Tularémie - nemoc hlodavců, která je přenosná i na člověka

Nakazit se můžete při pozření špinavého ovoce nebo špatně omyté zeleniny, při vypití vody z kontaminovaného zdroje, ale i díky kontaktu se zajíci a menšími hlodavci, ať už živými, nebo při zpracovávání jejich masa. Nákazu však může způsobit i přisáté klíště, miniaturní oděrka na kůži či vdechnutí kontaminovaného prachu. Řeč je o tularémii, nemoci, která postihuje primárně hlodavce, ale je přenosná i na člověka. K přenosu může dojít nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i dalšími způsoby.

Co je tularémie?

Na otázku, co je tularéme, není tak snadné odpověďet. Tularémie má totiž více podob. Obecně je však tularémie infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Franciscella tularensis (odtud název tularémie). Bakterie je velmi odolná a v uhynulém zvířeti dokáže přežít až pět měsíců. Nejvíce je rozšířena na severní polokouli a vyskytuje se ve velkém množství poddruhů. Příznaky tularémie jsou zprvu nenápadné, proto bývá často přehlížena.

Jak probíhá nákaza tularémií?

Tularémie postihuje zejména zajíce a další menší hlodavce, ale to neznamená, že by nebyla přenosná na člověka. Nebezpečí nákazy pro člověka hrozí jak přímo od zvířete, které v důsledku nemoci ztrácí plachost, je malátné a dá se snadno chytit, tak od přenašeče nemoci, což bývají nejčastěji klíšťata či blechy. Infekce se do těla dostává přes dýchací či trávicí ústrojí, přes kůži nebo spojivky.

K nákaze člověka může dojít kromě přímého kontaktu s nemocným zvířetem také po bodnutím hmyzem, vdechnutím kontaminovaného prachu či požitím kontaminované vody nebo potravy (například ovoce spadené na zem či špatně omytá zelenina). Člověk se může tularémií nakazit také při stahování uloveného zvířete z kůže, případně při kontaktu se senem či slámou, o které si způsobí malou oděrku.

Sníst maso zajíce postiženého tularémií však nebezpečné není - tedy za předpokladu, že je maso dostatečně tepelně upraveno. Případy přenosu nemoci z člověka na člověka se nepředpokládají.

Za jak dlouho se tularémie projevuje?

Inkubační doba tularémie, tedy doba od nákazy po chvíli, kdy se objeví první příznaky tularémie, je poměrně krátká - zpravidla 2-5 dnů. Co se týče léčby, lze uplatnit antibiotika. Lékaři také často předepisují antipyretika na snížení horečky, a pokud je infikovaná rána rozsáhlá (což bývá zpravidla případ pozdě diagnostikovaných osob), musí být proveden chirurgický zákrok.

I zde samozřejmě platí, že čím dříve je nemoc odhalena, tím lepší je průběh její léčby. Úmrtnost neléčených pacientů se pohybuje v rozmezí 5–15 %, a to ve velmi krajních případech.

Jak vypadají příznaky tularémie?

• únava
• celková slabost
• horečka
• zvětšení lymfatických uzlin
• nevolnosti, zvracení
• bolesti zad
• další specifické příznaky podle druhu tularémie

Druhy tularémie

Nemoc tularémie se vyskytuje v několika formách, které se liší podle způsobu nákazy a následně i příznaků. Společným znakem všech typů tularémie je však vždy horečka a celková slabost.

Ulceroglandulární tularémie

Forma tularémie, která je nejčastější jak u nás, tak i ve světě - představuje zhruba tři čtvrtiny všech onemocnění tularémií. Nákaza se dostává do těla skrz kůži, respektive přes malé, na pohled zcela nepatrné oděrky, případně přisátím infikovaného klíštěte.

V místě vstupu nákazy do těla se během pár dní vytvoří červený vřídek se zarudlým okolím a dochází také ke zvětšení lymfatických uzlin, zejména v loketní jamce. Zvětšené uzliny jsou mírně bolestivé. Při mírném průběhu nemoci však otok během dvou týdnů vymizí a vřídky na kůži se zahojí. Naopak při závažnějším průběhu tularémie uzlina zhnisá, může dojít k provalení kůží a vytváří se secernující píštěl. V takovém případě trvá hojení týdny.

Glandulární tularémie

Glandulární forma tularémie probíhá podobně jako forma ulceroglandulární. S tím rozdílem, že na kůži není zřetelný vřídek. Tato forma tularémie je rozšířená v Japonsku, u nás se vyskytuje jen výjimečně.

Plicní tularémie

Plicní (pneumonická) tularémie je způsobena vdechnutím infikovaného prachu. Následuje dráždivý a suchý kašel doprovázený horečkou, v těžších případech i dušnost a cyanóza. Plicní tularémie byla v polovině minulého století problém zemědělců na jižní Moravě, kteří zpracovávali haldy cukrové řepy nebo obilí, přičemž vdechovali prach kontaminovaný uhynulými hraboši.

Okuloglandulární tularémie

I tato forma tularémie je u nás poměrně ojedinělá. K nákaze dochází skrz spojivkový vak - buď při mnutí oka kontaminovanými prsty, případně kontaminovaným prachem. Příznaky tularémie jsou v tomto případě opuchlá víčka, světloplachost, pocit pálení v očích, spojivky jsou silně překrvené a objevuje se hnisavá sekrece. Na spojivce se také mohou vytvářet drobné vřídky.

Tyfoidní (gastroenterická) tularémie

Forma nemoci, která má nejvážnější a mnohdy až život ohrožující průběh. U nás se naštěsjí vyskytuje pouze výjimečně. Při této formě tularémie dochází k šíření infekce v těle krví, kdy jsou postiženy různé orgány.

Oroglandulární (faryngeální) tularémie

Další ojedinělá forma tularémie, která vzniká po pozření kontaminované vody či potravy, výjimečně při pozření nedostatečně tepelně upraveného masa z nemocného zvířete.

Nakažení mají horečku, bolí je v krku, a objevit se může i zánět mandlí.