Karlovarské minerální vody - 1. část

Karlovarské minerální vody - 1. část

Pod pojmem karlovarské minerální vody se skrývá celá řada pramenů. Některé jsou veřejnosti značně známé, o jiných se skoro neví. V tomto díle si představíme pramen Vřídlo, pramen Karla IV., Dolní a Horní zámecký pramen, Tržní a Mlýnský pramen a prameny Rusalka a Knížete Václava.

Karlovarské minerální vody - Vřídlo

Pramen Vřídlo je zřejmě to první, co se každému pod pojmem karlovarské minerální vody vybaví. Tento unikátní pramen je totiž největší v celých Karlových Varech. Výjimečný je při tom nejen svojí bohatou historií, ale i svojí velikostí. Vřídlo totiž díky velkému tlaku vystřikuje do výšky až 12 metrů, za minutu přitom vydá až 2000 litrů vody. Vřídlo je navíc jediný karlovarský pramen, který se v současnosti využívá ke koupelím. Teplota vody 72 °C je ale pro většinu návštěvníků příliš vysoká, voda z Vřídla se tak ochlazuje a slouží k zásobování lázeňských provozů, rozváděná je ale i do několika pramenních váz.

Čtěte také:

Karlovarské minerální vody - 2. část

Vřídlo má, podobně jako další karlovarské prameny, velmi bohatou historii. Objeveno totiž bylo již v 16. století. Tehdy nevypočitatelný pramen ale často nekontrolovatelně vybuchoval a ničil přilehlé budovy, dlouho tak kolem stály pouze jednoduché přístřešky, které bylo možné jednoduše opravit. První Vřídelní kolonáda tak vznikla až v roce 1826. Tehdejší empírová stavba byla ale již v letech 1878 – 1879 nahrazena novou litinou stavbou. Ani v této podobě však Vřídelní kolonáda dlouho nevydržela. Již v roce 1939 byla kvůli korozi rozebrána a nahrazena provizorní dřevěnou stavbou. Zatím konečné úpravy se Vřídelní kolonáda dočkala v roce 1975, kdy kolem pramene vznikla moderní prosklená železobetonová funkcionalistická stavba.

Karlovarský pramen Vřídlo při návštěvě města rozhodně nesmíte vynechat. Zaujme vás svoji monstrózností i léčivou vodou plnou minerálů.

Karlovarské minerální vody - Pramen Karla IV.

Druhý karlovarský pramen nesl původně název Žrout. A možná právě on stál za založením města Karlovy Vary. Karlovarské minerální vody si totiž dle legendy oblíbil sám císař Karel IV. Právě pramen Žrout mu údajně pomohl léčit jeho bolavé končetiny. Pramen proto na základě legendy dostal jméno Pramen Karla IV., příběh o jeho objevení je navíc dodnes připomenuta na dřevěném reliéfu nad vývěrem. Dnes tvoří Pramen Karla IV. součást oblíbené dřevěné Tržní kolonády, která byla vystavěna dle projektu světoznámých architektů Fellnera a Helmera v letech 1882 – 1883. Pramen Karla IV. má teplotu 64 °C. 

Karlovarské minerální vody - Dolní zámecký pramen a Horní zámecký pramen

Hned dva karlovarské prameny jsou prameny Zámecké. Ten starší - Dolní Zámecký pramen byl v samém centru města objeven již v roce 1769. Původně sloužil k rozvádění vody do zamrzlých kašen. Tehdejší karlovarský lékař David Becher ho však podrobil rozboru a zjistil, že Dolní zámecký pramen obsahuje podobné léčivé látky jako v té době již velmi známé Vřídlo. O několik let později se však vývěr pramene ztratil. Znovu se objevil v roce 1823. O sedm let později pak nad pramenem vznikla první kolonáda. Ta byla v letech 1919 – 1912 nahrazena secesní Zámeckou kolonádou. Ve výše položené části objektu byl tehdy zpřístupněn nový vývěr pramene, který nese jméno Horní zámecký pramen

Oba prameny zde vyvěraly až do nedávna. Na počátku 21. století byla však Zámecká kolonáda přestavěna na léčebné zařízení Zámecké lázně. Dolní zámecký pramen o teplotě 55,6 °C tak dnes najdeme v kolonádě Tržní. Horní zámecký pramen teplý necelých 50 °C je pak přístupný pro hosty lázní. 

