Želva pardálí – jak na chov suchozemských želv?

Chov suchozemských želv patří mezi velká chovatelská lákadla. Želva pardálí má nádhernou kresbu na krunýři připomínající vzor srsti pardálů a kočkovitých šelem. Želva je původem z Afriky a její chov není náročný. Máte-li pro ni dost místa, v létě ji můžete mít i venku. Jedno úskalí ale želva pardálí má – počítat musíte s její dospělou velikostí, která je kolem 30 - 50 cm i více. Vážívá pak kolem 10 až 15 kg. Dožívá se 80, ale klidně i 100 let. Je to tedy domácí mazlíček vhodný pro celé generace.

Želvu pardálí poznáte na první pohled. Kresba na krunýři je výrazná, jako namalovaná barvami a štětcem. Připomíná malé mandaly nebo kresby v egyptských pyramidách. V dospělosti se kresba rozmělňuje.

Chov želvy pardálí: Nároky na chov

Od června do září jí můžete vyhradit bez problémů chráněný výběh na zahradě nebo na zabezpečené terase. Místo by nemělo být celodenně pod náporem slunce, želva potřebuje stinná místa i místečka, kde se hlavně ráno a večer může na mírnějším slunci ohřívat. Zároveň je pro ni důležité zázemí, kam se schová před deštěm.

Chcete-li její domovinu napodobit co nejvěrněji, věnujte ji ve výběhu místa s pískem a kamínky. Pochází totiž z prostředí savany. Vybavení příbytku může být skromné, protože ani v přírodě nepotřebuje k životu mnoho. V době, kdy začínají teploty klesat pod 20 °C dlouhodobě, je čas ji přesunout do zimního obydlí. Želvy pardálí běžně potřebují pro spokojený chov výběhy a terária s několikametrovou rozlohou. Je možný i celoroční chov ve vhodném teráriu v domácím prostředí.

Chov želvy pardálí: Jídelníček

Také jídelníček je skromný. Jako první je třeba si zapamatovat, že zelené saláty a šťavnaté ovoce želvám pardálím nepatří do misky! Zelené lupení mají rády - pampelišky, jitrocel, řebříček, trávu, v zimě čekankové listy. Jejich jídelníček musí být přizpůsoben trávicímu traktu zvyklému na polopoušť a savany – želva nedokáže trávit příliš šťavnaté listy a ovoce. V přírodě získává vodu maximálně ze šťavnatých sukulentů.  Misku s vodou by ale k dispozici mít měla. Zato miluje suchou trávu a seno by mělo tvořit základní část jejího jídelníčku. Lze je krmit také granulovaným senem. V létě vypasou trávu ve výběhu naprosto dokonale. Je vhodné jim sem tam přidat do jídelníčku vitamíny a minerály pro želvy.

Chov želvy pardálí: Přezimování

Přezimování želva pardálí nevyžaduje a je běžně aktivní po celý rok. Zima se pak stává prubířským kamenem jejich chovu. Na zimu jim zřídíme terárium nebo výběh v domácím prostředí, se suchým, ideálně pískovitým podkladem, kde ale potřebují místa s výhřevem až na 45 °C, ale také možností se zchladit na 20 °C, tedy úkryt a chladnější část terária. To by mělo být rozlehlejší, minimálně 50 x 200 cm a raději ještě více.

V zimě musíme želvy udržet v teple, suchu a bez průvanu a ony se nám odmění nejen pěkným přírůstkem na krunýři, ale také životní vitalitou, se kterou se zase budou těšit na venkovní výběh.

Zajímavosti o želvě pardálí

Málo se o želvách ví, že:

• Umí výborně šplhat a jsou poměrně hbité
• Skvěle plavou i delší vzdálenosti pod vodou

TIP: Chcete-li tyto nádherné želvy vidět naživo a netroufáte si na jejich chov, mají je téměř všechny české zoologické zahrady ve svých expozicích.

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF