Panická porucha a panická ataka spolu nemusí vždy souviset

Panická porucha a panická ataka spolu nemusí vždy souviset

Úzkost, podobně jako strach, je základní lidskou emocí, která má v našich životech a prožívání své přirozené místo. Problémem však je, začne-li být tato úzkost neadekvátní. Trvá příliš dlouho, je přespříliš intenzivní, nevhodná daným situacím nebo až příliš častá. Takováto úzkost pak vede k vnitřním zmatkům, neúčelnému chování, silným přehnaným emocím až panice. Při úzkosti má člověk pocit ohrožení, ale nedokáže dekódovat z čeho konkrétně. Je ostražitý a připravený reagovat na možné nebezpečí. Takováto úzkost může volně plynout nebo se objevovat v záchvatech.

Panický záchvat – panická ataka

Tyto ataky trvají od pěti do až třiceti minut a projevují se jak psychicky, tak i fyzickými projevy.

Název panika je odvozený od jména řeckého boha Pana. Pan je řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. V římské mytologii byl později ztotožněn s Faunem. Pan číhal v lese na poutníky a děsil je. Panický záchvat se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle, většinou bez zjevné příčiny.

Psychické projevy panické ataky jsou rozmanité, patří mezi ně pocit ohrožení, napětí a nadměrného strachu a úzkosti. Objevují se katastrofické myšlenky a představy. Člověk má obtíže se soustředit, koncentrovat, či je naopak nadměrně bdělý a ostražitý, připravený bránit se. Člověk stižený panickou atakou může být podrážděný, lekavý a trpí pocity vnitřního třesu a chvění. Jedním z psychických projevů může být odcizení sebe sama nebo okolí, pocity neskutečna. Úzkost z očekávání způsobuje neschopnost odpočívat a spánkové obtíže.

article-1093727-006C43DF00000258-265_468x664Mezi tělesné projevy panické ataky patří svalové napětí, zrychlený a zkrácený dech, případně pocity nedostatku dechu. Dostavují se rovněž bolesti hlavy, svalů, zad, páteře, třes po celém těle. Obvyklá je tíha nebo pocity svírání na hrudi, pocení, červenání nebo blednutí. Panická ataka je doprovázena žaludečními obtížemi, častým močením, průjmem nebo zácpou, nadýmáním. Dalšími obvyklými fyzickými projevy bývají tlaky v břiše, sucho v ústech, říhání a návrat kyseliny do jícnu, pocity nevolnosti až na zvracení. Mohou se objevit i mžitky před očima, potíže s viděním, mravenčení předloktí, rukou, rtů, nohou.

I po prodělaném panickém záchvatu někdy nadále u stiženého přetrvávají pocity třesu, napětí a vyčerpání, či naopak dojde k uvolnění.

Právě pro tyto doprovodné tělesné příznaky se dotyčný zpravidla nejdříve obrátí na lékaře, ať už svého praktika, kardiologa, neurologa nebo internistu. Výsledky laboratorních vyšetření však bývají opakovaně negativní.

K samotnému rozvoji panické poruchy dochází nejčastěji mezi 23. až 29. rokem věku člověka. Panickou poruchou trpí přibližně jedno až dvě procenta celkové populace, ovšem až 12 procent lidí zažije v průběhu života ojedinělý záchvat paniky. Panická ataka je dvakrát častější u žen, než u mužů.

Reakce na záchvat paniky

  • Únikové chování: Běžnou reakcí na záchvat paniky je snaha co nejrychleji uniknout z dané situace/prostředí – z nákupního domu, z metra apod.
  • Vyhýbavé chování: K vyhýbavému chování může postižený dospět z několika důvodů:
  1. vyhýbá se místům, kde záchvat zažil z obavy, že se situace bude opakovat
  2. vyhýbá se místům, kde sice záchvat neměl, ale předpokládá nepříjemné fyzické nebo společenské dopady v případě, že by se příznaky opakovaně objevily
  3. vyhýbá se místům, kde by nebyla dostupná pomoc, tedy místům daleko od domova, v lese, v dopravní zácpě atd.
  4. vyhýbá se zátěžovým činnostem, při kterých by mohlo k záchvatu paniky dojít, např. tělesnému cvičení, sexuálnímu styku nebo dalším činnostem při kterých by mohl mít takovýto záchvat neblahé důsledky, například při řízení auta
  • Zabezpečovací chování: Většinu osob trpících panickou poruchou uklidňuje blízkost osoby, ke které pociťují důvěru. Typický je pro ně strach zůstávat o samotě.
  • Vyhledávání pomoci a ujištění: Starosti, obavy a úzkosti vedou osoby trpící poruchou k hledání pomoci a ujišťování od okolí. Pomoc hledají u přátel nebo i lékařů.

Infarkt nebo panická ataka?

Příznaky doprovázející panickou ataku si lidé často pletou s příznaky, které jsou typické pro srdeční nebo jiná tělesná onemocnění. Hlavními příznaky onemocnění srdce a kardiovaskulárního systému jsou totiž rovněž dušnost a bolesti na hrudi, doprovázené jsou však navíc bušením srdce a celkovou slabostí člověka. Takovéto příznaky u srdečních chorob jsou obvyklé ve spojitosti s tělesnou námahou.

Při panickém záchvatu je to jiné, neboť příznaky se objevují i při odpočinku, zcela náhle, neočekávaně a jejich průběh nezáleží na tělesné námaze. Symptomy paniky se samozřejmě mohou objevit i při tělesné námaze nebo se během tělesné aktivity mohou zhoršit. Při panickém záchvatu také nejsou patrné změny na EKG, což při srdečním infarktu jsou.

Příčiny panické poruchy

U panické poruchy se obvykle jedná o souhru několika příčin. Jednou z nich je dědičnost, tedy genetická dispozice. Vrozené faktory mívají významný vliv pro rozvoj této poruchy. Pravděpodobně se však nedědí přímo panická porucha, ale vrozená biologická zranitelnost a dispozice reagovat úzkostí na zvýšenou psychickou zátěž.

Dalšími faktory vzniku jsou biochemické faktory. Jedná se o poruchu přenosu serotoninů v mozku. Tato biochemická porucha je pravděpodobně přítomna u všech úzkostných poruch. Dalším z možných faktorů jsou podmínky vývoje v dětství a výchova dítěte. Ten, kdo nezažil dostatek bezpečí a pocitu klidu v dětství, snadněji pak podléhá stresu rovněž v dospělosti. S rozvojem úzkosti nejčastěji souvisí ztráta důležité osoby, ať už úmrtím jednoho z rodičů nebo rozchodem rodičů v průběhu dětství. Rovněž předčasné oddělení dítěte od jeho matky, nedostatečná péče, týrání a zanedbávání dítěte nebo naopak jeho přespřílišné rozmazlování a hyperprotektivita (nadměrná péče a starostlivost) rodičů často souvisí s rozvojem poruchy v dospělém věku člověka. Dítě se také může nápodobou učit od úzkostného rodiče.

shortness-of-breath-Optimized

Některé významně stresující události v životě rovněž zvyšují vnímavost, pohled na sebe sama, pohled na mezilidské vztahy, požadavky kladené na sebe a okolí. Přibližně u poloviny lidí trpících panickou poruchou nacházíme některé nápadné povahové vlastnosti a rysy osobnosti. Může se jednat o osobnosti, které se nadměrně zatěžují událostmi, které by jiní tak významně neřešili, či dokonce úplně hodili za hlavu. Často se jedná o lidi s problémy v rámci asertivního chování, takové, kterým dělá problém odmítnout druhé, nesnášejí kritiku od okolí a sami kritizovat neumějí. Ve chvíli, kdy se o kritiku pokusí, pak může být toto jejich chování až nadměrné. Sebepozorování věnují mnohem více času a energie než ostatní lidé, mají nadměrnou starost o svůj tělesný stav a mají zvýšenou potřebu podpory a pochvaly od ostatních. Celoživotně mívají sklony k perfekcionismu a nadměrnou výkonovou orientaci. Lidé žijící ve stresujících podmínkách jsou více náchylní k rozvoji úzkosti. První záchvat paniky se obvykle objeví v období zvýšeného stresu doma nebo v práci.