Karlovarské minerální vody - Tržní pramen

Tržní pramen, který je hlavní atrakcí stejnojmenné kolonády, patří mezi nejoblíbenější karlovarské prameny. Kromě k procházení a popíjení léčivé vody totiž návštěvníkům města slouží i k řadě kulturních zážitků. Půlkruhová Tržní kolonáda, kde pramen vyvěrá, je totiž díky své unikátní akustice velmi vyhledávaným místem pro pořádání koncertů a dalších akcí.

Návštěvníci si tak mohou užít Tržní pramen o teplotě 62 °C i rozléhající se hudbu. Stačilo při tom málo a Tržní pramen v Karlových Varech nebyl. Na jeho místě sice stávaly již v 16. století první lázně. Samotný pramen se ale opakovaně ztrácel a znovu objevoval. Vývěr pramene byla tak odkryt až v dubnu roku 1838. Již v letech 1882 – 1883 pak byl k radosti všech milovníků lázeňství i hudby zastřešen unikátním půlkruhovým altánkem, který je součástí Tržní kolonády dodnes. 

Karlovarské minerální vody - Mlýnský pramen

Mlýnský pramen o teplotě 56,6 °C patří mezi nejstarší a nejcennější karlovarské prameny. Objeven byl totiž už v 16. století a stal se vůbec prvním pramenem, který se využíval k pitným kúrám. Minerální voda z pramene navíc už od počátku 18. století sloužila k léčebným koupelím. Později pak byla plněna do lahví a rozesílána do celého světa. Účinek karlovarské minerální vody tak mohli díky vodě z tohoto pramene vyzkoušet na vlastní kůži i zájemci z jiných zemí. 

Název, který pramen v 16. stolení dostal podle nedalekého mlýna na řece Teplá, si uchoval až dodnes. Stavby, které během let kolem pramene vznikaly, pak dokonce jeho název přebíraly. Z roku 1711 tak známe barokní Mlýnské lázně, které sloužily ke koupelím hostů. Ty byly v roce 1827 strženy a nahrazeny novým pavilonem Mlýnského pramene. V letech 1871 – 1881 se pak okolí pramene dočkalo prozatím poslední úpravy, kdy byla na základě návrhu českého architekta Josefa Zítka postavena kamenná Mlýnská kolonáda

Karlovarské minerální vody - pramen Rusalka

Pramen Rusalka znali lázeňští hosté několik století pod názvem Nový pramen. Ten byl objeven již v 16. století přímo v korytě říčky Teplé. Na přelomu 18. a 19. století se pak stal zřejmě nejvyhledávanějším a nejoblíbenějším pramenem. V letech 1792 – 1793 zde totiž byla vystavěna dřevěná promenádní hala, která byla první halou svého druhu ve městě. Hosté zde tak našli útočiště i za deště a nepříznivého počasí. Přímo u pramene navíc byli k dispozici lázeňští lékaři, Nový pramen se tak stal oblíbeným místem pro léčebné kúry i odpočinek pro všechny lázeňské hosty. V roce 1811 zde pak vznikla nová empírová kolonáda Nového pramene, ta byla v letech 1871 – 1991 nahrazena kamennou Mlýnskou kolonádou. Nový pramen byl přejmenován na pramen Rusalka. I když jeho tehdejší slávu dohnaly ostatní karlovarské minerální vody, patří i dnes pramen Rusalka k oblíbeným místům všech návštěvníků města. 

Karlovarské minerální vody - pramen Knížete Václava

V pořadí osmý pramen – pramen Knížete Václava, doplňuje karlovarské prameny, které během své historie změnily své jméno. Tento pramen, objevený v roce 1784 totiž z dřívějška známe jako pramen Bernardův. Své jméno získal dle Bernardovy skály, pod kterou byl na konci 18. století objeven jeho vývěr. Známý se stal nejen díky svému mohutnému výstřiku přesahujícím v některých případech až 4 metry, do povědomí se dostalo také využití karlovarské minerální vody z pramene. Z té se totiž dříve vyráběla velmi oblíbená léčivá sůl.

V současné době můžeme vodu z pramene Knížete Václava ochutnat hned u dvou pramenných váz. Ta první se nachází pod Mlýnskou kolonádou, teplota vody je zde asi 65, 6 °C, vydatnost pak dosahuje 4 l/min. O kus dál, na mostě přes řeku Teplou pak leží druhá pramenní váza. Ta nabízí vodu o teplotě 64,3 °C a vydatnosti 2 l/min.

Zdroj úvodního obrázku: karlovyvary.cz



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.