Apendix dokáže potrápit. Slepé střevo je v tom nevinně

Prudké, náhlé bolesti břicha především v pravé dolní části. Návštěva lékaře, vyšetření, operace slepého střeva. A konečně úleva. Asi vás napadlo, že jde o zánět slepého střeva. Pravda to však není. Symptomy, které vedou k akutní operaci, má na svědomí apendix. Že v tom teď máte trochu zmatek? Nejste sami.

Slepé střevo není apendix. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Zánět slepého střeva, byť často používaný i samotnými lékaři, není úplně přesná diagnóza. Slepé střevo se nachází v pravé části podbřišku. Je slepým výběžkem a částí slepého střeva, spojující poslední oddíl tenkého střeva neboli kyčelník se vzestupným tračníkem. Ačkoliv je nazýváno střevem, význam pro trávení nemá žádný.

Apendix má podobu malého červovitého výběžku, ústícího v první části tlustého střeva, zvané tračník. Má uzavřený konec, délku zhruba 6 až 10 cm a jeho šířka se pohybuje okolo 1 cm. Podle všeho se jedná o vývojový pozůstatek, který náš organismus může postrádat. Nicméně pokud dojde k jeho podráždění a zánětu, dá o sobě vědět nepřehlédnutelným způsobem.

Jak vzniká zánět slepého střeva a co ho způsobuje?

Nejčastěji zánět apendixu způsobuje kousek ztvrdlé stolice, který se do něj dostane a ucpe jej. Podráždění a následné vzplanutí zánětu mohou mít na svědomí také nestravitelné zbytky potravy anebo cizopasníci, jako jsou například škrkavky anebo roupy. Tato příčina zánětu slepého střeva se objevuje zejména u malých dětí. Vyloučit nelze ani nádor.

Rizikovým faktorem pro vznik zánětu je také strava s nedostatkem vlákniny. Ta podporuje správnou střevní peristaltiku a její nedostatek naopak trávení a průchod natrávené hmoty střevy zpomaluje. Apendicitida může vzniknout právě z této příčiny. Její původ bývá ale ve valné většině případů neznámý.

Jak to vypadá, když „zlobí“ apendix?

Existují dva druhy zánětu červovitého přívěsku. Apendicitida může mít akutní anebo chronickou podobu.

Akutní apendicitida

Obvykle přichází doslova z hodiny na hodinu. Zcela zdravý a dobře se cítící člověk je náhle „hromádkou neštěstí“. Nemůžeme se mu divit. Bolesti, které akutní apendicitida způsobuje, jsou skutečně velmi silné. Zpočátku nemusí být přímo v oblasti zánětu, břicho může bolet prakticky kdekoliv. Nejčastěji to ale bývá v okolí pupku. Teprve postupně se bolesti přesouvají do pravého podbřišku, ale není to vždy pravidlem, záleží na tom, kde je apendix uložen. Slepé střevo totiž nemáme všichni ve zcela stejném místě.

Bolesti často provází zvracení, nevolnost, pocit nafouklého břicha, které je citlivé na dotek, plynatost anebo třeba zácpa. Přidružit se může i zrychlený tep, celková schvácenost, točení hlavy. Teplota může být zvýšená. Řadíme ho mezi náhlé příhody břišní, které mohou mít vážný průběh a ohrozit pacienta na životě. Operace slepého střeva je zde nevyhnutelná.

Chronická apendicitida

Projevuje se dlouhodobými bolestmi břicha, které bývá obtížné objasnit. Také u něj se mohou objevit další trávící obtíže, jako nadýmání, zácpa, průjem a nechutenství. Je nepříjemná, avšak nepředstavuje zdaleka takové nebezpečí, jako zánět akutní.

Zánět slepého střeva a jeho diagnostika

Symptomy, které jsou typické pro zánět slepého střeva, však často napodobují jiné břišní nemoci a není výjimečný ani atypický průběh. Často může být apendicitida zaměňována za jiné onemocnění v oblasti dutiny břišní, například gynekologické nebo urologické potíže, problémy se žlučníkem nebo ledvinami anebo střevní záněty.