Typickými udržovacími faktory panické poruchy jsou:

  • potlačování hněvu
  • kritika
  • podceňování nebo přehlížení ze strany okolí
  • pocity nedostatečného uznání nebo ocenění
  • přílišné porovnávání se s druhými lidmi
  • selhání v určité situaci
  • odkládání nebo nedodělání rozdělané práce
  • pocity nespravedlnosti
  • náhlý vývoj životní situace nepříznivým směrem
  • nedostatek projevů lásky
  • partnerský a sexuální nesoulad 

Rozvoji panické poruchy může rovněž předcházet závažná životní událost. Obvykle se jedná o událost, která nějakým způsobem vede ke změně v sociální situaci – ztráta partnera, ztráta důležité životní role (odchod ze zaměstnání, odchod dětí z rodiny...). Panická porucha sama o sobě pak může vést k dalším obtížím typu prohloubení sociální izolace, omezení aktivity, ztrátě autonomie. V neposlední řadě je nutné zmínit, že panická porucha může souviset se souběžným tělesným onemocněním (Parkinsonova choroba, cukrovka, změna činnosti štítné žlázy). Emoční poruchy se nadále mohou zhoršovat a prohlubovat v důsledku bouřlivých hormonálních změn po porodu nebo v klimakteriu. Rozvoj úzkosti může rovněž souviset s užíváním některých léků, v důsledku závislosti na alkoholu nebo na drogách.

Možnosti prevence panické poruchy

Prevence je v tomto případě skutečně velmi obtížná, neboť se často nijak neprojevuje její propuknutí dopředu. K základním doporučením však patří dodržovat zdravý životní styl, rovnoměrně střídat zátěž a odpočinek, abstinovat od užívání drog a většího množství alkoholu. Dobrým doporučením je i to, nadměrně se zbytečně netrápit pro věci, které nemůžeme změnit, pokusit se vyhýbat se stresujícím situacím, případně se je naučit adekvátně řešit, osvojit si asertivní jednání a nadhled a v případě obtíží se neobávat obrátit se na odborníka.

Panická porucha a její souvislost s dalšími onemocněními

Dlouhodobá a dlouhotrvající úzkost může způsobit řadu funkčních onemocnění, mezi něž patří: vysoký krevní tlak, žaludeční potíže, dráždivý tračník, cukrovka a další. Rovněž si tito lidé budují živnou půdu pro rozvoj nejrůznějších fobií, mezi které v souvislosti s panickou poruchou nejčastěji patří:

  • Agorafobie: strach z velkých prostranství
  • Klaustrofobie: obavy z malých a uzavřených prostor (např. z ježdění výtahem, hromadnou dopravou, kabinou lanovky)
  • Sociofobie: vyhýbání se lidem a pobytu ve společnosti

Možnosti léčby panické poruchy

V prvotní léčbě, při první epizodě panické ataky, se obvykle volí k potlačení obtíží medikamenty potlačující úzkost – anxiolytika. Nedoporučuje se jejich dlouhodobé užívání z důvodu rizika rozvoje závislosti. Úspěšná bývá léčba užíváním antidepresiv třetí generace. Přistupuje se též k psychoterapii, v rámci které se psychoterapeut zaměřuje na zážitky a reakce klienta a pracuje s tím, aby tento jedinec lépe pochopil sám sebe i okolní svět. Jedním ze zásadních doporučení v případě těchto obtíží je i úprava životního stylu – pravidelný spánek, relaxace, přiměřený pohyb i pracovní vytížení.

Panická porucha může probíhat v souvislosti s dalšími úzkostnými stavy, vyplynout z nich nebo v ně vyústit. Častá je spojitost panických epizod s depresí.

Poznejte příčiny panické poruchy

Prožívání strachu, úzkostí a panických atak má své zcela individuální příčiny u každého, kdo jimi trpí. Pro nastolení pocitů klidu a spokojenosti je nutné tyto příčiny nalézt, správně definovat a odborně odstranit. Jak se zbavit strachu, úzkostí a panických atak vám může pomoci zkušený odborník.



Diskuse k článku

  • Marta Němečková

    17:31 11. 3. 2018 +1
    Dobrý den Lenko,
    pokud jste absolvovala lékařská vyšetření a fyzicky jste v pořádku, pak příznaky, které popisujete, mohou ukazovat na psychické příčiny. V takovém případě Vám doporučuji navštívit odborníka, který Vám je pomůže rozklíčovat a především napravit.
    S pozdravem Marta Němečková
  • Lenka Andraščíková

    14:29 11. 3. 2018 0
    Dobry den,potřebovala bych poradit prosím.V listopadu mě odvezla sanitka,protože se mi zablokovaly zada a od té doby mam pocit,že mi něco je.Mam pocit,že dostanu infarkt.Nevím co se semnou děje.V unoru by delaly ekg a vše v pořadku.A rentgen plic taky.Mam pocit,že šílím.Je to teměř každy den.Jinač jsem nebyla se srdcem na žadnem vyšetření.Je možné,že mam ataku?Mam doma dvě malé děti a příde mi,že už šílím.Přece při infarktu je i vysoky tlak,aspon se tim utěšuju a ten nemam.Moc děkuji za odpověd.
  • karolina

    22:53 24. 6. 2017 0
    dobrý den, přesně těmito příznaky které máte + extrasystoly trpím již 20let. navštěvuji psychiatra i psychologa, bez léků se neobejdu, to prostě nejde. celou dobu jsem trpěla a to do slova dny i noci, nyní je to trochu lepší, ataky nejsou denně ale za to když se dostaví jsem nepoužitelná celý den a přesně samé příznaky jako máte vy, prostě infarktové stavy, které vás dostanou na kolena. nyní mám ale již plný invalidí důchod, nebo se to prostě jinak nedá. takže se držte a bojujte
  • Jana Š

