Jeseníky jsou rájem lázeňských hostů, lyžařů i vzácných motýlů

Sluncem prohřáté bezlesé pláně i stinné smrkové pralesy, pochmurná rašeliniště, rozkvetlé louky a rostliny, které nikde jinde nenajdete. To vše jsou Jeseníky. Horská a podhorská oblast, kde najdete i nejvyšší moravsko-slezskou horu Praděd, je doslova rájem s přírodními, historickými i technickými poklady a stovkami dobře značených cest. To dělá z Jeseníků jednu z nejvyhledávanějších letních turistických destinací. A protože jsou Jesníky zasněžené nejdéle ze všech českých hor, jsou se svými vyhlášenými lyžařskými středisky ideálním místem pro dovolenou i v zimě.

Vrchovinu Nízký Jeseník a pohoří Hrubý Jeseník, jejichž jména pochází z německého gesenke – svah, najdete na severu Moravy a v jižní části Slezka. Jsou součástí území bývalých Sudet a na severu tvoří s dalšími českými horami přirozenou hranici České republiky.

Přírodní bohatství je v Jeseníkách opravdu nebývalé a tak není divu, že v roce 1969 byla na území Hrubého Jeseníku vyhlášena chráněná krajinná oblast o rozloze 740 km². A protože jsou místní na svůj region s širokou škálou geologických i paleologických zajímavostí patřičně hrdí, postarali se v roce 2012 o vznik Geoparku Jeseníky. Turisté tak mají v oblasti Jeseníku kromě přírodních a kulturních památek postaráno i o služby a bohatou síť informačních center.

Jeseníkům dává tvář přes padesát tisícovek

Hrubý Jeseník je nejvyšším pohořím Moravy i Slezska, neztratí se ale ani mezi pohořími Čech. Jeho součástí je po Šumavě druhý nejvyšší počet tisícovek v České republice. Nejznámější z těchto hor je určitě Praděd – s 1491 m n. m. nejvyšší moravsko-slezská hora, na které se díky mohutnému vysílači nachází i nejvyšší bod Česka.

Úctyhodně a možná trochu strašidelně ale rozhodně působí i Vysoká hole, jejíž plochý vrchol ční do výše 1465 m n. m. Severovýchodní svah hory, kterému se říká Suť, pokrývá kamenné moře. Jihovýchodní svahy zase spadají do ledovcového karu Velké kotliny a jsou na nich patrné stopy po dělostřeleckém cvičení československé armády z let 1919 až 1922. V zemi po střelbě zůstalo několik set kráterů.

Rozlehlá plošina vrcholku Vysoké hole se hodila také nacistům, kteří si zde za druhé světové války zbudovali polní letiště. A aby té vojenské minulosti nebylo málo, stávala tam v roce 1944 radarová základna I. řádu. Měla krycí jméno Mlhový roh a pro americké bombardéry se snadno mohla stát noční můrou.

Na hoře Keprník, která ční do výšky 1423 m n. m. zase najdete zajímavý geologický útvar – takzvaný mrazový srub. Jde o skalní stupeň ve svahu vzniklý mrazovým zvětráváním, který vytváří jedinečné podmínky pro život některých vzácných rostlin. A není divu, že horniny na Keprníku v minulosti tvaroval led a mráz, na jihovýchodním svahu se nachází Keprnický kar, ve kterém v pleistocénu ležel menší ledovec.

Jeseníky a hornické štoly

Jeseníky ale nejsou jen přírodním rájem. Je možné v nich totiž navštívit i celou řadu technických památek a zajímavostí a stejně tak historických měst a lázní. Zatímco poklady v podobě jedinečného rostlinstva, vzácných motýlů či ledovcových karů se vystavují lidskému obdivování nad zemí, pod zemí se skrývají poklady úplně jiného druhu.

Vlastně jsou to poklady v tom původním a doslovném slova smyslu – jde totiž o zlato a jiné kovy. Oblast Jeseníků, a zvláště pak okolí města Zlaté hory, byla v minulosti významnou hornickou lokalitou. A ačkoli je to už přes dvacet let od doby, kdy se tam s těžbou přestalo, zůstalo po dolování mnoho památek. Některé z nich jsou přístupné veřejnosti.