Důležité je proto bolesti v břiše nikdy nepodceňovat a vždy vyhledat lékaře. Diagnostika zánětu slepého střeva může být poměrně složitá a určitým vodítkem je bolestivost určitých míst, která se nazývají McBurneyův bod anebo Lanzův bod. Pokud se objeví intenzivní bodavá bolest při uvolnění břicha po jeho předchozím stlačení v místě největší bolesti, zánět už je v pokročilé fázi a začíná dráždit břišní stěnu.

Co udělá lékař při podezření na zánět slepého střeva?

Lékař prohmatá břicho pacienta, zeptá se na okolnosti a průběh vzniku bolestí, při diagnostice této břišní příhody se využívá také ultrazvuk anebo jiné zobrazovací metody, jako například CT (počítačová tomografie) anebo rentgen. Součástí vyšetření bývá i měření tlaku a pulsu a rozbor krve se zjištěním hodnot, vypovídajících o probíhajícím zánětu. U žen se doporučuje souběžně provést gynekologické vyšetření, aby se vyloučil problém v této oblasti, který by bylo možné s apendicitidou zaměnit.

Apendicitida a její léčba

Pokud se diagnóza zánětu slepého střeva potvrdí, pacient je hospitalizován na chirurgickém oddělení. Platí pro něj přísný zákaz cokoliv jíst a pít, výživa je podávána pomocí infuze a lékař se podle závažnosti zánětu rozhodne pro konzervativní způsob léčby anebo operaci.

Konzervativní léčba

Uplatňuje se pouze tehdy, jestliže zánět není velký. Tato forma léčby představuje klid na lůžku, přísnou dietu a chladivé obklady na břicho. Protože hrozí riziko, že se zánět po nějaké době vrátí, volí lékaři většinou operativní léčbu. Pro tu se rozhodnou také v případě, pokud je konzervativní způsob léčby neúčinný.

Operace slepého střeva

Chirurg zváží podle okolností laparoskopický zákrok anebo klasickou operaci. V obou případech se jedná o rutinní, nenáročný operační výkon v celkové narkóze. Laparoskopický zákrok probíhá přes vpichy v břiše pomocí tenkých nástrojů a malé kamery. Při klasickém operačním zákroku se do dutiny břišní chirurg dostává pomocí krátkého šikmého řezu v pravém podbřišku. Pokud je zánět rozsáhlý, závádí se drén pro odvádění sekretů.

Pooperační péče

Hospitalizace po operaci apendixu je krátkodobá, podle stavu pacienta a laboratorních výsledků jde obvykle o 3 – 7 dnů, pokud se nevyskytnou komplikace. Jestliže se stehy neodstranily již během pobytu v nemocnici, přijde pacient na jejich odstranění za 7 – 10 dnů po operaci. Při laparoskopické operaci je hospitalizace kratší.

Pacient dostává léky tišící bolest a sleduje se jeho celkový stav. Po operaci je třeba vyhnout se zhruba po šest týdnů fyzické námaze. Zhruba od třetího dne si pacient může ránu již opatrně sprchovat a teprve po úplném zhojení si může dopřát i koupel ve vaně. Rekonvalescence probíhá obvykle po klasické operaci okolo 6 – 8 týdnů, po laparoskopické zhruba 2 – 3 týdny.

Dieta po operaci slepého střeva

Po odnětí apendixu je nutné dodržovat šetřící dietu, doporučená doba je minimálně jeden měsíc. Pro přípravu pokrmů je vhodné použít dušení, vaření anebo pečení, bez tvorby „křupavé“ kůrčičky, vyhnout se smažení. Pozor si musí dát pacienti i na teplotu jídla a volit tzv. zlatou střední cestu, jídlo nesmí být ani příliš horké, ani příliš studené. Kdo má rád pikantní jídla, má během diety smůlu. Na závadu je také pochutnávat si na tučných jídlech anebo takových, která zanechávají velké množství nestravitelných zbytků, jako je například celozrnné pečivo, luštěniny, oříšky, semena apod. Důležitý je dostatečný příjem tekutin a jíst spíše častěji po menších porcích. Vhodné je zcela vynechat alkohol a omezit kouření. Dieta po operaci slepého střeva je nutná z důvodu pooperačního omezení střevních funkcí.

Vhodná jídla: libová bílá masa, mléko a mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku, čerstvé ovoce a zelenina (nenadýmající a nearomatická), džemy, marmelády, med, kompoty, těstoviny, rýže, brambory, bílé a piškotové pečivo.