    04:43 26. 5. 2017 0
    Dobrý den paní Ivano
    Před rokem a půl jsem přišla o to nejcennější co jsem v životě měla .Byl to můj kamarád, a parťák, byl pro mne vším....byl to můj pejsek.
    Bolest kterou teď prozivate velmi chápu... A říkat Vam,že to bude dobrý by byla lež... Jediné co tak odezní ta tupá bolest a nespavost,ale potrvá to hodně dlouho.... Já si pořídila nového kamaráda. .. a po půl roce se konečně vyspala. :) .... No ale pěkně se mi rozjela PP. .. a tím i samozřejmě nastoupili antidepresiva...Kdyby jste si chtěla popovídat napište mi Katalinka@seznam.cz
  • Ivana Machů

    05:18 3. 5. 2017 -1
    Dobrý den,
    prožíám tyto strachy a úzkosti po úmrtí mé nejvěrnější psí kamarádky, bez které si život zatím neumím představit. Děsí mě pocity samoty a beznaděje, prázdnoty, že tu se mnou už není. Přes den se snažím všelijak zaměstnat,ale nejhorší jsou noci, kdy se budím hrůzou a celá se klepu, protože ji nemám u sebe. Je to čerstvé a nevím, jak to mám zvládnout, mám okolo sebe milující lidi, kteří mě podporují, ale nepomáhá to. Na spaní mám Neurol a zatím netuším, co dál. Vím, že to čeká každého páníčka, proto už nového pejska ani nechci. To trápení je k nevydržení.
  • Veronika dunkova

    09:56 28. 4. 2017 0
    A hoj všem chtela jsme se zeptat mamto sámi mela jsem vseliake vysetreni vse negativní ne léčíme bojim sem prasku tohoto pocitů co mi bude dycham doma do pitliku kdyz to pride brecim trapim se je to hrozne chcise zeptal dostanu se stoho i bez léků? ? Sem hotovo a skla mana moc ani to co jsem mela rada už nemám pivo tet jsem nestastna
  • Marta Němečková

    16:41 27. 2. 2017 -2
    Dobrý den, Lenko,
    chápu, že jste svým současným stavem znepokojená a že se necítíte dobře. Je velmi pravděpodobné, že je to důsledek nahromaděného stresu. Úmrtí v rodině je jedním z největších stresorů. Pokud cítíte, že příznaky nepomíjí, doporučila bych Vám kontaktovat znovu svého psychoterapeuta, který nejlépe zná vše, čím jste prošla, včetně toho, čím (jakým způsobem práce) Vám nejvíce pomohl na cestě za klidem. Pokud by z nějakého důvodu vaše bývalá spolupráce navázat již nešla, ozvěte se mi. ráda Vám pomohu. Srdečně Marta Němečková
  • Lenka

    14:26 27. 2. 2017 -1
    Dobrý den, s PP se léčím od svých 23 let - nyní je mi 29. Zažila jsem již různé stavy v různé intenzitě. Pocity na omdlení, příznaky podobající se infarktu. Dva roky po první PA jsem se léčila u praktického lékaře a neměla jsem žádné potíže. Nic méně po vysazení léků (asentra) se mi do půl roku vše vrátilo. Rozhodla jsem se vyhledat odborníka a začala jsem docházet na psychoterapie, které mi moc pomohly. Po 3 měsících jsem lék pod dohledem vysadila úplně a nahradila jej 1/4 mirtazapinu na noc. Mimo podzim a zimu jej beru dokonce ob den. Považuji to za velké vítězství i když občas pociťuji mírné obtíže, které však dokáži překonat bez léků. Bohužel však před měsícem onemocněla manželova babička a po 14 dnech hospitalizace v nemocnici zemřela. Její stav byl po celou dobu kritický a my jsme nevěděli dne ani hodiny, přesto jsme doufali. Celou dobu jsem pociťovala velké vnitřní napětí, beznaděj a stres jako nikdy v životě. Zhruba po deseti dnech se u mě začal objevovat jemný avšak velmi nepříjemný vnitřní třes. Cítím ho hlavně v klidu-po celém těle. Jakoby jemné cukání, nebo brnění. Na venek není nic vidět. Žádné jiné potíže nemám a vykonávám vše jako obvykle. Může se skutečně jednat o příznaky přílišného stresu a jak dlouho může trvat než vymizí? Mohu si pomoci i jinak, než léky? Děkuji, L. PS: Léčím se dlouhodobě se sníženou funkcí štítné žlázy a užívám euthyrox 100mg.
  • Marta Němečková

    20:49 7. 2. 2017 0
    Dobrý večer, Jitko, zda je člověk schopen chodit do práce nebo ne, je u PA velmi individuální a závisí to na intenzitě atak a úzkostí, které dotyčný prožívá. Nicméně pokud neuděláte v životě změny zásadnějšího rázu, stanete se trvalou konzumentkou farmak, které rozhodně nikdy neodstraní přičiny stresu, který v práci máte, je mi líto. Léky pouze utlumují emoce, které prožíváte, což osobně nepovažuji za řešení situace, ale je to samozřejmě na Vás, jak chcete žít a jak svůj život vezmete do svých rukou . Držím Vám palce, ať je Vám lépe a to především bez medikace! Srdečně Marta Němečková
  • Jitka

    13:27 6. 2. 2017 -1
    Dobrý den, prosím Vás jsem na medikaci s PP teprve týden, velmi se mi ulevilo,ale další návštěvu psychiatra mám až za dva měsíce. Zatím mám neschopenku. Chodíte s tím normálně do práce? I když je to částečně zaviněno stresem s práce? Na netu se píše,že léčba trvá i několik měsíců,ale já musím chodit do práce. Ach jo, to je prostě začarovaný kruh.
  • Jitka

    13:25 6. 2. 2017 0
    Dobrý den, prosím Vás jsem na medikaci s PP teprve týden, velmi se mi ulevilo,ale další návštěvu psychiatra mám až za dva měsíce. Zatím mám neschopenku. Chodíte s tím normálně do práce? I když je to částečně zaviněno stresem s práce? Na netu se píše,že léčba trvá i několik měsíců,ale já musím chodit do práce. Ach jo, to je prostě začarovaný kruh.
  • Marta Němečková

    20:05 1. 2. 2017 0
    Dobrý den, Vladimíre, zdravím Vás. PA i Tetanie mají své konkrétní příčiny, se kterými se dá úspěšně pracovat. Je ovšem důležité si přiznat, že jedině Vy můžete tyto stavy změnit a je nezbytné se vydat na cestu osobní práce se svým zvykovým myšlením, ze kterého příčiny Vašich stavů pramení. S přáním všeho dobrého Marta Němečková, kouč
  • Beck Vladimír

    19:14 1. 2. 2017 +1
    Dobrý den . PA trpím už několik let a to přibližně každý třetí den a noc . Mám taky Tetanii. Tak asi víte jak je to příjemné , když se tyto dvě věci setkají .Do toho se připojí zrychlený puls někdy až na 127 a tlak aby nestál bokem se někdy připojí taky . 185/100 . To je potom pochoutka . A to vše třeba z ničeho nic mě vytrhne ze spaní a pak opravdu nevím co nejdřív abych to sklidnil všechno .
  • Marta Němečková

