Panická porucha a panická ataka spolu nemusí vždy souviset
Úzkost, podobně jako strach, je základní lidskou emocí, která má v našich životech a prožívání své přirozené místo. Problémem však je, začne-li být tato úzkost neadekvátní. Trvá příliš dlouho, je přespříliš intenzivní, nevhodná daným situacím nebo až příliš častá. Takováto úzkost pak vede k vnitřním zmatkům, neúčelnému chování, silným přehnaným emocím až panice. Při úzkosti má člověk pocit ohrožení, ale nedokáže dekódovat z čeho konkrétně. Je ostražitý a připravený reagovat na možné nebezpečí. Takováto úzkost může volně plynout nebo se objevovat v záchvatech.
Panický záchvat – panická ataka
Tyto ataky trvají od pěti do až třiceti minut a projevují se jak psychicky, tak i fyzickými projevy.
Název panika je odvozený od jména řeckého boha Pana. Pan je řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. V římské mytologii byl později ztotožněn s Faunem. Pan číhal v lese na poutníky a děsil je. Panický záchvat se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle, většinou bez zjevné příčiny.
Psychické projevy panické ataky jsou rozmanité, patří mezi ně pocit ohrožení, napětí a nadměrného strachu a úzkosti. Objevují se katastrofické myšlenky a představy. Člověk má obtíže se soustředit, koncentrovat, či je naopak nadměrně bdělý a ostražitý, připravený bránit se. Člověk stižený panickou atakou může být podrážděný, lekavý a trpí pocity vnitřního třesu a chvění. Jedním z psychických projevů může být odcizení sebe sama nebo okolí, pocity neskutečna. Úzkost z očekávání způsobuje neschopnost odpočívat a spánkové obtíže.
Mezi tělesné projevy panické ataky patří svalové napětí, zrychlený a zkrácený dech, případně pocity nedostatku dechu. Dostavují se rovněž bolesti hlavy, svalů, zad, páteře, třes po celém těle. Obvyklá je tíha nebo pocity svírání na hrudi, pocení, červenání nebo blednutí. Panická ataka je doprovázena žaludečními obtížemi, častým močením, průjmem nebo zácpou, nadýmáním. Dalšími obvyklými fyzickými projevy bývají tlaky v břiše, sucho v ústech, říhání a návrat kyseliny do jícnu, pocity nevolnosti až na zvracení. Mohou se objevit i mžitky před očima, potíže s viděním, mravenčení předloktí, rukou, rtů, nohou.
I po prodělaném panickém záchvatu někdy nadále u stiženého přetrvávají pocity třesu, napětí a vyčerpání, či naopak dojde k uvolnění.
Právě pro tyto doprovodné tělesné příznaky se dotyčný zpravidla nejdříve obrátí na lékaře, ať už svého praktika, kardiologa, neurologa nebo internistu. Výsledky laboratorních vyšetření však bývají opakovaně negativní.
K samotnému rozvoji panické poruchy dochází nejčastěji mezi 23. až 29. rokem věku člověka. Panickou poruchou trpí přibližně jedno až dvě procenta celkové populace, ovšem až 12 procent lidí zažije v průběhu života ojedinělý záchvat paniky. Panická ataka je dvakrát častější u žen, než u mužů.
Reakce na záchvat paniky
- Únikové chování: Běžnou reakcí na záchvat paniky je snaha co nejrychleji uniknout z dané situace/prostředí – z nákupního domu, z metra apod.
- Vyhýbavé chování: K vyhýbavému chování může postižený dospět z několika důvodů:
- vyhýbá se místům, kde záchvat zažil z obavy, že se situace bude opakovat
- vyhýbá se místům, kde sice záchvat neměl, ale předpokládá nepříjemné fyzické nebo společenské dopady v případě, že by se příznaky opakovaně objevily
- vyhýbá se místům, kde by nebyla dostupná pomoc, tedy místům daleko od domova, v lese, v dopravní zácpě atd.
- vyhýbá se zátěžovým činnostem, při kterých by mohlo k záchvatu paniky dojít, např. tělesnému cvičení, sexuálnímu styku nebo dalším činnostem při kterých by mohl mít takovýto záchvat neblahé důsledky, například při řízení auta
- Zabezpečovací chování: Většinu osob trpících panickou poruchou uklidňuje blízkost osoby, ke které pociťují důvěru. Typický je pro ně strach zůstávat o samotě.
- Vyhledávání pomoci a ujištění: Starosti, obavy a úzkosti vedou osoby trpící poruchou k hledání pomoci a ujišťování od okolí. Pomoc hledají u přátel nebo i lékařů.
