Mlýnská kolonáda - největší kolonáda ve městě Karlovy Vary neměla lehké začátky

Mlýnská kolonáda - největší kolonáda ve městě Karlovy Vary neměla lehké začátky

Pseuderenesanční Mlýnská kolonáda nebyla v době svého vzniku přijata s velkým nadšením. Její celkomanenné provedení se údajně nehodilo k charakteru tehdejšího lázeňského města a náklady na její výstavbu významně přesáhly plánovaný rozpočet. Dnes ovšem patří Mlýnská kolonáda k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším místům. Nabízí totiž krásné sochy a plastiky, desítky sloupů a hned pět léčivých pramenů.

Mlýnská kolonáda nebyla vždy z kamene

Místo, kde dnes Mlýnská kolonáda stojí, se stalo centrem pozornosti již na konci 18. století. V letech 1792 – 1793 zde totiž vznikla první kolonáda svého druhu. Karlovy Vary se tak pyšnily první promenádní halou, která nabízela lázeňským hostům místo k odpočinku bez ohledu na počasí. Nový pramen, který na tomto místě vyvěral, se tak stal velmi oblíbeným a navštěvovaným. I proto dostal v roce 1811 drážďanský stavitel Johan A. Giessel úkol postavit novou, honosnější kolonádu. Vznikla tak empírová dřevěná kolonáda Nového pramene. I ta ale přestala po letech vyhovovat a Karlovy Vary hledaly architekta, který se nebojí nových stylů a materiálů a navrhne dostatečně reprezentativní kolonádu pro takto historické místo. Vyvoleným se nakonec stal český architekt Josef Zítek.

Josef Zítek musel od své původní vize upustit

Josef Zítek zaujal vedení města svým osobitým a velmi ctižádostivým návrhem. Přesto, že musel z původního nápadu na stavbu dvoupodlažní kolonády upustit, v letech 1871 – 1881 začala vznikat první celokamenná kolonáda svého druhu. Ta dostala název Mlýnská kolonáda a veřejnosti byla poprvé představena 5. června 1881. Přesto, že se její netradiční vzhled nesetkal s přílišným nadšením, již po deseti letech fungování se Mlýnská kolonáda dočkala svého rozšíření. Po odtěžení části přilehlé Bernardovy skály totiž vznikl nový severní pavilon kolonády s vývěrem Sklaního pramene. Dnes je tak Mlýnská kolonáda vůbec největší v celém městě Karlovy vary a kryje hned 5 minerálních pramenů.

Mlýnská kolonáda zaujme sochami i terasou

Mlýnská kolonáda Karlovy Vary je 132 metrů dlouhá a 13 metrů široká. Tvoří ji promenádní hala doplněná o dva vydělené pavilony. Promenádní hala je lemována 124 korintskými sloupy, završena je pak kazetovým stropem. Asi v polovině je kolonáda rozšířena o orchestřiště, jehož bohaté zdobení má na svědomí především karlovarský sochař Václav Lokvenec. Mlýnská kolonáda je typická také svoji terasou. Na tu se dostanete díky dvěma masivním schodištím. Horní terasa je pak ohraničená výraznou balistrovou atikou a doplněna ustupujícím zaskleným horním pavilonem. Prostory celé kolonády jsou zdobeny desítkami alegorických plastik od nejrůznějších autorů, na střešní terase zase najdeme 12 pískovcových soch, které představují všechny kalendářní měsíce v roce.

Poznejte pět minerálních pramenů Mlýnské kolonády

Mlýnská kolonáda Karlovy Vary zpřístupňuje lázeňským hostům hned 5 léčivých pramenů. Nejstarší Mlýnský pramen o teplotě 56 °C je používán k léčebným procedurám již od 16. století. Také Pramen Rusalka, dlouho známý jako Nový pramen, pochází již z 16. století. Voda z tohoto pramene byla dokonce v minulosti ještě oblíbenější než ta z pramene Mlýnského. Důkazem je i to, že Nový pramen měl dlouhá léta svoji vlastní kolonádu.

Jméno slavného knížete nesou v Mlýnské kolonádě hned 2 menší prameny - Pramen knížete Václava I o teplotě 65 ° C a Pramen knížete Václava II, který má 58 °C. Oba prameny byly dříve využívány k výrobě léčivé soli, dnes vyvěrají v kolonádě ze dvou pramenních váz. Seznam léčivých pramenů, které Mlýnská kolonáda nabízí, doplňuje ještě Pramen Libuše vzniklý ze čtyř menších pramenů a Skalní pramen známý již od roku 1845.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.