    19:07 15. 1. 2017 0
    Milá Báro, je moc dobře, že se snažíte své stavy úzkosi řešit, ale sama si můžete ze svého vyprávění všimnout, že příčiny Vašich pocitů máte pořád v sobě nevyřešené a jejich působení buď jen utlumují prášky nebo se díky vlídnému chování babičky jejich projevy jen nějakou dobu nedostaly ke slovu. Žádné prášky tyto příčiny z Vaší hlavy nedostanou, je mi líto. Jedině prací na sobě dokážete krok po kroku účinně a trvale změnit vzorce myšlení, které Vám úzkosti způsobují a které se Vám vytvořily a hluboce ukotvily v ranném dětství v návaznosti na chování Vaší matky. Jste teď sama v roli maminky a věřím, že nechcete, aby Váš syn prožíval Vaše úzkosti s Vámi. Dokážu si představit, že se snažíte, ale věřte tomu, že Vaše skutečné pocity nemůžete žádnými slovy ani snahou zakrýt. Držím Vám palce, abyste se vymanila ze svého bludného kruhu a dokázala se sama cítit dobře a v pohodě bez potřeby léků, které nic trvale neřeší a rozhodně nepřináší do života kýženou radost. Srdečně Marta
  • Bára

    21:34 14. 1. 2017 0
    Ahoj všem,i já tyto pamparádní stavy,poprvé jako malá,dětství bylo traumatizující...rodiče rozvedení já v péči matky alkoholičky,bylo to šílené,první antidepresiva jsem dostala ve 12letech PP a agorafobie,po čase úspěšné léčby jsem byla v pohodě,avšak rodinná situace přetrvávala a já to nesla zle,opravdu život s alkoholičkou,žádná sranda,přestěhovala jsem se k babičce a vzhledem ke klidu a starosti babi,jsem byla dobrá.....čas šel,sem tam nějaký výkyv,ale nic co by se nedalo zvládnout,dnes mi je 27 let,mám 2letého syna....asi 6měs po porodu se mi ataky začali objevovat zase,nyní každý den a neustálá úzkost....mám po ruce od lékaře Lexaurin 1,5mg beru půlku ráno,půlku večer,ale bez něj bych nefungovala....pocity úzkosti,strachu,svírání srdce,nedostatek kyslíku,pocit že se zblázním,nesoustředěnost,třes...no kdo zná ví.Jsem objednána k psychiatričce za 14dní a můžu vám říct,že už se vážně těším,že se to začne řešit.....jsem hloupá.Dlouho jsem vyčkávala,s tím že to znám a zvládnu,ale nikdy není pozdě,takže nám panikářům zdar a sílu,řešit se to dá ;-)
  • Katka

    13:55 15. 11. 2016 -1
    Ahoj Míšo, budu ráda. Je fajn si s někým, kdo má stejné potíže, si promluvit (respektive napsat). Doma se mi to moc ventilovat nechce, je zbytečné s tím rodinu okolo zatěžovat, každý má své starosti. Takže klidně když budete mít chuť, ozvěte se na peknakatka@seznam.cz :-)
  • Marta Němečková

    12:55 15. 11. 2016 0
    Míšo,
    zdravím Vás a vidím, že odepisujete Katce. Pokud byste se chtěla na cokoliv zeptat, jsem tu pro Vás také a ráda se Vám budu věnovat. Marta
  • Míša

    12:10 15. 11. 2016 0
    Ahoj, mám podobné problémy, můžeme si občas popovídat přes mail? Díky...:)
  • Katka

    13:32 24. 10. 2016 -1
    Ahoj,mám diagnostikovanou PP od 2012, bylo mi 26. Ten první půlrok než se k tomu dopídili byl děsný. Vždycky jsem byla úzkostná,komunikace s cizími lidmi pro mě byla tragédie, strašně jsem řešila všechny křivdy světa a na všechno jsem chtěla stačit sama i když se mi rodina snažila pomáhat. Po 2 letech ustavičných stresů přišel první záchvat. Brnění rukou,celkova slabost, třes. Odvezla mě zachranka,dostala jsem kapačku a pustili mě domů. Pak už to šlo ráz na ráz. Bušení srdce, dušnost,pocit že umřu,kolapsy,třes, celková ztuhlost, nemohla jsem jíst, být sama doma,chodit mezi lidi,bolela mě hlava, všechy vnitřnosti...došlo to až do takové fáze, že jsem se bála i usnout,protože jsem měla strach, že ve spánku umřu, kromě pití jsem nepozřela nic. Vypadala jsem jak chodící smrt a doma roční a skoro čtyřleté děti. Pro doktory jsem byla jen hypochondr, než jsem natrefila na pohotovosti na dr. který tyto stavy znal od své ženy. Odeslal mě na psychiatrii kde mi dr napsala Asentru a Xanax. Postupem času se ataky zmírnily,ja se začala věnovat ručním pracím, které mi pomáhaly odpoutat pozornost od atak. Hodně mi pomohlo i vědomí, že se vlastně nic neděje takže když to jednou za čas přišlo, byla jsem schopná si rozumě vysvětlit oč jde a ataka se tak nerozjela. Po roce léčby jsem byla bez příznaků úplně. Po domluvě s dr. jsem loni vysadila prášky, protože jsme chtěli s manželem zkusit ještě třetí dítko. Pár měsíců bylo vše ok, jenže pak začal opět stres v práci ( pracuji s mentálně postiženými lidmi už 10 let), zdravotní komplikace a ve finále i potrat. Bylo toho zkrátka moc, ataka se nerozjela tedy tak dokonale jako poprvé,ale nemohla jsem spát,hlavně v noci se mi stávalo, že mě začala pálit hlava a pálení se rozlilo do celého těla. Je to vážně hnusný pocit. Dr mi v létě napsala nové prášky Arketis, než zabraly byl to očistec.Ani ne tak z PP jako takové,ale z nežádoucích účinků které jsou než začnou léky fungovat. Teď už bych řekla, že je zase dobře. Zkusíme s manželem to třetí, bohužel s lékama, které asi vzhledem k mé povaze budu muset brát doživotně. Já se bohužel nepředělám, i když spoustu věcí ovlivním jako třeba dostatečný spánek, už všechno nechci mít tak dokonalé, protože dokonalé není nic a snažím se nestresovat kvůli každé ptákovině jako před tím a psychickou zátěž z práce si nenosím domů,tedy aspoň se o to snažím. Každopádně všem, kdo se s touto poruchou perou, přeji aby žili jako před tím, než to propuklo...je to občas těžké,ale dá se to. Přeci nás ta potvora nesrazí na kolena :-)
  • Marta Němečková

    15:54 16. 7. 2016 0
    Dobrý den, Martino,
    stav, který popisujete, může mít příčiny i psychického původu. Určitě bych Vám ale nyní, kdy máte zmiňované fyzické problémy, doporučila navštívit prvořadě lékaře. Marta Němečková
  • martina

    15:19 16. 7. 2016 0
    Dobrý den,mam pp,ale uz cca tyzden mam stavy ktore nepoznam,pichanievhlave na jednom mieste,vkuse cele dni to picha,tlak vpravej casti hlavy,dnes od noci mi trpne prava ruka aj noha,cele dni len lezim,citam na nete co to moze byt.som ako bez duse,nedokazem nic robit.nejem,vsetko mi idena nervy.moze aj toto sposobovat pp?
  • Marta Němečková