Infarkt nebo panická ataka?
Příznaky doprovázející panickou ataku si lidé často pletou s příznaky, které jsou typické pro srdeční nebo jiná tělesná onemocnění. Hlavními příznaky onemocnění srdce a kardiovaskulárního systému jsou totiž rovněž dušnost a bolesti na hrudi, doprovázené jsou však navíc bušením srdce a celkovou slabostí člověka. Takovéto příznaky u srdečních chorob jsou obvyklé ve spojitosti s tělesnou námahou.
Při panickém záchvatu je to jiné, neboť příznaky se objevují i při odpočinku, zcela náhle, neočekávaně a jejich průběh nezáleží na tělesné námaze. Symptomy paniky se samozřejmě mohou objevit i při tělesné námaze nebo se během tělesné aktivity mohou zhoršit. Při panickém záchvatu také nejsou patrné změny na EKG, což při srdečním infarktu jsou.
Příčiny panické poruchy
U panické poruchy se obvykle jedná o souhru několika příčin. Jednou z nich je dědičnost, tedy genetická dispozice. Vrozené faktory mívají významný vliv pro rozvoj této poruchy. Pravděpodobně se však nedědí přímo panická porucha, ale vrozená biologická zranitelnost a dispozice reagovat úzkostí na zvýšenou psychickou zátěž.
Dalšími faktory vzniku jsou biochemické faktory. Jedná se o poruchu přenosu serotoninů v mozku. Tato biochemická porucha je pravděpodobně přítomna u všech úzkostných poruch. Dalším z možných faktorů jsou podmínky vývoje v dětství a výchova dítěte. Ten, kdo nezažil dostatek bezpečí a pocitu klidu v dětství, snadněji pak podléhá stresu rovněž v dospělosti. S rozvojem úzkosti nejčastěji souvisí ztráta důležité osoby, ať už úmrtím jednoho z rodičů nebo rozchodem rodičů v průběhu dětství. Rovněž předčasné oddělení dítěte od jeho matky, nedostatečná péče, týrání a zanedbávání dítěte nebo naopak jeho přespřílišné rozmazlování a hyperprotektivita (nadměrná péče a starostlivost) rodičů často souvisí s rozvojem poruchy v dospělém věku člověka. Dítě se také může nápodobou učit od úzkostného rodiče.
Některé významně stresující události v životě rovněž zvyšují vnímavost, pohled na sebe sama, pohled na mezilidské vztahy, požadavky kladené na sebe a okolí. Přibližně u poloviny lidí trpících panickou poruchou nacházíme některé nápadné povahové vlastnosti a rysy osobnosti. Může se jednat o osobnosti, které se nadměrně zatěžují událostmi, které by jiní tak významně neřešili, či dokonce úplně hodili za hlavu. Často se jedná o lidi s problémy v rámci asertivního chování, takové, kterým dělá problém odmítnout druhé, nesnášejí kritiku od okolí a sami kritizovat neumějí. Ve chvíli, kdy se o kritiku pokusí, pak může být toto jejich chování až nadměrné. Sebepozorování věnují mnohem více času a energie než ostatní lidé, mají nadměrnou starost o svůj tělesný stav a mají zvýšenou potřebu podpory a pochvaly od ostatních. Celoživotně mívají sklony k perfekcionismu a nadměrnou výkonovou orientaci. Lidé žijící ve stresujících podmínkách jsou více náchylní k rozvoji úzkosti. První záchvat paniky se obvykle objeví v období zvýšeného stresu doma nebo v práci.
Typickými udržovacími faktory panické poruchy jsou:
- potlačování hněvu
- kritika
- podceňování nebo přehlížení ze strany okolí
- pocity nedostatečného uznání nebo ocenění
- přílišné porovnávání se s druhými lidmi
- selhání v určité situaci
- odkládání nebo nedodělání rozdělané práce
- pocity nespravedlnosti
- náhlý vývoj životní situace nepříznivým směrem
- nedostatek projevů lásky
- partnerský a sexuální nesoulad
Rozvoji panické poruchy může rovněž předcházet závažná životní událost. Obvykle se jedná o událost, která nějakým způsobem vede ke změně v sociální situaci – ztráta partnera, ztráta důležité životní role (odchod ze zaměstnání, odchod dětí z rodiny...). Panická porucha sama o sobě pak může vést k dalším obtížím typu prohloubení sociální izolace, omezení aktivity, ztrátě autonomie. V neposlední řadě je nutné zmínit, že panická porucha může souviset se souběžným tělesným onemocněním (Parkinsonova choroba, cukrovka, změna činnosti štítné žlázy). Emoční poruchy se nadále mohou zhoršovat a prohlubovat v důsledku bouřlivých hormonálních změn po porodu nebo v klimakteriu. Rozvoj úzkosti může rovněž souviset s užíváním některých léků, v důsledku závislosti na alkoholu nebo na drogách.
