Zvířata v zimě trpí nedostatkem potravy, pomoci jim může každý

S příchodem zimy nastává pro zvěř období strádání. Strava, kterou se v průběhu roku živí, je najednou čím dál méně dostupná. Některá zvířata chladné měsíce přečkávají ve svých doupatech zimním spánkem, třeba medvědi nebo ježci, jiná přizpůsobí svůj jídelníček tomu, co v zimě v přírodě najdou. Myslivci zvěři pomáhají přikrmováním a pravidelně plní krmelce, aby zvířata v zimě nestrádala. Do krmení lesní zvěře se ale může zapojit kdokoli, stačí dodržovat pár základních pravidel.

Kdy začít s krmením lesní zvěře?

Nelze stanovit přesné datum, kdy s přikrmováním zvířat začít. Záleží na potravní nabídce a klimatických podmínkách dané oblasti. Tyto faktory se liší na různých místech v České republice, například v nížinách a horských oblastech, navíc se každým rokem mění.

Přikrmování lesních zvířat je nutné zejména v obdobích, kdy napadne tolik sněhu, že se zvířata nemohou bez obtíží dostat ke keřům a stromkům, navíc je pohyb sněhem vyčerpává. Stejně tak když je zmrzlá zem pokryta ledem a zvěř se skrze něj nemůže dostat k potravě. Krmení lesní zvěře však začíná už na konci podzimu a trvá až do jara, důležité hlavně je plnit krmelce pravidelně a dostatečně, většinou myslivci zvířatům nosí krmení jednou týdně.

Kritický je začátek a konec zimy

Důležitým faktorem pro přežití zimy je to, jaké tukové zásoby si zvířata vytvoří ještě před jejím začátkem. Tuk jim poslouží nejen jako tepelná izolace, ale taky jako energetická rezerva. Díky tomu zvěř lépe přečká nárazové chvíle, kdy je nedostatek potravy, a celkově během zimy vydrží s menším množstvím přijaté stravy. S krmením se proto začíná už ve druhé polovině října nebo v listopadu, důležité je, aby v té době už bylo po lovecké sezóně.

Nejkritičtějším obdobím zimy je paradoxně její konec. Stále ještě není dostatečná nabídka potravy a zároveň u zvířat dochází ke zvýšení potřeby živin, protože začínají být aktivnější. Navíc mají většinou už spotřebovanou tukovou energetickou zásobu. V tomto období tak dochází k častým úhynům zejména mladých a po zimě zesláblých jedinců. Proto je důležité, aby krmení lesní zvěře nebylo po zimě příliš brzy a náhle ukončeno. Dokrmovat zvěř je nutné, dokud toho zvířata pravidelně využívají.

Potravu noste do krmelců

Pokud se rozhodnete přikrmovat lesní zvířata v zimě, využívejte k tomu už postavené krmelce. Jsou umístěné v pro zvířata vhodných oblastech. Tedy tam, kde mají klid a dostatek úkrytu, a daleko od frekventovaných silnic, kde by hrozilo nebezpečí kolize s vozidly.

Zvířata ale nemusíte dokrmovat jen v krmelcích. V zimě často přicházejí až k lidským obydlím a zahradám, kde se snaží okusovat stromky a podobně. Pomoci zvířatům v zimě můžete proto i tak, že u zahrady pro ně necháte hromádku ořezaných větví z ovocných stromů, ale také třeba seno a jetelinu, kterou v létě usušíte.

Zvířata v zimě ocení seno i větvičky

Při krmení lesní zvěře musíme dobře zvážit, jakou potravou jí skutečně pomůžeme a jakou jí naopak můžeme ublížit. Vhodná krmiva lze rozdělit do tří skupin. První jsou objemová krmiva, kam patří trávy a byliny, seno nebo sušené větvičky keřů, třeba maliní. Pro lesní zvěř je to nejpřirozenější potrava, která obsahuje hodně živin a vlákniny, navíc je dobře stravitelná. Seno můžeme položit do krmelce nebo na zem vedle něj. Nevadí, když je vlhké nebo mokré, rozhodně však nesmí začít plesnivět.

Pokud senem krmíme srnčí zvěř, měli bychom dbát na to, aby v senu byl velký podíl listů a květů. Jsou to nejhodnotnější části rostlin, dobře stravitelné a bohaté na živiny. Srnčí naopak téměř nepojídá stébla travin, proto je pro ni nevhodné luční seno z travnatých porostů. Ideální je seno vojtěškové a jetelové.

Při krmení lesní zvěře pozor na obiloviny a kaštany

Energii zvířata získávají zejména z jadrných krmiv, což jsou žaludy, bukvice, kaštany, kukuřice, hrách a obiloviny. U těch pozor, pro lesní zvířata se hodí jen oves, další obiloviny jim mohou při nadměrné konzumaci způsobit zažívací potíže. Nebezpečné mohou být i kaštany, které jsou ve větším množství pro zvířata toxické. Pozor musíme dávat hlavně pokud v oblasti žijí daňci, kteří zkonzumují velké množství potravy. Jadrná krmiva sypeme do koryt i na zem.

Poslední skupinou jsou dužnatá krmiva, tedy ovoce a zelenina. Pro lesní zvěř jsou vhodná zejména jablka a hrušky, ale i švestky nebo meruňky. Do krmelce můžete donést také mrkev, brambory, řepu nebo v podstatě jakoukoliv jinou zeleninu včetně cibule.

Chleba a další suché pečivo jako doplňková strava

Do krmelců lidé často nosí usušené pečivo, které zvířatům chutná, ale je nutné dbát na určitá pravidla. Pečivo musí být suché, rozhodně nesmí být ničím plněné a v žádném případě nesmí být plesnivé. Důležité také je nosit pečivo do krmelce v době, kdy mrzne, a očekáváme, že bude mrznout i nadále. V opačném případě do sebe pečivo natáhne okolní vlhkost a zvířatům pak může způsobit problémy s trávením, dokonce i průjmy, které mohou vést k oslabení zvěře a jejímu úhynu. Vhodné také je nosit pečivo v malém množství, sloužit má jen jako doplňkové krmivo.

Závěrem důležitá pravidla

Krmivo umísťujeme do již postavených krmelců. Chráníme tak nejen zvěř před nebezpečím, ale i lesní porost. Krmelce totiž stojí v místech, kde zvěř nemůže okusováním poškodit dřeviny. Pokud začneme potravu nosit jinam, zvířata se na tomto místě začnou shromažďovat a mohou zde porost zničit.

Nejdůležitější zásadou při krmení lesní zvěře ale je, že krmivo nesmí být nijak závadné, tedy plesnivé či jinak zkažené. Krmelce nesmíme využívat jako místo, kde se zbavíme starého pečiva a dalších zbytků z kuchyně. Zvířatům bychom takto mohli velmi ublížit.