Na hradě Trosky sídlí tajemství, záhady a možná i pekelné bytosti

Průrva, které se říkalo „díra do pekla“, tajemný labyrint chodeb, brána do dávných dob, loupežníci a jejich ukryté poklady, žádné dochované malby či plány původní pevnosti. Tajemno a záhady obestírají hrad Trosky už od dob jeho založení ve 14. století. K poněkud strašidelné atmosféře Trosek přispívá i jejich zasazení do krajiny – dvě hlavní věže stojí na dvou kuželech vyhaslé sopky a zdálky tak silueta zříceniny a skal působí pochmurně, šedě a zubatě.

Hrad Trosky dominuje krajině Českého ráje a po celý rok se jeho zvláštním kouzlem nechávají přitáhnout stovky návštěvníků, včetně záhadologů, psychotroniků a hledačů paranormálních jevů. Koneckonců, jen těžko by u nás hledali záhadnější a paranormálnější místo.

Hrad Trosky najdete na území chráněné krajinné oblasti Český ráj ve středním Pojizeří. Kamenné pozůstatky středověké pevnosti stojí přibližně mezi městy Turnov a Jičín na 488 metrů vysokém vrchu Trosky, jehož základ tvoří ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu. Ze zalesněných svahů se k nebi tyčí dva bývalé lávové sopouchy, které z nitra země vyvřely v době třetihor. Přírodní živly pak spolu s erozí postupně odstranily zakrývající hlínu, písek a další nánosy a odhalily tak světu světový přírodní unikát, kterým je dvojitý sopouch Trosky. Kuželovité sopouchy jsou samozřejmě velmi obtížně zdolatelné a právě toho si všiml okolo roku 1480 i šlechtic Čeněk z Vartemberka. Rozhodl se, že využije přirozených obraných vlastností čedičových skal a postaví na nich hrad.

Od nedobytné pevnosti po opuštěnou zříceninu

Stavbu hradu Trosky Čeněk z Vartemberka přizpůsobil terénu – mezi oběma sopečnými vrcholy založil vnitřní obytný hrad, takže ho z jihu chránil prudký svah a ze severní strany předhradí. K tomu dokonale využil oba skalnaté kužely a postavil na nich věže – na nižší Babě vyrostla pětiboká věž, na užší, nedostupné Panně vysoká, obdélná věž. Promyšlené výškové uspořádání, velké prostory vyhrazené skladování zásob na doby obléhání a celková nepřístupnost zapříčinili, že se hrad Trosky stal prakticky nedobytnou pevností.

Zakladatel hradu se ale zadlužil a nakonec musel hrad Trosky postoupit svému největšímu věřiteli – Václavu IV. Od té doby hrad začal střídat své držitele jako na běžícím pásu. Ota z Bergova, Ota mladší, rytíř Šofa a jeho loupežná banda a Jan z Bergova. Ten v roce 1455 prodal Trosky majiteli sousedního panství, Hrubé Skály a hradu Kost Janu Zajíci z Hazemburka, což byl pro do té doby nedobytou pevnost Trosky takříkajíc polibek smrti. Nový majitel pobýval především na svých ostatních hradech a tak Trosky zůstaly opuštěné, pozbyly své důležitosti a pomalu začaly chátrat.

Ani s dalšími pány z rodů Šelmberků, Lobkoviců, ze Smiřic, ani v době vlastnictví Albrechta z Valdštejna nezískaly zpět svůj někdejší věhlas. Až v romantismu lidé znovu objevili dávno opuštěnou zříceninu. Inspiraci v ní nacházeli malíři i básníci a došlo k několika pokusům o opravy. Žádné z nich ale nebyly dokončeny a Trosky jsou tak dodnes zříceninou, která nechává jen tušit, jak velkolepá a nezdolatelná pevnost se kdysi nad krajinou Českého ráje tyčila.

