Bambus je plodinou budoucnosti. Proč je lepší sáhnout po výrobcích z bambusu?

Bambus má neuvěřitelně široké pole využití. Zatímco bambusové výhonky se běžně konzumují, je možné z něj vyrábět i další věci běžné spotřeby. Bambus je vlastně laický název pro více než 90 rodů stálezelených dřevnatých trav z čeledi lipicovitých, podčeledi bambusovitých. Stébla, která bambus vytváří, jsou travám také velmi podobná, jen o poznání mohutnější a dřevitá. 

Bambus jako nejrychleji rostoucí plodina

Je známo přibližně 2000 druhů bambusů, z nichž některé druhy nabývají impozantních rozměrů. Největší bambusy v Asii dorůstají výšky až 40 metrů, ale i v mírném pásmu mohou někdy dosáhnout více než dvacetimetrové výšky. Bambusy jsou současně nejrychleji rostoucími rostlinami na Zemi, není výjimkou přírůstek jeden metr za 24 hodin, v našich podmínkách je to až 30 centimetrů za den. Této jeho vlastnosti se v historii využívalo dokonce i k mučení, kdy byli odsouzenci přivázáni k rychle rostoucímu bambusu, který prorůstal jejich tělem. 

Bambus z botanického pohledu

Srdcem bambusu jsou podzemní oddenky, jejichž stavba určuje charakter růstu, tedy jestli daná rostlina patří mezi trsovité anebo výběžkaté bambusy. Rozdíl mezi nimi si snadno představíme na jejich menších příbuzných. Zatímco trsovité bambusy vytvářejí kompaktní tvary podobné drnu trávy, bambusy výběžkaté se nekontrolovatelně šíří po okolí podzemními šlahouny, velmi podobnými plevelu, který všichni dobře známe – pýru. V obou případech pak z oddenků teleskopicky vyrůstají stébla, která se skládají z článků a kolének. Listy jsou stálezelené, průběžně se obnovují. U mrazuvzdorných druhů je patrné příčné žilkování, které umožňuje intenzivnější rozvod vody v listech. Pozoruhodné je kvetení bambusů.

Přestože existují druhy bambusů, které kvetou každoročně a kvetení přežívají, řada bambusů kvete ve velmi dlouhých cyklech – například Phyllostachys bambusoides jednou za 100 až 140 let. Když nastane doba kvetení, vykvetou všechny rostliny téhož druhu najednou. Bez ohledu na stáří jednotlivých rostlin tak vykvete najednou celý bambusový les. A následně umírá. Původní generace tak zanechává místo nové generaci rostlin v podobě semen, která uzrají po odkvětu. Bambusy této nové generace se pak od svých „rodičů“ často velmi liší.

Bambus a jeho původ

Centrem výskytu bambusu je Jihovýchodní Asie, Tropická a Jižní Amerika, domovem většiny zimovzdorných bambusů jsou potom Čína a Japonsko. Všechny světadíly kromě Antarktidy a Evropy mají původní druhy bambusů. Všechny bambusy, pěstované v našich podmínkách, jsou tedy dovážené, nejčastěji ze severnějších oblastí původního výskytu nebo z vyšších nadmořských výšek. Naše klimatické podmínky bez problémů zvládá přibližně 30 druhů bambusů. Mimochodem, do Evropy se bambus dostal na začátku 19. století z Číny a Japonska a stal se populární exotickou zahradní rostlinou. První světová válka učinila jeho dalšímu rozšiřování přítrž a bambus se stal spíše okrajovou, sběratelskou záležitostí. 

Bambus je udržitelná plodina 

Bambus tvoří natolik komplexní kořenový systém, že není nutné jej po sklizni znovu vysazovat – rostliny znovu obrazí z kořenů. Je proto skvělý z hlediska udržitelnosti rozvoje: na rozdíl od jiných průmyslově využívaných rostlin není třeba kvůli jeho pěstování ničit další a další plochy, kácet džungle. Bambus se vytěží, načež sám znovu obrazí z kořenů a velmi rychle opět doroste k další sklizni. Bez rozšiřování ploch, bez hnojení. A nejen to. Díky obsahu látky nazývané bambusový kun je bambus přirozeně chráněn proti bakteriím, plísním a houbám. Při jeho pěstování se proto nepoužívají žádné jedovaté látky k jejich umělému hubení. Pěstování bambusu je tedy velmi ekologické. 