Možnosti prevence panické poruchy
Prevence je v tomto případě skutečně velmi obtížná, neboť se často nijak neprojevuje její propuknutí dopředu. K základním doporučením však patří dodržovat zdravý životní styl, rovnoměrně střídat zátěž a odpočinek, abstinovat od užívání drog a většího množství alkoholu. Dobrým doporučením je i to, nadměrně se zbytečně netrápit pro věci, které nemůžeme změnit, pokusit se vyhýbat se stresujícím situacím, případně se je naučit adekvátně řešit, osvojit si asertivní jednání a nadhled a v případě obtíží se neobávat obrátit se na odborníka.
Panická porucha a její souvislost s dalšími onemocněními
Dlouhodobá a dlouhotrvající úzkost může způsobit řadu funkčních onemocnění, mezi něž patří: vysoký krevní tlak, žaludeční potíže, dráždivý tračník, cukrovka a další. Rovněž si tito lidé budují živnou půdu pro rozvoj nejrůznějších fobií, mezi které v souvislosti s panickou poruchou nejčastěji patří:
- Agorafobie: strach z velkých prostranství
- Klaustrofobie: obavy z malých a uzavřených prostor (např. z ježdění výtahem, hromadnou dopravou, kabinou lanovky)
- Sociofobie: vyhýbání se lidem a pobytu ve společnosti
Možnosti léčby panické poruchy
V prvotní léčbě, při první epizodě panické ataky, se obvykle volí k potlačení obtíží medikamenty potlačující úzkost – anxiolytika. Nedoporučuje se jejich dlouhodobé užívání z důvodu rizika rozvoje závislosti. Úspěšná bývá léčba užíváním antidepresiv třetí generace. Přistupuje se též k psychoterapii, v rámci které se psychoterapeut zaměřuje na zážitky a reakce klienta a pracuje s tím, aby tento jedinec lépe pochopil sám sebe i okolní svět. Jedním ze zásadních doporučení v případě těchto obtíží je i úprava životního stylu – pravidelný spánek, relaxace, přiměřený pohyb i pracovní vytížení.
Panická porucha může probíhat v souvislosti s dalšími úzkostnými stavy, vyplynout z nich nebo v ně vyústit. Častá je spojitost panických epizod s depresí.
Poznejte příčiny panické poruchy
Prožívání strachu, úzkostí a panických atak má své zcela individuální příčiny u každého, kdo jimi trpí. Pro nastolení pocitů klidu a spokojenosti je nutné tyto příčiny nalézt, správně definovat a odborně odstranit. Jak se zbavit strachu, úzkostí a panických atak vám může pomoci zkušený odborník.
Diskuse k článku
Marta Němečková
pokud jste absolvovala lékařská vyšetření a fyzicky jste v pořádku, pak příznaky, které popisujete, mohou ukazovat na psychické příčiny. V takovém případě Vám doporučuji navštívit odborníka, který Vám je pomůže rozklíčovat a především napravit.
S pozdravem Marta Němečková
Lenka Andraščíková
karolina
Jana Š
Před rokem a půl jsem přišla o to nejcennější co jsem v životě měla .Byl to můj kamarád, a parťák, byl pro mne vším....byl to můj pejsek.
Bolest kterou teď prozivate velmi chápu... A říkat Vam,že to bude dobrý by byla lež... Jediné co tak odezní ta tupá bolest a nespavost,ale potrvá to hodně dlouho.... Já si pořídila nového kamaráda. .. a po půl roce se konečně vyspala. :) .... No ale pěkně se mi rozjela PP. .. a tím i samozřejmě nastoupili antidepresiva...Kdyby jste si chtěla popovídat napište mi Katalinka@seznam.cz
Ivana Machů
prožíám tyto strachy a úzkosti po úmrtí mé nejvěrnější psí kamarádky, bez které si život zatím neumím představit. Děsí mě pocity samoty a beznaděje, prázdnoty, že tu se mnou už není. Přes den se snažím všelijak zaměstnat,ale nejhorší jsou noci, kdy se budím hrůzou a celá se klepu, protože ji nemám u sebe. Je to čerstvé a nevím, jak to mám zvládnout, mám okolo sebe milující lidi, kteří mě podporují, ale nepomáhá to. Na spaní mám Neurol a zatím netuším, co dál. Vím, že to čeká každého páníčka, proto už nového pejska ani nechci. To trápení je k nevydržení.