Do temných, úzkých tunelů se můžete vydat třeba v Poštovské štole. Otevřená byla už kolem roku 1513 pod jménem Svatá Trojice a těžila se v ní měděná i zlatá ruda. Tehdy se ovšem chodby a komíny vysekávaly do skály ručně – i kolem těchto nejstarších částí během prohlídky projdete. Velmi pozoruhodným prvkem štoly jsou také modré alofánové krápníky. Dolovalo se i v oblasti Práskač – do samotných štol se tady sice nedostanete, ale v půdě můžete vidět několik černých otvorů či malou plošinu pod skalami, kde podle zbytků tavené rudy bývala tavící pec.

Jeseníky a lázně

Jeseníky jsou nicméně známé i svými četnými lázněmi. Karlova Studánka, Jeseník, Lipová-lázně, Velké Losiny. A jak to, že je jich v Jesenících tolik? Rodí se zde totiž nejeden vodní pramen, zejména pak v okolí rašelinišť. A kde je pramen sirné, železité nebo jinak blahodárné vody, tam vznikají lázně.

S lázněmi Jeseník je spojen i jeden z nejvýznamějších jesenických rodáků Vinzenz Priessnitz. Slezský lékař mezi běžnými lidmi známý jako vodní doktor, se zabýval vodoléčbou a dá se říct, že je jejím objevitelem. Podle jeho vzoru byly postaveny desítky vodoléčebných lázní po celé Evropě. On sám založil v roce 1822 Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, tehdejšího Gräfenberku. Jezdila se do nich léčit řada vlivných osobností včetně spisovatelů, generálů či členů šlechtické rodiny. A lidé v nich nacházejí úlevu dodnes.

Rašeliniště Jeseníků jsou rájem motýlů a vážek

Příroda Jeseníků je opravdovým evropským unikátem. Když víte, kde hledat, jak se chovat a také když máte patřičnou dávku štěstí, můžete se potkat na svazích Pradědu s kamzíky horskými, se sokolem stěhovavým, v podzemí s netopýry a v těch nejdodlehlších částech Jeseníků dokonce s rysem ostrovidem.

Jeseníky jsou také místem výskytu některých vzácných motýlů, které v celém Česku nikde jinde nenajdete. Okáče horského a menšího, babočkovité motýly s krásnými křídly ve vínově červené a tmavě fialové barvě můžete zahlédnout na horských lukách, žluťáska borůvkového zase můžete obdivovat na jesenických rašeliništích.

Rašeliniště jsou vůbec díky svým jedinečným podmínkám (mezi něž patří trvalá podmáčenost, nízké teploty a vlhkost) ekosystémem, který je domovem řadě velmi vzácných organismů. Na rašeliništích v Rejvízu můžete spatřit glaciální relikt šídlo rašelinné a další vážky jako třeba lesklici arktickou. Objevovat jedinečnou přírodu rašelinišť se můžete vydat třeba na naučnou stezku Rejvíz Mechové jezírko.

Jeseníky lákají na tůru i na sjezdovku

Jeseníky jsou jednou z těch oblastí, která je turistickým rájem v létě i zimě, zkrátka za jekéhokoli období a počasí. V letních měsících se nabízí řada naučných stezek a stovky dobře značených cest, což znamená spoustu příležitostí k výletům, od krátkých pohodlných tras po náročné tůry po hřebenech Jeseníků. Nejvíce cest se kříží v Červenohorském sedle, což je takový jesenický turistický uzel.

Horolezci si přijdou na své na skalách Čertových kamenů a více než sto cest nejrůznějších obtížností si můžou vyzkoušet zdolat v horolezecké oblasti Rabštejně. A ani cyklisté nepřijdou zkrátka. Ať už preferujete treková a silníční kola nebo ta horská, v Jesenících si z cyklotras určitě vyberete tu pro vás jako dělanou. A nemusíte se bát ani dopravy – v Jeseníkách totiž funguje hustá síť cyklobusů.

V zimních měsících se Jeseníky promění v zasněžený ráj. Ostatně právě na jesenických horách leží sníh tradičně nejdéle v České republice, a proto také mají nejdelší lyžařskou sezonu. Nejznámějšími lyžařskými středisky jsou Červenohorské sedlo, Praděd a Karlov – Malá Morávka. Ideálním místem pro začátečníky je zase Loučná nad Desnou s nenáročnými sjezdovkami. A na milovníky běžeckého lyžování čeká v Jeseníkách 340 kilometrů bílé stopy.