Záhada původní podoby hradu Trosky

A právě z nepřízně osudu vzešlo jedno tajemství, které nedává historikům spát. Ačkoli siluetu zříceniny hradu Trosky zná nejspíš každý, kdo kdy navštívil Český ráj, nikdo netuší, jak vypadal po založení, v dobách své největší slávy. Všechny prameny, které by s touto nevědomostí pomohly, zmizely, jak se zdá, z povrchu zemského. Nedochovala se žádná malba, rytina, spis nebo plány a historici tak můžu vycházet pouze z archeologických výzkumů a zkoumání pozůstatků hradu Trosky.

Co nicméně dostupné historické prameny prozradily, je to, že jediný věrný obraz zachycující Trosky v prvních letech své existence si odnesli Švédové ze zámku Hrubá Skála během třicetileté války. Je tedy možné, dokonce velmi pravděpodobné, že se dostal do Švédska. Kdoví, třeba se odpověď na záhadu původní podoby Trosek dodnes povaluje právě tam.

Podzemí Trosek ukrývá tajemné chodby

Jak celý hrad Trosky kdysi vypadal, sice nikdo netuší, kolují ale pověsti, že jeho součástí byly rozsáhlé podzemní prostory. Legendární labyrint chodeb pod Troskami měl být údajně přístupný z ještě nedávno přístupné jeskyně v nedalekém skalním městě.  Říká se, že chodby, které z ní pokračují do nitra hory, kdysi sloužily jako tajná přístupová cesta dovnitř hradu Trosky. V prostorách nanejvýš podezřelé jižní chodby jsou stěny pokryté vyrytými podpisy, ale i varovnými nápisy. Jeden z nich psaný švabachem říká: „3 dni sme blaudily, Twa smrt gestli deš dál.“ Velmi záhadné. A znepokojivé. Jestli ale založené na pravdě, se už dnes zjistí jen velmi těžko – chodba je totiž na konci zavalena pískem.   

Nalézt tajnou spojovací chodbu hradu Trosky se pokoušeli badatelé a dobrodruhové po celá staletí, většina výprav ale skončila neúspěšně. Tak třeba v roce 1859 se čtyři studenti závalem prokopali do velké jeskyně prostorné prý jako Malé náměstí v Jičíně. Na písčitém dně leželo několik různě velkých balvanů, které se nejspíš utrhly ze stropu, a další hrozily zřícením. Přes velké nebezpečí nicméně objevili vpravo od vchodu šikmou chodbu vedoucí kamsi do hlubin. V chodbě se jim ale do cesty postavil obrovský balvan s černým nápisem „Ani krok dále, sic tvoje smrt.“  Dál už se jim evidentně nechtělo.

Našli se ale takoví, kteří se varování opovážili neposlechnout. Alespoň to tvrdí místní pověsti, podle kterých se někteří dobrodruhové dostali až za onen kámen a dorazili k malému podzemnímu jezírku, které mohlo sloužit jako zásobárna vody pro hrad Trosky. Stopy po studni nicméně na hradě doposud nikdo neobjevil. Podle dalších pověstí má být kdesi v tajemném labyrintu chodeb ukrytý poklad – lup loupeživého rytíře Šofa, který na hradě skutečně nějakou dobu sídlil a podílel se na vyloupení Opatovického kláštera v roce 1415.

Hrad Trosky a jeho brány do jiných dimenzí

Tajemné podzemí ale podle některých ukrývá mnohem záhadnější věci než poklady a tajné chodby. Psychotronici a hledači paranormálních jevů věří teoriím o existenci chodby či prostoru spojující různá časová období. Jakousi bránou je prý možné projít do jiných dimenzí a snad i do 14. století.

Ostatně o branách do jiných světů mluví i některé pověsti vázající se ke vzniku hradu Trosky. Od počátku stavby v roce 1380 provázela kameníky, stavitele a dělníky řada neštěstí a podivných událostí. Sesouvaly se nově postavené zdi, koně se plašili, dělníkům vypálilo vápno oči a někteří se zabili pádem ze skály. Lidé věřili, že se to pekelné bytosti snaží překazit stavbu Trosek. Tvorové vylézali prý každou noc z hluboké rozsedliny mezi hradními věžemi, protože je rušil hluk stavby.  Průrvě se proto začalo říkat díra do pekla. A podle některých pověstí střeží pekelníci „své“ podzemí dodnes.

Zdroj úvodního obrázku: hrad-trosky.cz