    09:40 27. 5. 2016 0
    Bobe, dobrý den, chápu, co prožíváte a jak Vám život panické ataky ovliňují. Abychom se mohli domluvit na prvním setkání a začít Vaše potíže řešit, ozvěte se mi na: marta@brnokoucink.cz nebo na tel: 724 744 200. Případně pokud se prokliknete na baner okolo tohoto článku, dostanete se přímo na můj web, kde jsou také veškeré kontakty. Nikdo není předurčen ani odsouzen k žádnému trápení, ale je potřeba na změně zapracovat. S přáním pěkného dne Marta
  • Bob

    19:16 26. 5. 2016 0
    Dobrý večer Marto, rád bych se těchto panických ataků zbavil. Myslím, že jsem silná osobnost, ale každý takový bezdůvodný panický atak mě vždy skolí na kolena. Možná je to tím, že chci pro všechny udělat maximum. Víc než pro sebe. Nerad prohrávám a apeluji na bezpečnost lidí kolem sebe až extrémě do důsledku všechny chráním za každu cenu. Každopádně bych potřeboval vaši pomoc, protože ty panické ataky nejsem schopen potlačit. Děkuji moc za odpověd Bob
  • Bob

    19:14 26. 5. 2016 0
    Dobrý večer Marto, rád bych se těchto panických ataků zbavil. Myslím, že jsem silná osobnost, ale každý takový bezdůvodný panický atak mě vždy skolí na kolena. Možná je to tím, že chci pro všechny udělat maximum. Víc než pro sebe. Nerad prohrávám a apeluji na bezpečnost lidí kolem sebe až extrémě do důsledku všechny chráním za každu cenu. Každopádně bych potřeboval vaši pomoc, protože ty panické ataky nejsem schopen potlačit. Děkuji moc za odpověd Bob
  • Lenka

    13:03 25. 5. 2016 0
    Zdravím všechny. Když se mě stalo poprvé před necelým rokem, taky jsem si myslela, že prožívám nějakou srdeční příhodu. Příznaky jsem popsala lékařce a ta okamžitě vyslovila tuhle tu diagnózu. Já ji nevěřila a spíše jsem si to vysvětlila, že jsem měla asi nedostatek cukru v krvi. Nějakou dobu se nedělo nic, ale od letošního roku se ten stav začal projevovat stále častějí. Jsem právě ve fázi všemožných vyšetření
    ( AEG, štítná žláza, hypoglykemie - podobné příznaky ), ale zatím bez výsledků. Přečíst si něco o PP a o PA mě donutilo to, že ten nemožnej a obtěžující stav před chvíli odezněl. Navíc hodně jezdím a už jsem několikrát musela narychlo zastavovat. Potřebuji vypadnout z auta a chodit a chodit. Ten stav má tak rychlý nárůst ...., ale zatím jsem měla vždy možnost někde zastavit, ale bojím se, že jednou to možné nebude. Chtěla bych znát příčinu těchto stavů a natrvalo je odstranit. Obtěžuje to a nikdy nevím kdy to přijde. Z normálního spokojeného života se stala noční můra. Někdo tu zmínil sladké, trochu to pomáhá, ale vysvobození to není. Sobě a všem dotčeným přeji, aby jsme z této skupiny rychle vypadli, protože kdo to nezažil, neví ......
  • Marta Němečková

    06:58 24. 5. 2016 0
    Bobe a vůbec všichni, které trápí úzkosti a panické ataky, nevzdávejte se a neberte prosím tyto stavy jako něco, co musíte vydržet nebo jen utlumit léky. Příčiny úzkostí, které člověka po čase mohou dovést až k panickým atakám, lze nalézt a ze života odstranit. Daří se to velmi efektivně a především s trvalým účinkem. Mám s tomto směru s klienty už letité zkušenosti. Jedině odstraněním příčin se dá nastolit trvale klid a vyrovnanost, na kterou se můžete spolehnout. S přáním všeho dobrého Marta Němečková
  • Bob

    18:13 23. 5. 2016 0

    No jo, pročítám to tady. Mám to samý. Beru lexaurin a je to lepší. U mě to chce spánek, který nemám kvalitní. Záchvat jsem měl jako z hororu a byl v bezvědomí. Myslel jsem, že na 100% umřu. Pracuji u pc a někdy nemůžu vstoupit ani do kanceláře, tak jdu na záchod a hodím do sebe lexaurin a příjdu tam až jsem najetej :) Většinou se mě to stává po alkoholu, námaze a následně po nekvalitním spánku - to je vražedná kombinace. V práci potom stačí mírný stres a tělo už bije na poplach a mě zase berou mory. Strávil jsem dva měsíce po vyšetřeních než jsem zjistil, že je to tohle. Všem držím moc, moc, moc palce. Mám vás tady všechny rád, protože víte jak mi je :) Bojujme
  • Boban

    18:05 23. 5. 2016 0
    No jo pročítám to tady. Mám to samý. Beru lexaurin a je to lepší. U mě to chce spánek, který nemám kvalitní. Záchvat jsem měl jako z hororu a byl v bezvědomí. Pracuji u pc a někdy nemůžu vstoupit ani do kanceláře, tak jdu na záchod a hodím do sebe lexaurin a příjdu tam až jsem najetej :) Všem držím moc, moc, moc palce
  • Klara Smetan

    21:08 24. 8. 2015 0
    Dobrý den,můžu se zeptat odkud jste a u které doktorky jste byla?Dekuji
  • Soňa Šounová

    12:27 16. 8. 2015 0
    Dobrý den.
    Panickou poruchou trpím skoro čtyři měsíce. Z plného zdraví, jsem se ocitla na samém dně. Fyzické příznaky jako motání hlavy, pocity na omdlení, šílený tlukot srdce...To mě přivedlo několikrát na pohotovost. Prošla jsem různá vyšetření a závěr byl PP. Dostala jsem se do situace, kdy jsem nechtěla být sama, přestala jezdit autem a nechodila do obchodu ani mezi lidi. Celé dny mě doprovázel strach a úzkost. Nebyla jsem schopna normálně fungovat. Narazila jsem ovšem na skvělou paní doktorku která mi vše vysvětlila a nasadila antidepresiva. Bohužel první nezabrala tak jak by měla. Druhá antidepresiva byl pro mě spásný Seroxat. Už po čtrnácti dnech, jsem pocítila že se to zlepšuje a pak už bylo jen lépe a lépe. Dnes jsem bez obtíží a žiju stejný život jako před tím. Je mi fain .Nakupuju, jezdím...
    Všem přeji hodně sil do boje s touto nemocí. Kdo nezažil nepochopí.
  • Hana

    08:48 19. 6. 2015 0
    Já sice radu nemám,ale mám naprosto stejný problém.Dokonce mne dokáže tento "záchvat"potrápt i v noci.Jako šlehnutím mne to probudí a cosi mi brání usnout.Musím chodit,třeba bezcílně.Neustále musím mít pohyb.Beru si Lexaurin.A trvá to vždy tak dvacet minut.Otravuje mne to i přez den a je to čím dál častější.I brigádu jsem musela kvůli tomu ukončit(jsem v ČID-plný ID mi vzali).
  • Jana Hlasna

