Shopaholismus: závislost na nakupování a utrácení, které vás může stáhnout až na dno

Vyrazit si do obchodů a dopřát si nákup věcí, kterými si uděláme radost - na tom není nic špatného. Ovšem pouze do té doby, než se z občasného nákupního povyražení stane závislost na nakupování neboli shopaholismus. Bezhlavé utrácení za věci, které vlastně ani nepotřebujeme může skončit obrovskými dluhy a problémy s nedozírnými následky.

Shopaholismus - utrácení jako droga

Na první pohled se může zdát, že vlastně o nic nejde. Kamarádky si vyrazí na nákupy, protože se chtějí líbit svému okolí. V obchodech ale nastává doslova nákupní mánie. V košíku skončí všechno, co jim padne do oka. Bez ohledu na to, jestli jim daná věc vůbec bude užitečná. Nejsou spokojeny, dokud nemají ruce doslova ověšeny přeplněnými taškami. Co na tom, že doma jim leží spousta podobných věcí, z nichž některé nakoupily třeba včera nebo předevčírem.

Pokud jste dosud netušili, co přesně si představit pod pojmem shopaholismus, tak vězte, že jím je právě podobný obrázek. Závislost na nakupování je v současné době rozšířená a podle psychologů stále na vzestupu. Zdaleka jí ovšem nepropadají lidé ze sociálně slabšího prostředí anebo pouze ti s nižším vzděláním nebo intelektem. Tato moderní psychická porucha je častěji doménou dobře finančně situovaných lidí, které však může přivést až na pokraj zkázy.

Co vede podobné jedince k tomu, aby se stali závislými na zuřivém utrácení? Odborníci hovoří v případě shopaholismu o labilnější nervové soustavě, nedostatku jiných zájmů, koníčků a aktivního trávení volného času, o profesní frustraci, nízkém sebevědomí a také osamělosti. Toto vše si kompenzují svou závislostí na nakupování. Jako kterákoliv jiná droga jim dokáže poskytnout únik od starostí všedních dnů a tvrdé reality.

Závislost na nakupování připravuje lidi o schopnost rozumné úvahy

Pokud mají lidé k tomu všemu také sníženou schopnost sebekontroly a sklony k závislostem jakéhokoliv druhu, je problém na světě. Shopaholismus, oniománie anebo zkrátka a dobře závislost na nakupování vykazuje shodné znaky jako jiné podobně patologické chování, například drogová závislost nebo alkoholismus.

Občasné nákupní orgie se stávají častějšími a také množství nakoupeného zboží se stále zvyšuje. Rovněž způsob nakupování je obrácený. Shopaholik nejde do obchodu za nákupem konkrétní věci. Míří do obchodu bez toho, aniž by věděl, co chce koupit. A když už se v obchodě nachází, doslova ztrácí soudnost. Utrácení je pro něj vášeň a té dává zcela volný průchod.

Marketingoví pracovníci mají navíc dobře propracovanou strategii na přilákání zákazníka. Jejich trikům podlehnou i lidé, kterým shopaholismus nic neříká. Natož ti, kteří svou závislost na nakupování nemají pod kontrolou. Takže i když původně možná nechtěli tolik větrat peněženky, odcházejí obtíženi taškami a balíčky. Během nákupu vůbec neuvažují o tom, zda si takové utrácení mohou dovolit. Protože doma už často mají další stejné nebo hodně podobné věci, začnou nově nakoupené věci schovávat, aby jim rodina a blízcí nevytýkali zbytečné nákupy.

Shopaholici si často patologické rysy svého chování uvědomí. Mají sice výčitky svědomí, ale nebrání jim to pokračovat. Závislost na nakupování se prohlubuje a oni ji začínají upřednostňovat před jinými aktivitami i osobním životem. Na ten má shopaholismus devastující vliv.

Shopaholismus končí i exekucemi

Za své tak bere vše, co si shopaholik dosud budoval. A to mnohdy včetně kariéry a profesního života. Pokud má člověk, prožívající závislost na nakupování, partnera nebo rodinu, přijde čas, kdy jim bude muset začít lhát o svých nákupech. O čase, stráveném v obchodech, o nakoupeném zboží, o financích. Právě ty se stávají brzy problémem číslo jedna.

Shopaholismus způsobuje utrácení v takové míře, že se člověk jím postižený zcela vydá ze všech finančních rezerv. Nezajímá ho, že mu nic nezbylo a nebude mít peníze na pokrytí základních životních potřeb. Někdy sice trpí pocity viny, ale to ho neodradí od chuti a nutkání pokračovat ve svém rizikovém jednání.

Když už shopaholik nemá vlastní finance, začne si půjčovat. Stejně, jako kterákoliv jiná tak může mít i závislost na nakupování hodně trpké konce. Řada shopaholiků končí velmi smutně. S obrovskými dluhy a často i exekucemi. A na dno mohou s sebou stáhnout i rodinu a přátele, které pod různými záminkami připraví o velké částky peněz. Riskují také to, že ztratí své blízké i kamarády.

Závislost na nakupování neboli shopaholisus se léčí jako jiné návyky

Dá se shopaholismus léčit? Podle psychologů je třeba, aby si shopaholik uvědomil a přiznal svůj problém. To je základní krok k léčbě i nápravě celé situace. Závislost na nakupování se léčí obdobně, jako jiné formy návyků. Je nutné najít spouštěč, tedy to, co vede shopaholiky k nutkavému nakupování a pak se snažit hledat způsoby, jak se mu vyhnout. Vyžaduje to především budování důsledného sebeovládání.

Při terapii se také často používá nácvik ekonomického hospodaření s penězi i posilování sebevědomí takovým způsobem, aby již nepotřebovalo berličku v podobě nesmyslného utrácení. Odborníci doporučují najít si jinou oblast zájmů, ve kterých bývalý shopaholik najde potěšení a zdravou náhradu za vzrušení a vášeň z nakupování. Na mysli přitom mají například rozvíjení zájmů a zálib, sportovní aktivity, výlety do přírody anebo čas, strávený s rodinou.

Zejména zpočátku léčby je také důležitá důsledná eliminace rizikových situací. Shopaholismus tak vyžaduje při své léčbě vyhýbání se nejen obchodním centrům a nákupním zónám, ale i obyčejným supermarketům. Také zde je totiž možné narazit na výhodné slevy a promo akce, lákající zákazníky k utrácení.

Teprve po určité době terapie je možné zvolna zkusit vystavit se rizikovým situacím a pokračovat v tom se stoupající frekvencí do doby, než si je dotyčný jistý, že vše zvládne. Závislost na nakupování a její léčba je dlouhodobá a je přínosné, pokud kromě terapeuta podpořa abstinujícího shopaholika také jeho okolí.