Karlovarské minerální vody - 2. část

Karlovy Vary jsou proslulé několika známými prameny, je však celá řada těch, které jsou skryty hlavní pozornosti veřejnosti. Protože minerálních pramenů najdeme v Karlových Varech skutečně velké množství, první části z nich jsme se věnovali už v jednom z předchozích článků Karlovarské minerální vody - 1. část. Na tomto místě se tedy podíváme na ty zbylé, jako jsou například prameny Libuše, Svoboda, Skalní pramen i další.

Karlovarské minerální vody - pramen Libuše

Pramen Libuše je mezi návštěvníky města Karlovy Vary velmi oblíbený. Vyvěrá totiž přímo v prostoru největší karlovarské kolonády a nabízí příjemně teplou vodu o 62 °C. Pramen Libuše za sebou ale nemá tak bohatou historii jako ostatní karlovarské prameny. Objeven byl totiž až v letech 1871 – 1881 při stavbě Mlýnské kolonády. Tehdy dostal název pramen Alžbětiných růží a byl vyveden do čtyř vývěrů přímo pod orchestřištěm kolonády. Svůj současný název – pramen Libuše pak dostal až v roce 1947.

Karlovarské minerální vody - Skalní pramen

Skalní pramen patří mezi chladnější karlovarské prameny. Teplota karlovarské minerální vody v něm totiž dosahuje maximálně 50 °C. Tento pramen, který původně vyvěral přímo v korytě říčky Teplá, byl poprvé objeven v roce 1845. Jeho název přitom nevznikl náhodou. Skalní pramen je totiž jímán přímo z nitra Bernardovy skály, která se nad říčkou Teplá tyčí. Využíváno k tomu je několik vrtů o hloubce až třicet metrů. Skalní pramen v současné době najdeme na samém konci Mlýnské kolonády. Toto prodloužení vzniklo v roce 1892, kdy byl nad Skalním pramenem postaven nový pavilon dle návrhu Josefa Zítka.

Karlovarské minerální vody - pramen Svoboda

Pramen Svoboda o teplotě  62,4 °C patří mezi nejmladší prameny v Karlových Varech. Objeven byl totiž až v 60. letech 19. století při hloubení nového lázeňského komplexu. Tehdy došlo k zachycení objevené karlovarské minerální vody a jejímu vyvedení do prostor mezi nově vznikající lázeňskou budovou a tehdejším špitálem svatého Bernarda. V roce 1865 se pak pramen Svoboda dočkal i zastřešení v podobě osmibokého dřevěného altánu. I když za sebou nemá pramen Svoboda tak bohatou historii jako ostatní karlovarské prameny, v něčem je přece unikátní. Za dobu své existence totiž stihl vystřídat hned tři různé názvy. Původně se dle způsobu svého objevení nazýval Lázeňský, od roku 1918 nesl pojmenování dle císaře Františka Josefa I., až v roce 1946 pak dostal zatím poslední název – pramen Svoboda.

Karlovarské minerální vody - Sadový pramen

Dvanáctý karlovarský pramen – pramen Sadový nalezneme vedle Vojenského lázeňského ústavu v blízkosti Sadové kolonády. Právě s Vojenským lázeňským ústavem je přitom tento pramen po celou dobu spjat. Objeven byl v roce 1852 při hloubení základů této budovy. Pod původním názvem Císařský byl pak dlouho využíván k léčebné pitné kúře pacientů Vojenského ústavu. Sadový pramen, jakožto zdroj karlovarské minerální vody je ale velmi oblíben i dnes. Patří totiž mezi karlovarské prameny s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Nabízí tak příjemně nakyslou chuť i optimální teplotu 47 °C. Sadový pramen najdeme dodnes na nádvoří Vojenského lázeňského ústavu, kde slouží všem pacientů. Zkrátka ale nepřijdou ani běžní návštěvníci města. Chuť karlovarské minerální vody z tohoto pramene si totiž příchozí mohou vychutnat u pramenní vázy v suterénu budovy. Přístup k ní mají od Sadové kolonády.

Karlovarské minerální vody - pramen Dorotka

Pramen Dorotka mezi klasické karlovarské prameny řadit nemůžeme. Vývěr karlovarské minerální vody bychom u něj totiž hledali marně. Pramen Dorotka je totiž tvořen převážně plyny oxidu uhličitého. Jedná se tak spíše o velmi silný proud suchého CO2 a malého množství vody. Pavilon pramenu Dorotka najdeme na v ulici U Imperiálu v blízkosti bývalých Plynných a slunečních lázní. Tento netypický karlovarský pramen je ale veřejnosti nepřístupný. Slouží tak pouze jako jedna z monitorovacích stanic plynu v regionu.

Karlovarské minerální vody – pramen Štěpánka

Pramen Štěpánka sice počítáme mezi karlovarské prameny, jako jeden z mála ale dosud nebyl vyhlášen za přírodní léčivý zdroj. Voda z tohoto pramene, která obsahuje více než 1200 mg/l CO2 a velký počet minerálů při tom patřila již v historii mezi oblíbenou součást léčebné pitné kúry lázeňských hostů. Pramen Štěpánka je unikátní také svoji teplotou. Teplota karlovarské minerální vody zde totiž dosahuje pouhých 13 °C.

Pramen Štěpánka najdeme na území parku před bývalým sanatoriem Richmond. Zde byl poprvé zachycen v roce 1884. Pramen od té doby nese jméno rakouské arcivévodkyně Štěpánky. Přestože železnatá kyselka, kterou pramen nabízel, byla hosty velmi oblíbená, nepodařilo se pramen uchovat. Teprve až v roce 1993 se podařilo znovu pramen navrtat. V roce 1997 pak byl nad staronovým pramenem vystavěn osmiboký dřevěný altán. O návrh stavby ve švýcarském stylu se postaral Alois Klein.

Karlovarské minerální vody - Hadí pramen

Hadí pramen o teplotě 30 °C je doposud poslední zpřístupněný zdroj karlovarské minerální vody. Odhalen byl v roce 2001 během rekonstrukce Sadové kolonády. V současnosti ho najdeme v jejím jihozápadním pavilonu. Zajímavý je přitom nejen vývěrem ve tvaru hada a tematicky zdobenou vázou, oblíbený je také díky chuti karlovarské minerální vody, která z něj vyvěrá. Ta má sice méně minerálů než jiné karlovarské prameny, obsahuje ale velké množství CO2. Název hadí pramen nese dle užovek, kterých v minulosti žilo v prostoru kolonád velké množství.

Karlovarské minerální vody - Železnatý pramen

Železnatý pramen je s teplotou 11,9°C vůbec nejchladnějším zdrojem karlovarské minerální vody. Výjimečný je přitom nejen svoji teplotou, ale i vysokým obsahem železa a arzenu. Léčebné výhody těchto prvků odhalil lázeňský lékař Rudolf Mannl již po prvním jímání pramene v roce 1852. Karlovarské minerální vody s vysokým podílem železa proto začaly být hojně využívány k pitným kúrám. Poblíž pramene dokonce vznikly i Železité lázně, kde bylo možné se ve vodě unikátního složení i vykoupat. Na počátku 20. století se pak Železnatý pramen dočkal nového pavilonu. Malá sloupová hala si vysloužila název kolonáda Železnatého pramene a je volně přístupná veřejnosti. Přestože Železnatý pramen nabízí něco zcela jiného než ostatní karlovarské prameny, netěší se dnes příliš velkému zájmu návštěvníků.

Zdroj úvodního obrázku: spa-resort-sanssouci.cz