    11:57 16. 3. 2015 0
    Karina ahoj, tvoj prispevok ako keby som pisala ja :) Napisem, co pomaha mne. Je to fyzicka aktivita, najlepsie na cerstvom vzduchu. Prechadzky, ak sa da beh, a ked je obdobie strachu o niekoho blizkeho v rodine alebo mne staci let lietadlom, ato staci mat doma letenky aj pol roka dopredu :), tak Persen , su to bylinky, ziadna chemia. V obdobi, ked som mala zachvaty, ja vzdy v noci. Strasne busenie srdca, tak mi pamahalo zacat si citat knihu a plne sa na to sustredit. Da sa to a pomoze to vzdy. Ja som mala stadtie na kardiologa, ktory mi vsetko pekne vysvetlil a uistil ma , ze srdce mam v poriadku. Hovoril, ze tym trpia ludia, co vela myslia :)), pracuju viac dusevne a malo sa hybu.Neurolog mi stanovil diagnozu hned poklepavanim po tvari , mala som take smiesne zaskuby, deti sa tym zabavaju, ked mam zavrete oci a dotknu sa ma niekde prstom na tvari ako sa myknem. Bohuzial neurolog by ma hned napchaval antidepresivami, ja ziadne depresie nemavam. A este dobra vec je kupit si mileho psika:) zachvat som uz nemala ani nepamatam. Tak asi tolko, drzim palce.
  • Alena

    12:27 12. 3. 2015 0
    Dobrý den,
    přečetla jsem si příspěvky a jsem na tom velice podobně jako Radim.
    Začalo to úplně nevinně, jak kdyby mi někdo hodil něco na hlavu, slabost, na zvracení,nohy jako kdyby mě nenesly, bezmoc, pak to dalo chvilku pokoj a najednou to začalo útočit čím dál častěji. Naposledy výlet s kamarádkou do Drážďan, prošly jsme dva obchody, vše v pohodě, vešly jsme do třetího a udělalo se mi zle, už jsem to nerozdýchala. Šla jsem na neurologii a paní Dr. mi předepsala Esoprex 10 mg, začala jsem ho brát a je mi ještě hůř, slabost, nechutenství, nemám sílu vylézt z postele. Nejhorší věc byla, že v noci mě probudil záchvat, typu si představuji absťáku nebo jak to popsat, myslela jsem, že umřu.
    Nemáte někdo radu jak si pomoci bez antidepresiv nebo dobrou psychologičku??
    Děkuji
    Alena
  • Tereza

    14:50 15. 2. 2015 0
    Zdravím. Je mi 21 let. Než jsem se dnes dozvěděla o této nemoci, připadala jsem si jako cvok. Několikrát do roka jsem se "vyskládala" - neodůvodněný pocit nedostatku kyslíku, klaustrofobie v prostorách sdílených s více lidmi (MHD, vlakové kupé, výtah, kabina lanovky, obchody,..). V těchto chvílích mě i přes mou zimomřivost polije horko, cítím se strašně stísněně, vadí mi náhodné doteky jiných lidí, přestávám vidět, je mi na zvracení, podlamujou se mi nohy, hučí mi v hlavě, jakoby se měla rozskočit. V posledních 14 dnech se mi to však začalo stávat skoro ob den. Žádného impulsu si však nejsem vědoma, žádná tragédie se nestala, můj život by mi mohlo spoustu lidí závidět. Připadala jsem si jako naprostý hypochondr (což nesnáším), tak jsem to úmyslě neřešila, abych se v "sebeprožívání" nepodporovala. Dnes jsem to nevydržela, a začala se pídit po informacích na googlu. Mockrát děkuju za uklidnění, že mi nejde o pouhé psychosoma hypochondrů, ale něco skutečného, proti čemuž se dá bojovat.
  • Renda Yeti

    23:10 7. 12. 2014 0
    Hezky den Veroniko, obecne leky nejsou k nicemu
    ..teoreticky by mohly docasne pomoci antidepresiva..ale i pres pokroky v teto oblasti je to porad chemie a ne bez vedlejsicj ucinku. Zkuste si uvedomit, ze castejsi "zachvaty" paniky jsou dane Vasi zkusenosti se zachvazem, ktety va Vas vzbuzuje strach - a ten pak snadneji na zaklade teto zkusenosti dalsi paniku vyvola. Paklize jste zdrava fyzicky, jde vazne jen o mentalni stav - impuls, ktety je na zacatku..pak uz se jen vezete. Realne kdyby slo o skutecne infarkty, uz to davno nedate :-). Vim o cem mluvim, rozumim Vam..zazival jsem intenzivne..dnes obcas to same :-) kdyby jste si o tom chtela vic popovidat napiste mi na: renda.yeti@email.cz ..za nejaky cas se na.to budete divat jinak :-).
  • Veronika S.

    22:01 7. 12. 2014 0
    Děkuji mnohokrát za uklidnění, ale popravdě mi nepřipadá vůbec nic normální z toho co zažívám. Jsem z toho čím dál více vystrašená. A ted se mi to stává častější a častěji. Pořád mám pocit, že umřu. Už nevím co s tím a léky brát nechci.
  • Renda Yeti

    21:01 3. 12. 2014 0
    Pravdepodobne jde skutecne o panicky atak. Muzu Vas z vlastni zkusenosti ujistit, ze jde o mentalni stav a s infarktem to nema nic spolecneho. Duvodu proc vznika muze byt hodne,stres,pretizeni atd..mozek Vam v urcizy okamzik vyhodnoti nejakou casto "podvedomou" situaci za ohrozeni a atak je Vase vedoma reakce,kterou pocitujete. Prozity stav se Vam tak potom casteji vraci. Ikdyz jde o velmi neprijemny stav, kdyz prave probiha,myslete na to, ze je to psychickeho puvodu a ze na zivote Vas to neohrozi. Souatredit se vuli na tu myslenku a vedome pomale dychani Vam ten stav drive pomuze "hodit"do normalu. Vetsinou tim v dnesni dobe trpi spise lide se sklony uzkosti,Ti pry aspon mene casto trpi depresemi,coz je svymi dopady zavaznejsi. A nejste magor :-) ..nepatrejte a nereste at se mentalne na to nesoustredite a stavy se nebudou vyskytovat tak casto ..a relaxujte a delejte si v zivote "vice dobre" :-).
  • Veronika S.

