Muchomůrka tygrovaná /Amanita pantherina/

▪ Muchomůrka tygrovaná - vzhled

Klobouk je o průměru 6 - 10 cm, polokulovitý, pak sklenutý, ve stáří plochý. Okraj je často (ale ne vždy) hřebenitě rýhovaný. Povrch klobouku je hladký, okrově až tmavě hnědý, pokrytý bílými bradavkami.

Třeň je bílý, dosti štíhlý, s úzkým hladkým prstenem. Na bázi je hlízovitý, obalený bradavičnatou pochvou.

Dužnina je bílá, nenápadné příjemné vůně a jemné chuti. Výtrusný prach je bílý.

▪ Muchomůrka tygrovaná - výskyt

Muchomůrka tygrovaná roste v lesích, alejích, parcích, častěji v teplých oblastech nižších poloh, hlavně pod duby, lípami, borovicemi, zejména na hrázích rybníků hojně.

▪ Muchomůrka tygrovaná - vliv na zdraví

Muchomůrka tygrovaná obsahuje mykotropin, muskarin, cholin a další druhy jedů. Otravy jí působené jsou mykoatropinového typu (podobají se otravám atropinem). První příznaky se projevují za půl až dvě hodiny po požití pokrmu. Otravy mohou mít těžký průběh a bez včasného léčení v nemocnici mohou přivodit smrt.  Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce.

▪ Muchomůrka tygrovaná - možnosti využití

Muchomůrka tygrovaná je velmi podobná muchomůrce šedivce, která je nejedlá, ale není jedovatá. Lze ji také zaměnit za rovněž jedlou muchomůrku růžovku. Kalich má oproti muchomůrce růžovce přechod. Růžovka má kalich spojitý - bez přechodů a je po řezu načervenalá. Růžovka a šedivka mají rýhovaný prstenec. Muchomůrka tygrovaná má prstenec hladký. Muchomůrka tygrovaná je smrtelně jedovatá, a proto nemluvíme o žádném jejím využití.