Veronika dunkova
Marta Němečková
chápu, že jste svým současným stavem znepokojená a že se necítíte dobře. Je velmi pravděpodobné, že je to důsledek nahromaděného stresu. Úmrtí v rodině je jedním z největších stresorů. Pokud cítíte, že příznaky nepomíjí, doporučila bych Vám kontaktovat znovu svého psychoterapeuta, který nejlépe zná vše, čím jste prošla, včetně toho, čím (jakým způsobem práce) Vám nejvíce pomohl na cestě za klidem. Pokud by z nějakého důvodu vaše bývalá spolupráce navázat již nešla, ozvěte se mi. ráda Vám pomohu. Srdečně Marta Němečková
Lenka
Marta Němečková
Jitka
Jitka
Marta Němečková
Beck Vladimír
Marta Němečková
Bára
Katka
Marta Němečková
zdravím Vás a vidím, že odepisujete Katce. Pokud byste se chtěla na cokoliv zeptat, jsem tu pro Vás také a ráda se Vám budu věnovat. Marta
Míša
Katka
Marta Němečková
stav, který popisujete, může mít příčiny i psychického původu. Určitě bych Vám ale nyní, kdy máte zmiňované fyzické problémy, doporučila navštívit prvořadě lékaře. Marta Němečková
martina
Marta Němečková
Bob
Bob
Lenka
( AEG, štítná žláza, hypoglykemie - podobné příznaky ), ale zatím bez výsledků. Přečíst si něco o PP a o PA mě donutilo to, že ten nemožnej a obtěžující stav před chvíli odezněl. Navíc hodně jezdím a už jsem několikrát musela narychlo zastavovat. Potřebuji vypadnout z auta a chodit a chodit. Ten stav má tak rychlý nárůst ...., ale zatím jsem měla vždy možnost někde zastavit, ale bojím se, že jednou to možné nebude. Chtěla bych znát příčinu těchto stavů a natrvalo je odstranit. Obtěžuje to a nikdy nevím kdy to přijde. Z normálního spokojeného života se stala noční můra. Někdo tu zmínil sladké, trochu to pomáhá, ale vysvobození to není. Sobě a všem dotčeným přeji, aby jsme z této skupiny rychle vypadli, protože kdo to nezažil, neví ......
Marta Němečková
Bob
No jo, pročítám to tady. Mám to samý. Beru lexaurin a je to lepší. U mě to chce spánek, který nemám kvalitní. Záchvat jsem měl jako z hororu a byl v bezvědomí. Myslel jsem, že na 100% umřu. Pracuji u pc a někdy nemůžu vstoupit ani do kanceláře, tak jdu na záchod a hodím do sebe lexaurin a příjdu tam až jsem najetej :) Většinou se mě to stává po alkoholu, námaze a následně po nekvalitním spánku - to je vražedná kombinace. V práci potom stačí mírný stres a tělo už bije na poplach a mě zase berou mory. Strávil jsem dva měsíce po vyšetřeních než jsem zjistil, že je to tohle. Všem držím moc, moc, moc palce. Mám vás tady všechny rád, protože víte jak mi je :) Bojujme
Boban
Klara Smetan
Soňa Šounová
Panickou poruchou trpím skoro čtyři měsíce. Z plného zdraví, jsem se ocitla na samém dně. Fyzické příznaky jako motání hlavy, pocity na omdlení, šílený tlukot srdce...To mě přivedlo několikrát na pohotovost. Prošla jsem různá vyšetření a závěr byl PP. Dostala jsem se do situace, kdy jsem nechtěla být sama, přestala jezdit autem a nechodila do obchodu ani mezi lidi. Celé dny mě doprovázel strach a úzkost. Nebyla jsem schopna normálně fungovat. Narazila jsem ovšem na skvělou paní doktorku která mi vše vysvětlila a nasadila antidepresiva. Bohužel první nezabrala tak jak by měla. Druhá antidepresiva byl pro mě spásný Seroxat. Už po čtrnácti dnech, jsem pocítila že se to zlepšuje a pak už bylo jen lépe a lépe. Dnes jsem bez obtíží a žiju stejný život jako před tím. Je mi fain .Nakupuju, jezdím...
Všem přeji hodně sil do boje s touto nemocí. Kdo nezažil nepochopí.
Hana
Jana Hlasna
Alena
přečetla jsem si příspěvky a jsem na tom velice podobně jako Radim.
