Úžeh a první pomoc při úžehu

Úžeh je přehřátí mozku, které vzniká dlouhotrvajícím působením slunečního záření. Děje se, když člověk tráví příliš mnoho času na slunci bez dostatečné ochrany - pokrývky hlavy. Tím dochází k podráždění mozku a mozkových blan. Působením slunečních paprsků se tělo přehřeje. Pocením pak z těla odchází voda a dochází k dehydrataci. Na rozdíl od úpalu se úžeh může projevit až s několikahodinovým zpožděním. Úžeh může být podpořen také přílišným oblékáním, nadměrnou konzumací jídla a pitím alkoholických nápojů.

Úžeh a úpal: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Úpal je reakcí těla na nadměrnou tvorbu tepla, kdy se organismus přehřeje a dojde k selhání termoregulačního systému. Působení slunečních paprsků zde nehraje žádnou roli. K úpalu může dojít v jakémkoli prostředí, kde je horko a dusno. Ale pozor, je možné si přivodit zároveň jak úžeh, tak i úpal současně! Úžeh je pro organismus nebezpečnější, neboť vyvolává překrvení mozkových plen, přičemž těžká forma může způsobit otok mozku a v krajním případě může skončit i smrtí. V případě úžehu může hrát poskytnutá první pomoc zásadní úlohu v záchraně pacienta!

Úžeh a jeho nejčastější příznaky

• Bolesti hlavy

• Závratě

• Zvracení

• Zarudlá a horká kůže, ale i spálená kůže

• Zmatení, dezorientace

• Zvýšené pocení, zrychlený tep

• Hukot v uších

• Záblesky před očima, poruchy vidění

• Křeče

• Velká žízeň a projevy dehydratace (sucho v ústech, ospalost, neklid, tmavá moč)

• Horečka, zimnice

• Ztuhlost šíje

• Přecitlivělost na světlo a hluk

První pomoc při úžehu

• Při podezření na úžeh musí postižený ihned do stínu a chládku.

• Vysvlečte postiženého z šatů, položte jej a podložte mu hlavu, vhodná je i poloha v polosedě.

• Pokud je to možné, osprchujte postiženého vlažnou vodou.

• Není-li možná koupel ani sprcha, omývejte kůži postiženého houbou namočenou ve vodě.

• Pacienta přitom ovívejte, dojde k urychlení ochlazování.

• Přikládejte chladné obklady hlavy, lze použít i led.

• Na rozproudění krevního oběhu silně třete ruce i nohy.

• Podávejte dostatek tekutin – vlažné čaje (černý, zelený, mátový).
• Pro rychlé doplnění minerálů je možné koupit v lékárně rozpustnou směs, která doplní hořčík a může tak zmírnit případné křeče.
• Jakmile postiženému klesne teplota pod 37 °C, osušte ho a zaveďte na nejbližší pohotovost.
• Tělesnou teplotu postiženého je důležité sledovat také proto, aby nedošlo k podchlazení!
• Několik dalších dní se vyhýbáme alkoholickým nápojům a zůstáváme ve stínu a chládku.

Úžeh a rizikové faktory

Senioři a novorozenci jsou na úžeh náchylnější. Novorozenci a kojenci nemají ještě plně vyvinuté termoregulační mechanismy, u starších osob se podílejí a zvýšené míře rizika přidružená onemocnění (cukrovka, nemoci srdce a plic), užívání léků a zpomalená termoregulace.

Některé léky ovlivňují schopnost organismu reagovat na teplo. Je třeba si dávat pozor na užívání léků, které zužují cévy, léky na krevní tlak, léky, které podporují vylučování sodíku a vody, ale také na antidepresiva.

Obézní osoby jsou vystaveny vyššímu riziku, neboť větší vrstva tělesného tuku zpomaluje výdej tepla z organismu.

Úplně zdravý člověk si může přivodit úžeh, pokud vykonává nadměrnou fyzickou práci v extrémních teplotních podmínkách.

Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro plné vyléčení má velký význam včas poskytnutá první pomoc a následný brzký příchod do nemocnice. Pokud nebyla první pomoc při úžehu postiženému poskytnuta neprodleně, může ve vážných případech dojít až k poškození orgánů nebo k smrti.

Úžeh a prevence

V horkých letních dnech omezte pobyt na přímém slunci. Pokud to není možné, oblékejte se do vzdušného světlého oblečení, vždy mějte i pokrývku hlavy a při ruce stále dostatečné množství tekutin (vyhněte se alkoholu). Pravidelně se ochlazujte, například omytím rukou (zápěstí), ramen, šíje či obličeje vlažnou vodou. Opalujte se s mírou. Miminka, malé děti a starší osoby by se neměly opalovat vůbec. Riziko úžehu nepodceňujte. I když se subjektivně cítíte dobře, úžeh si můžete přivodit velice snadno.