní nadějí a očekávání. Je totiž symbolem změny, nového začátku a působí osvobodivě a povzbudivě.

Hnědá barva

Je střízlivou, solidní barvou, která je spojena s představou jistoty, tradice a domova. Je oblíbená lidmi, kteří mají rádi klid a pohodlí, ale i těmi, kdo se cítí unavení, vyčerpaní a touží po klidu, odpočinku a bezpečí. Líbí se také lidem s vyvinutým sexuálním pudem.

Fialová barva

V psychologii znamená určitou nezralost, jak duševní, tak také citovou. Lidem, kteří ji upřednostňují, může scházet praktické založení pro běžný život. Kromě nich se tato barva líbí také zdrženlivým a uzavřeným jedincům a těm, kdo jsou velmi senzitivní. Je zajímavé, že fialová má souvislost s hormonálním stavem těla. Proto je často preferována v pubertě, těhotenství a u nemocných s poruchami štítné žlázy.

Šedá barva

Tato neutrální barva je „tajnůstkářská“. Lidé, kteří ji upřednostňují, jsou raději pozorovateli než přímými aktéry dění a mají sklony k alibismu. To vše však může souviset s únavou, fyzickou i psychickou.