Začalo to úplně nevinně, jak kdyby mi někdo hodil něco na hlavu, slabost, na zvracení,nohy jako kdyby mě nenesly, bezmoc, pak to dalo chvilku pokoj a najednou to začalo útočit čím dál častěji. Naposledy výlet s kamarádkou do Drážďan, prošly jsme dva obchody, vše v pohodě, vešly jsme do třetího a udělalo se mi zle, už jsem to nerozdýchala. Šla jsem na neurologii a paní Dr. mi předepsala Esoprex 10 mg, začala jsem ho brát a je mi ještě hůř, slabost, nechutenství, nemám sílu vylézt z postele. Nejhorší věc byla, že v noci mě probudil záchvat, typu si představuji absťáku nebo jak to popsat, myslela jsem, že umřu.
Nemáte někdo radu jak si pomoci bez antidepresiv nebo dobrou psychologičku??
Děkuji
Alena
Tereza
Renda Yeti
..teoreticky by mohly docasne pomoci antidepresiva..ale i pres pokroky v teto oblasti je to porad chemie a ne bez vedlejsicj ucinku. Zkuste si uvedomit, ze castejsi "zachvaty" paniky jsou dane Vasi zkusenosti se zachvazem, ktety va Vas vzbuzuje strach - a ten pak snadneji na zaklade teto zkusenosti dalsi paniku vyvola. Paklize jste zdrava fyzicky, jde vazne jen o mentalni stav - impuls, ktety je na zacatku..pak uz se jen vezete. Realne kdyby slo o skutecne infarkty, uz to davno nedate :-). Vim o cem mluvim, rozumim Vam..zazival jsem intenzivne..dnes obcas to same :-) kdyby jste si o tom chtela vic popovidat napiste mi na: renda.yeti@email.cz ..za nejaky cas se na.to budete divat jinak :-).
Veronika S.
Renda Yeti
Veronika S.
Karina
Radim Urbánek
Zamýšlím se nad tím proč právě já, nemám dluhy, rodina v pohodě, žiju spokojeně, tak jaká panická ataka. Dr. psyhiatrička mi to už trošku vysvětlila a tak doufám, že to časem odbouráme a nebudu nic užívat. Možná příčina je dlouhodobá únava z práce(ne fyzická), neustálá bdělost a myšlení na něco i např. ve vaně, snaha být spolehlivý, a vše co nejdřív vyřešit ke spokojenosti. S tím souvisí špatný spánek, a únava za bílého dne, která se nedá odstranit ani tím , že si člověk zdřímne.
Teď už spávám líp, práci nežeru, malichernosti odříkám, a snažím se si dělat každej den něčím hezkej, pravda někdy to taky nevyjde, ale to je v pohodě.
Držím všem palce, vím už že projevy této potvory jsou různé, a příčiny taky, je třeba nepodléhat a doufat že to vzdá, já sám dnes ještě nevím jestli to jde. Byl bych vděčný za jekékoli info od těch co už jsou z toho venku, jak to trvalo dlouho a jak se jim to povedlo. Radim Urbánek : rm.urbi@seznam.cz
Daniel Daněk
PP mám asi půl roku, ale byla zjištěna šikovným panem doktorem i když internistou který věděl z mých lékařských správ že mám infarktové stavy.
které mne přiváděli k totálním depresím.
Léčím se teď cca 2 měsíc a vše se zlepšuje na záchvaty trpím jen zřídka asi 1 za měsíc, a dá se volat na krizová centra k psychologům kde Vám záchvat pomohou po telefonu zvládnout a vyřešit. Nebojte se PP řešit a mluvit o tom žijeme jen jednou a i když je v životě hodně trápení tak to zato stojí.
Nepodléhejte PP vše se dá zvládnout i když je to na několik let možná i na doživotí, ale žít s PP se dá ! Ale musí se vše řešit a nebát se psychiatrů a myslet si že jste blázen v tom to není jsou horší věci na světe.
Choďte do práce, odpočívejte, sportujte a budete mít hezký život i když se léčíte na PP.
Všem přejí hezké zvládnutí životních u-kalí.
Držím Všem palce Hezký den nebo noc pokud to čtete Daniel Daněk
Verča
Pupík
U mňa je veľkým spúššťačom práve alkohol, strašne mi ale chutí pivo, no možem si ho dopriať maximálne tak v podobe dvoch pollitrov. Ďalším spúšťačom je u mňa príliš veľké množstvo kofeínu. No a potom i keď zjem niečo nevhodné. Takže by som povedala, že u mňa je to skor fyzického povodu.
Karina
Danka
Pavla Svačinová