    13:11 3. 12. 2014 0
    Asi před měsíce jsem zničeho nic pocítila neuvěřitelný tlak na srdce a na plíce. Nejdříve mi velice rychle bušilo srdce, poté se mi ztěžka dýchalo a motala se mi hlava. Najednou přišlo mravenčení a takový pocit píchání u srdce. Byla jsem zrovna zamčená v koupelně. Myslela jsem si, že je to infarkt, začala jsem se strachovat že umřu na infarkt sama zamčená. A snažila jsem se to rozdýchat, ale nešlo to. Pak už jsem dostala záchvat silného breku a vzteky jsem až křičela do ručníku. Začala jsem si říkat, že jsem určitě magor a tak. Později se to uklidnilo. Pak jsem si to vše začala vyhledávat a čim více jsem se nacházela v určitých příznacích jistých nemocí měla jsem ten pocit častěji a častěji. Teď jsem zatím tak měsíc v pořádku, ale stále se bojím. U doktora jsem byla několikrát s problémem s dýcháním, chodila jsem na kardiologii a nic mi nenašli. Snažím se aby mě to neovlivňovalo v životě, ale v některých situacích to prostě nejde zadržet a je to jako když umírám.
  • Karina

    09:12 23. 10. 2014 0
    :) detto vsetko ako u mna. Ale, ako som uz pisala, mam to od leta 2005 a stale. Obcas je lepsie, obcas horsie a aj uplne zle. Nepoznam nikoho, kto sa toho uplne zbavil. Zijem odvtedy obmedzeny zivot, vyhybam sa stresu, co sa celkom neda a z toho mam dalsi stres, ze sa mi to nedari:) Velmi malo cestujem sama. Do zahranicia by som sama nesla ani za nic. Som prehnane ustrachana a vnutorne nervozna aj napr. z chripky u deti a tak. Furt sa obavam o seba o rodinu o buducnost,... Vsetkeho som si vedoma, ale napriek tomu sa neviem skonsolidovat, chodim v kruhu. V miestnosti s viacerymi ludmi rozmyslam, ci by moj zachvat paniky pochopili, kolki tym trpia, ked nas je napr. 20, ci som sama a tak. Neprejde jediny den, aby som na nejaku suvislost nepomyslela. Oficialne mi diagnostikovali tetaniu, ale to je udajne priznak. Je to jedno, ja sa vidim v opise aj tetanie, panickej poruchy, uzkosti, niekedy aj depresie. Ach jaj, co by som dala za know how. Mohli by sme zacat nieco nosit ako naramok nejakej farby a pod., aby sme videli aj vonku, ze nie sme sami. Mozno by sme boli prekvapeni. Vsetkych zdravim;)
  • Radim Urbánek

    13:12 24. 9. 2014 0
    Koncem srpna 2013 ve středu přišel první kolaps, v kanceláři, v klidu žádnej stres, myslel jsem že umírám, špatné vidění, přestával jsem ovládat tělo, šel jsem do kolen a byl na hranici ztráty vědomí, zaměstnankyně mi zavolala sanitku, já bych nebyl schopen, než přijela byl jsem na tom jakžtakž, odjezd na urgent do Olomouce, magnézko, personál nezájem, doktor o ničem, večer jsem byl doma. Přemýšlel jsem CO TO K.... BYLO, dal jsem si oraz, cítil jsem se takovej omráčenej, zhoršené reakce atd., v neděli už mě to nudění a polehávání nebavilo, zajel jsem do firmy do kanceláře a za deset minut jsem si volal sanitku, tentokrát to bylo horší, delší, zimnice, v sanitce jsem přestal cítit tělo, ztrácel jsem se, HRŮZA, na urgentu už jsem byl lepší, udělali mi nějaká další vyšetření a večer jsem byl doma. Myšlenky byli všelijaké(nádor v hlavě, mrtvička, smrt je blízko) přecházela mě legrace. Nepracoval jsem, ve středu už jsem měl mdloby i v leže v posteli, byly prázdniny, děti doma mi po podání ruky a komunikaci pomáhali překonat návaly, ale i tak strašné. Poprosil jsem známého dr. z fakultky ať mi zařídí magnet.rez. CT a já nevím co, ať už vím čím to je. Odpoledne mě tam manželka odvezla ve stavu, že jsem myslel, že zpátky už nikdy nepojedu, nemohl jsem chodit, neměl jsem se pod kontrolou, něco jako když jdete po tmě. Vše co se udělalo bylo negativní, byl jsem naprosto v pořádku. O půlnoci jsem byl doma, relativně stabilizovanej, ale rozhozenej, nedá se to popsat. 14 dnů jsem zkoušel různé dr. specialisty, a já nevím co, vše nagativní. Nikdo mi neřekl to jsou nervy, vem si ten a ten prášek, na tom urgentu mě dokonce řešil dvakrát stejnej dr. neurolog, a věděl úplný hov.., kdyby mi dal aspoň neurol, tak jsem se srovnal. Přístup katastrofa i sestry to měli na háku. Moje obvoďačka o tom ví víc jako on, to jsem zjistil až jsem se k ní dostavil. První antidepr.Esoprex 10mg jsem dal do úst 20dnů po prvním kolapsu. Od té do doby pomalá stabilizace s příznaky záchvatu sem tam cca 2x /měs., které jsem se naučil odvrátit studeným obkladem na čelo-vynikající věc neřekl bych jak to pomůže, a pohled do krajiny.
    Zamýšlím se nad tím proč právě já, nemám dluhy, rodina v pohodě, žiju spokojeně, tak jaká panická ataka. Dr. psyhiatrička mi to už trošku vysvětlila a tak doufám, že to časem odbouráme a nebudu nic užívat. Možná příčina je dlouhodobá únava z práce(ne fyzická), neustálá bdělost a myšlení na něco i např. ve vaně, snaha být spolehlivý, a vše co nejdřív vyřešit ke spokojenosti. S tím souvisí špatný spánek, a únava za bílého dne, která se nedá odstranit ani tím , že si člověk zdřímne.
    Teď už spávám líp, práci nežeru, malichernosti odříkám, a snažím se si dělat každej den něčím hezkej, pravda někdy to taky nevyjde, ale to je v pohodě.
    Držím všem palce, vím už že projevy této potvory jsou různé, a příčiny taky, je třeba nepodléhat a doufat že to vzdá, já sám dnes ještě nevím jestli to jde. Byl bych vděčný za jekékoli info od těch co už jsou z toho venku, jak to trvalo dlouho a jak se jim to povedlo. Radim Urbánek : rm.urbi@seznam.cz
  • Daniel Daněk

    05:32 16. 9. 2014 0
    Ahoj,
    PP mám asi půl roku, ale byla zjištěna šikovným panem doktorem i když internistou který věděl z mých lékařských správ že mám infarktové stavy.
    které mne přiváděli k totálním depresím.
    Léčím se teď cca 2 měsíc a vše se zlepšuje na záchvaty trpím jen zřídka asi 1 za měsíc, a dá se volat na krizová centra k psychologům kde Vám záchvat pomohou po telefonu zvládnout a vyřešit. Nebojte se PP řešit a mluvit o tom žijeme jen jednou a i když je v životě hodně trápení tak to zato stojí.
    Nepodléhejte PP vše se dá zvládnout i když je to na několik let možná i na doživotí, ale žít s PP se dá ! Ale musí se vše řešit a nebát se psychiatrů a myslet si že jste blázen v tom to není jsou horší věci na světe.
    Choďte do práce, odpočívejte, sportujte a budete mít hezký život i když se léčíte na PP.
    Všem přejí hezké zvládnutí životních u-kalí.

