Třídění a recyklace plastů – vše, co je dobré vědět

Třídění a recyklace plastů – vše, co je dobré vědět
18. 05. 2015 Přečteno: 3368x

Plasty. Jsou všude kolem nás. Obaly, igelitové sáčky, různé krabičky, lahve, kelímky a další a další věci zaplavují náš svět. Ne nadarmo se říká, že žijeme v době plastu. V tomto ohledu je velice důležité třídění plastů a následná recyklace plastů. Proč byste měli třídit použité plastové výrobky a co se s nimi dále děje, to vám prozradíme v tomto článku.

Pár střípků z historie plastů

Jen tak na začátek ještě před tématem recyklace plastů - víte, kdy byla vyrobena vůbec první plastová láhev na světě? Bylo to v roce 1862 a zasloužil se o to anglický vynálezce Alexander Parkes. V jeho době ale nikdo nevěřil tomu, že by jednou plasty mohly mít v naší společnosti tak velkou roli jakou mají dnes.

O masové využití plastových lahví se postarala až v 70. letech minulého století firma Coca-Cola. Ta začala svůj oblíbený nápoj stáčet do PET lahví a odstartovala tím boom, jehož důsledky dnes můžeme vidět téměř na každém kroku.

Plasty se totiž staly nedílnou součástí konzumního života, mnohdy si možná ani neuvědomujeme, že jsme na nich tolik závislí. Potraviny jsou balené do plastových obalů, které si z obchodu odneseme v igelitové tašce. Plasty se hromadí a hromadí, jenže jak je zlikvidovat? Jejich spalování ničí životní prostředí a v přírodě se rozkládají téměř 50 až 100 let. Naštěstí byla vynalezena recyklace plastů.

Třídění plastů - jak na to?

Celý proces ekologického zpracování použitých plastových výrobků čili recyklace plastů ale začíná u spotřebitele. Tedy u každého z nás. Naším úkolem je třídění plastů. To znamená nevyhazovat plastové věci spolu s běžným odpadem, pro plasty totiž slouží speciální žluté kontejnery, kterých je v Česku už přes 93 tisíc. Podle statistik je třídění plastů v České republice už samozřejmostí, podle průzkumů plasty třídí zhruba 72 % Čechů. Při třídění plastů dbejte také na to, co vše se do žlutých kontejnerů může dávat, a co naopak ne.

Co patří do žlutých kontejnerů?

  • igelitové sáčky, plastové tašky
  • fólie
  • plastové obaly, kelímky
  • PET lahve (před vhozením sešlápnout)
  • polystyren (vhazujte ale v menších kusech)
  • další plastové výrobky

A co tam naopak nepatří?

  • mastné obaly
  • obaly od nebezpečných látek, žíravin či barev
  • obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků
  • výrobky z PVC
  • podlahové krytiny
  • novodurové trubky

Jak dál probíhá proces recyklace plastů?

Obsah žlutých kontejnerů je svážen na speciální sběrná místa odpadových firem, kde probíhá recyklace plastů. Jen pro zajímavost, z českých měst a obcí je ročně svezeno více než 110 tisíc tun plastu. Při třídění plastů si však ne všichni počínají správně, a tak jsou ještě znovu tříděny na dotřiďovací lince.

Jedná se o důležitou fázi celého recyklačního procesu, neboť právě zde se plasty rozdělují do skupin, kterými jsou PET lahve (ty se ještě třídí podle barev), fólie, duté plastové obaly, polystyren a jiný směsný plast. Každá skupina se totiž jinak zpracovává. Pojďme si představit dva nejrozšířenější způsoby recyklace plastů.

Plastové regranuláty

Vůbec nejpoužívanějším způsobem zpracování plastů je proces, ze kterého vznikne tzv. plastový regranulát. Očištěné plasty jsou nejdříve roztaveny za vysoké teploty ve speciálním vytlačovacím stroji (extruderu). Poté se tavenina osekává na malé pecičky, které svou velikostí i tvarem připomínají čočku. A to je právě již zmíněný plastový regranulát.