Všestranný bambus

Historicky je využití bambusu spjaté především s asijskými zeměmi. Bambus tam člověka provází po staletí jako skutečně mnohostranná surovina. Odedávna až po současnost jej můžeme najít ve stavebnictví, ať už jako pomocný materiál (například pro lešení nebo lana), nebo v hlavní roli coby materiál pro stavbu domů, mostů, plotů, ale třeba i vodovodů a zavlažovacích zařízení. Skvěle sloužil i pro výrobu dopravních prostředků, například lodí nebo nosítek, stejně jako nejrůznějších zbraní. V asijské domácnosti pak byl (a je) prakticky všudypřítomný: od rohoží přes nádobí a tradiční jídelní hůlky nebo hudební nástroje až po umělecká díla: například typické čínské či japonské kaligrafie na takzvané „trávovém“ ručním papíře. 

 V posledních desetiletích si bambus nachází uplatnění a oblibu i v evropských zemích, a to zejména ve formě všemožných spotřebních výrobků. Můžeme si z něj pořídit podlahu, nábytek, rolety, nádobí, příbory, dokonce i klávesnici nebo kalkulačku. 

Oblečení z bambusu je v módě

Doslova „boom“ pak bambus zažívá v textilním průmyslu. Zatímco poměrně pevné a tuhé přírodní bambusové vlákno nebylo pro moderní textilní průmysl vzhledem ke své tvrdosti a nepoddajnosti příliš zajímavé, spojením bambusu coby přírodní suroviny s moderním průmyslovým zpracováním vznikl materiál získávající rychle na oblibě. O tom, zda si viskóza vyrobená z bambusu zachovává charakteristiky, jako je typická antibakteriálnost bambusového kunu, se vedou spory mezi institucemi a výrobci, na podporu jejichž argumentů vznikají další a další vědecké studie.

Faktem však zůstává, že surovina pro toto vlákno bez velkého úsilí neustále sama dorůstá a že výsledný materiál je vysoce savý, měkký, poddajný a chladivě hebký. Těchto vlastností se hojně využívá například při výrobě funkčního oblečení, spodního prádla a ponožek nebo moderních látkových plen, a to i u nás. 

Bambus k jídlu

Zejména v asijské kuchyni jsou velmi oblíbené bambusové výhonky, které jsou tradiční složkou jarní kuchyně. Na jaře mají totiž mladé výhonky jen tenkou slupku, jsou křehké a sladké. Sezóna jejich sběru je ale velmi krátká, protože bambus rychle dřevnatí, a proto se výhonky nejčastěji konzervují ve slaném nálevu. Pokud se zpracovávají z čerstvého stavu, je pro jejich stravitelnost potřeba delší var.  Existuje mnoho asijských receptů na saláty, masové i zeleninové směsi, polévky, výhonky se v nich často kombinují s vejci, mořskými plody, nebo rybami. Jako digestiv pak můžete použít likér nebo pálenku z bambusových výhonků.

Bambus v alternativní medicíně

Čínská medicína využívá z bambusu snad každou jeho část. Mladé výhonky – kromě toho, že skvěle chutnají – obsahují i kyselinu křemičitou, zvanou též bambusový cukr. Zatímco rostlinám pomáhá zvyšovat pevnost stébel, lidem dokáže tato látka pomáhat coby lék na astma. Kořeny pak jsou využívány jako prevence rakoviny. Tím ale bambus coby „léčivá bylinka“ stále nekončí. Třísky ze střední části bambusu se používají k detoxikaci organismu a odhleňování, pomáhají při horečkách, křečích a krvácení, podobně jako bambusová míza. Listy se navíc používají i při zánětech močových cest nebo plic. 

Autor článku: Monika Poledníková