Luhačovické prameny - Pramen doktora Šťastného

Pramen doktora Šťastného je jedním ze 14 luhačovických hydrogen-uhličitano-chlorido-sodných-jodových minerálních pramenů, které vyvěrají na území tohoto lázeňského města a jejich teplota se pohybuje mezi 10 - 14°C. Luhačovické minerální vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě nejen kvůli vysokému obsahu minerálních látek, ale také kvůli výbornému proplynění volným oxidem uhličitým. K pitné kúře, inhalačním procedurám a k minerálním koupelím se využívá osm pramenů. Čtyřmi nejznámějšími léčivými prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka a právě Pramen doktora Šťastného, který je společně s předchozími volně přístupný veřejnosti. 

Pramen doktora Šťastného patří mezi nejznámější luhačovické prameny

Lázně Luhačovice jsou místem, kde je dnes Pramen doktora Šťastného. Na počátku dvacátého století tam ale byla kopaná studna Jankovka. V jejím dnu se prováděl zkušební vrt až do hloubky 80 m. Když bylo dosaženo hloubky 39 m, došlo k erupci proplyněné minerální vody a ta stříkala až do výše téměř 20 m. Objevený pramen dostal jméno „Gejzír“. Posléze se však ukázalo, že dochází ke snižování vydatnosti pramenů v okolí. Proto byl pramen zregulován. Zároveň byl přejmenován na Pramen MUDr. Františka Šťastného, což byl luhačovický rodák, jehož za ošetřování raněných partyzánů nacisté za 2. světové války umučili. Pramen doktora Šťastného má i svou pramenní vázu, která je každý listopad (z důvodu možného zamrznutí minerální vody v ní) odinstalována.

Lázně Luhačovice lákají na léčivé prameny

Pramen doktora Štastného je díky svému zajímavému objevení lákavým a zajímavým pramenem, který vyvěrá přímo v lázeňském srdci, v blízkosti Lázeňského divadla. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya. Jeho vydatnost je od roku 1990 upravena na 3 l/min. Používá se k pitné léčbě a má nejnevýraznější chuť. Podle komentářů pacientů má ze všech luhačovických pramenů chuť, která je nejpodobnější vodě. Nemá žádnou výraznou chuť ani zápach, a proto je pro mnoho pacientů nejpřijatelnější. 

Pramen doktora Šťastného a jeho chemická analýza

Pramen doktora Šťastného je léčivý přírodní vodní zdroj, který je velmi silně mineralizovaný. Vyvěrá z něj jodová uhličitá minerální voda hydrogenuhličitano-sodného typu se zvýšeným obsahem lithia, barya, bromidů, fluoridů a kyseliny borité. Voda je studená, hyperotonická.

Látky obsažené v 1l minerální vody Pramene Doktora Šťastného:

• Hydrogenuhličitany (HCO₃-) -  5980 mg
• Sodík (Na) - 3170 mg
• Chloridy (Cl-) - 2230 mg
• Vápník (Ca₂₊) - 277mg
• Hořčík (Mg₂₊) - 14,5mg
• Dusičnany (NO_3-) - 0 mg

Kdo byl MUDr. František Šťastný?

František Šťastný se narodil 22. 12. 1913 ve Svatém Jánu nad Malší v jižních Čechách. Když byl Františkovi jeden rok, otec zemřel na tuberkulózu, o šest let později podlehla této nemoci také matka. On a jeho tři sourozenci byli tedy vychováváni dědečkem a po jeho smrti se jich ujala teta, učitelka Josefa Šimanová z města lázně Luhačovice.

Po ukončení obecné školy navštěvoval František Šťastný dva roky První českou státní reálku v Brně a studium dokončil roku 1932 maturitou na Zemském československém gymnáziu v Uherském Brodě. Poté se zapsal ke studiu na brněnské lékařské fakultě.

V polovině listopadu 1939, kdy František Šťastný dokončoval poslední semestr studia lékařské fakulty, nařídil Adolf Hitler zavřít české vysoké školy. Šestadvacetiletý František si uvědomoval hrozící zatčení, kterému by jistě za svou rozsáhlou vlasteneckou činnost neunikl. Proto se rozhodl odejít za hranice okleštěného Československa, aby se zapojil do boje proti fašismu. Ze Slovenska se František Šťastný dostal do Maďarska, kde byl však zatčen a uvězněn v proslulé věznici Citadele. Odtud se mu však podařilo uprchnout přes Jugoslávii do Francie. Na francouzském území se aktivně zapojil do bojů na Loiře a Marně.

Poté byl hromadným přesunem transportován do Anglie. Zde působil František Šťastný nejprve u brigádní ambulance. Mezitím studoval na univerzitě v Cardiffu a po zvládnutí angličtiny, kterou se musel naučit až na místě, dokončil studium medicíny v červnu 1942. Když v listopadu 1944 přecházel Chabanec v Nízkých Tatrách, byla jeho jednotka obklíčena oddíly SS a zajata. Jednatřicetiletý František Šťastný byl surově mučen a následně zabit ranou do týla. 

MUDr. František Šťastný byl v roce 1945 prezidentem Československé republiky vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem a Československou medailí za chrabrost. Roku 1967 byl na počest Františka Šťastného pojmenován jeden z luhačovických pramenů, dříve známý jako Gejzír.

Zdroj úvodního obrázku: luhacovice.cz