A k čemu je to dobré? Plastový regranulát je totiž základem pro nové plastové výrobky. Firmy, které se zabývají výrobou věcí z plastu, odebírají tento plastový regranulát a pomocí vyfukování, vytlačování či vstřikování tvoří nové výrobky. Těmi mohou být například pytle na odpadky, obalové fólie či plastová zatravňovací dlažba. Kromě ekologického hlediska tak má plastový regranulát i ekonomickou výhodu – zpracovatelské firmy mohou totiž tímto způsoben ušetřit až 40% nákladů na vstupní suroviny.

Drť z PET lahví

Plastové PET lahve se však zpracovávají jinak. Podobně jako v případě plastového regranulátu se jedná o velmi důležitou složku recyklace plastů, neboť PET lahví je mezi námi opravdu spoustu. Podle zprávy společnosti PETKA.cz, která se zabývá recyklací tohoto druhu plastového odpadu, se měsíčně zpracuje zhruba 550 tun PET lahví.

Plastová drť je jedním z mezistupňů recyklace plastů.

Proces, při kterém se zpracovávají PET lahve, se nazývá fyzikální recyklace plastů. Plastové lahve se nejdříve rozdrtí, poté projdou horkým praním a následně sušením. Tím vzniká tzv. drť, která se podobně jako plastový regranulát používá při výrobě nových plastových výrobků.

Z PET drti se například vyrábí umělá textilní vlákna, různé obalové materiály, podlahové krytiny, zahradní plastový nábytek, lepenky či proformy PET lahví, což jsou nádobky podobné zkumavce. Ty se poté dostávají do rukou nápojových firem, které si je pomocí teplého vzduchu a tlaku vytvarují do požadovaného tvaru. A výsledky této recyklace plastů můžete sami vidět opět na pultech obchodů.

Recyklace plastů – nové výrobky ze starého plastu

  • umělá textilní vlákna – koberce, oděvy
  • nové PET lahve
  • nové fólie a jiný obalový materiál
  • izolační tvárnice
  • věci na zahradu - ploty, zatravňovací dlažba, kompostéry
  • protihlukové zábrany

PET lahve hned nevyhazujte, mohou se hodit

Třídění plastů je velice záslužná činnost, PET lahve však na rozdíl od ostatních plastů mohou posloužit i poté, když vypijete nápoj v nich obsažený. Pokud jste kutilové a máte šikovné ruce, tak si z PET lahví můžete vyrobit spoustu užitečných věcí.

Na zahrádce můžete PET lahev využít jako květináč, krmítko pro ptáky či větrník. Lidská tvořivost ovšem nezná mezí, a tak se objevují návody i fotografie, jak PET lahve použít i v domácnosti. Vytvořit si z nich můžete například koště, lustr, stojan na šperky, vázu či pokladničku. A dokonce se dá z PET lahví postavit i funkční loďka!

Rada na závěr - nevěřte mýtům a třiďte odpad

Často se mezi lidmi mluví o tom, že recyklace plastů je k ničemu. Že se obsah žlutých kontejnerů stejně vysype na obyčejnou skládku a třídění plastů je tak zbytečné. Těmto skeptickým tvrzením nevěřte, nejsou pravdivá. I z recyklace plastů se stal totiž byznys, který zpracovatelským firmám vynáší peníze a ty tak nemají důvod nechávat plasty svážet na obyčejnou skládku.

Obvyklou námitkou také bývá, že na třídění plastů nemají lidé v bytech místo, nebo se jim nechce pořizovat speciální koše. Jedná se však o lehce řešitelnou věc. Na třídění plastů může sloužit obyčejná igelitová taška či plastový pytel, který zase tolik místa nezabere.

Především je důležité říct, že tříděním plastů pomáháme sami sobě. Nechceme přeci, aby se skládky rozrůstaly a mizela kvůli nim současná příroda. Nebo aby plastové výrobky končily v řekách, mořích a oceánech. Plastů navíc každým rokem znatelně přibývá. Pokud nechcete, aby se v nich lidstvo časem utopilo, třiďte.



Napsat komentář: Třídění a recyklace plastů – vše, co je dobré vědět

RE: Třídění a recyklace plastů – vše, co je dobré vědět

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.