Letos pečeme na Vánoce...

Jako dítě jsem samozřejmě Vánoce naplno prožívala a asi do osmi let věřila na Ježíška s bráchou. Vždycky jsme pravidelně psali dopis Ježíškovi a dávali ho za okno. A pak se jako dvě malá zblblá hovádka koukali z okna na nebe a zkoumali, zda náhodou neuvidíme Ježíška v saních, stejně jako Santu Clause - k myšlence, že Ježíšek taky lítá na saních se soby a vypadá vlastně jako Santa nás tehdy dohnal jeden v devadesátkách kultovní rodinnej film Sám doma s Kevinem a taky pár americkejch pohádek... no, prostě jsme v tom měli dost velkej bordel, haha

Vánoce v dětství bývaly pěkný...

Když jsem byla malá, Vánoce jsem nadevše milovala. Vždycky jsme strojili stromeček (a taky si ho šli na saních sami uříznout do lesa - seč to bylo i v devadesátkách nelegální :-D), pekli cukroví, všechno nastrojovali... ta atmosféra byla vždycky fajn. Jenže v dospělosti se pak postupně můj vztah začal měnit... jako někde ve svym nitru miluju Vánoce a tradice.... a taky, když se sejde rodina, ale od tý doby, co je rodina tak nějak roztříštěná, to neni ono. 

S bráchou se poslední roky ani na svátky nescházim... protože prostě má svůj svět a s maminkou se snažím aspoň vidět na chvíli... a přála jsem si zas s ní slavit aspoň Štědrej den, ale letos by to nedal můj muž.... s našima mamkama, protože ho poslala do řiti dcera... a je z toho zlomenej. Chápu.

Letos musíme Vánoce "nějak přežít"

Nechci působit jako nějakej odpůrce Vánoc, to rozhodně nejsem, moc je miluju... ale nemám ráda tu komerci a utrácení a tak vůbec, stal se z toho takovej odpornej konzum. Mám ale ráda podstatu Vánoc. A když se vidím s rodinou... letos ale musíme Vánoce nějak přetrpět, protože můj muž je z nich tak trochu na prášek. Hodně na něj dolehá fakt, že ho odepsala ze svýho života vlastní dcera... a zřejmě už se neuvidí... o to horší, když má již ročního syna, kterýho ani jako děda můj muž neuvidí vyrůstat... je to celý smutný a zbytečný. 

Nikdy nepochopim, že si tak moc lidi nejbližší dokážou ubližovat. Přitom můj muž svý dceři nic neudělal.. jen byl upřímnej a řekl svůj názor. A byl zcela objektivní. A ona místo, aby jej vyslechla a pochopila, zatratila ho. Sebestředná bytost, šílený...

Takže letos Vánoce nějak přežijem. Mám nějakej plán, jak si je užít naplno a jinak... půjdem na večeři, něco pofotit do Prahy (do centra), projít se a tak vůbec si uděláme hezký dny... a pobydeme s přáteli. 

TEDY UŽIJTE SI SVÁTKY, AŤ JE SLAVÍTE LETOS NEBO NE (JAKO MY) A NEZAPOMEŇTE, ŽE VZTAHY JSOU NEJDŮLEŽITĚJŠÍ - NE DÁRKY...

PS: já si nechám sny o hezkejch Vánocích na další rok :) a už trochu vim, jak bych si je přála... tak třeba to klapne...