    Držím Všem palce Hezký den nebo noc pokud to čtete Daniel Daněk
  • Verča

    17:29 26. 8. 2014 0
    krásně vyjádřeno,já trpím PP už 13.let a někdy je to fakt peklo,ale opravdu tady pomáhá žít v klidu,s eliminací stresu a taky dívám se na svět s jistým nadhledem....Nekouřit a nepít....Takže takhle....
  • Pupík

    15:45 15. 7. 2014 0
    Panickou poruchou trpím už peknú radu rokov. Ak si správne pamatám, tak minimálne od 15 rokov. Nikdy som neužívala antidepresíva a ani lieky na upokojenie (Neurol, diazepam a pod.)Nedá sa povedať, že je to dobre, ale za tých pár rokov som sa naučila rozumieť svojmu telu a vyhýbať sa spúšťačom panickej poruchy, no nie vždy to ide. Občas som bez záchvatov aj pol roka, niekedy mám záchvaty aj tri krát do týždňa.
    U mňa je veľkým spúššťačom práve alkohol, strašne mi ale chutí pivo, no možem si ho dopriať maximálne tak v podobe dvoch pollitrov. Ďalším spúšťačom je u mňa príliš veľké množstvo kofeínu. No a potom i keď zjem niečo nevhodné. Takže by som povedala, že u mňa je to skor fyzického povodu.
  • Karina

    19:03 14. 4. 2014 0
    Od roku 2005 ju mam. Je to sinusoida dobrych a zlych casov. Posledny rok som bola relativne v pohode. Relativne preto, ze niekde v hlave ju stale mam a kazdy den si na nu spomeniem, aj ked zachvat som rok nemala. Az minuly mesiac ked som isla sama autom, tak to so mnou zatriaslo, ze stale citim taku zvlastnu labilitu - psychicku aj fyzicku. Samotny zachvat riesim Neurolom 0,25 jednorazovo (neuzivam ho pravidelne a preto si myslim, ze mi zabera aj v takej malej davke), do 20 minut je po akutnom zachvate. Pisu, ze do 30 minut je po zachvate aj bez liekov, ale u mna nie, uz to mam odskusane. Co sa tyka AD, neverim im, ludia vacsinou po rocnej liecbe do pol roka po vysadeni liekov su zas kde boli (ak nie horsie). Vsetkym vela sil a zivotneho elanu :)
  • Danka

    15:09 2. 4. 2014 0
    Mne PP diagnostikovali pred 1 rokom, našťastie mne život zmenila, ale paradoxne k lepšiemu:-). Síce stále užívam 1/2 tbl Paretin a občas na noc Neurol a úplne som zmenila návyky. Prestala som fajčiť, vôbec nepijem alkohol a objavujem "čaro jogy", ktorú milujem. Vďaka joge mi odišli aj problémy s chrbticou. S PP netreba bojovať, treba robiť maximum pre svoje zdravie a nebrať veci okolo seba tak strašne vážne, smiať sa a tešiť sa čo najviac. Neriešiť veci, ktoré zmeniť nemôžeme, neteteliť sa v problémoch, pretože fakt platí, že: "ak má problém riešenie, nerob si starosti, ak riešenie nemá, starosti ti nepomôžu". Všetkým "panikárom" prajem krásne žitie a tešte sa zo života, taký aký vám bol nadelený.
  • Pavla Svačinová

    20:29 30. 3. 2014 0
    Panickou poruchu mám pět let,totálně mi změnila život k horšímu.Píšete,že ji má 5% populace což už není pravda,ale každý se nejde k lékaři.Mám dvě děti,práci a tak tak to zvládám.Snažím se nepodléhat PP,ale někdy to opravdu nejde.
  • Zobrazit další komentáře

Lunární kalendář

ÚTERÝ 05. 11. 2024
střelec
Měsíc putuje ve znamení Střelce, je v přibývající fázi. Plánujte, obchodujte, investujte, cestujte, kontaktujte staré přátele. Dopřejte si masáž…
více o tomto dni
STŘEDA 06. 11. 2024
kozoroh
Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v přibývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť a nehty, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes…
více o tomto dni
ČTVRTEK 07. 11. 2024
kozoroh
Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v přibývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť a nehty, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes…
více o tomto dni
PÁTEK 08. 11. 2024
vodnář
Měsíc putuje ve znamení Vodnáře a je v přibývající fázi. Vodnář působí na lýtka, kotníky a žíly. Nezatěžujte nohy dlouhým chozením a stáním. …
více o tomto dni
SOBOTA 09. 11. 2024
vodnář
Měsíc putuje ve znamení Vodnáře a je v přibývající fázi. Vodnář působí na lýtka, kotníky a žíly. Nezatěžujte nohy dlouhým chozením a stáním. …
více o tomto dni
NEDĚLE 10. 11. 2024
vodnář
Měsíc putuje ve znamení Vodnáře a je v přibývající fázi. Vodnář působí na lýtka, kotníky a žíly. Nezatěžujte nohy dlouhým chozením a stáním. …
více o tomto dni
PONDĚLÍ 11. 11. 2024
ryby
Měsíc putuje znamením Ryb, je v přibývající fázi. Ryby mají vliv na chodidla a prsty u nohou. Udělejte si čas na jejich koupel a masáž. Věnujte se…
více o tomto dni

Dobrý kontakt k tématu

Agentura BOVA - semináře a školení v oblasti práva
Od roku 1991 se Agentura Bova zaměřuje na…
Osobní a profesní koučink Brno: Marta Němečková
Pomáhám lidem řešit osobní, vztahové, pracovní…
Centrum Gaudia: Narativní a systemická terapie Praha 3
systemická terapie - kurzy vzdělávání - koučink

Netýká se přechozený vztah i vás? Poznejte známky soužití ze zvyku a zkuste znovuobjevit ztracenou jiskru!

Pro opakované komentáře s odkazy na externí webové stránky upozorňujeme, že se jedná o porušování "pravidel di...

Chov myší: Jaké myšky můžeme chovat doma?

Zdravím, mám 1 myšku darovanou hnědou větší a 2 bílé malé. Za jak dlouho vyrostou aby mě neprolezly 0,8mm drát...

Světový den chleba a pečiva: Upečte si vlastní bochník. S droždím nebo kváskový

Pekařka zdraví! Super článek, moc za něj díky. Jinak kdyby někdo chtěl zkusit péct z kvasu, tak ho ani nemusít...

Hodí se tepelné čerpadlo do starého domu?

Když jsme řešili vytápění našeho starého domu, tepelné čerpadlo bylo jednou z možností . :) Nakonec jsme šli d...

Co znamená zdravá izolace a proč jí dávat přednost?

Je skvělé, že se zde probírá téma zdravé izolace a důraz na zdravé prostředí. Pokud hledáte efektivní ochranu ...

Péče o pleť 40+

Já musím říct, že mně na vrásky účinné pomohl až botox a aplikace kyseliny hyalurono...

Nabídka rychlé a nebankovní půjčky pro každého do 24 hodin

Na prodej prášky proti bolesti, prášky na spaní, prášky na depresi, prášky na úzkos...

Nové BF boty

Co se týká barefoot bot pro děti, tak bych určitě doporučila vybírat hlavně podle ší�...
Zobrazit všechna témata

Barva očí o vás prozradí mnohé. Z očí lze dokonce vyčíst i zdravotní stav

Čtením zdravotního stavu z očí se ostatně zabývá i takzvaná irisdiagnostika. Terapeut dokáže podle určitých znaků na duhovce rozeznat, jaké nemoci vás trápí, případně s čím bojujete. Ostatně už podle barvy očí ...

Moderní vánoční stromek pro dokonalé Vánoce

Vánoce jsou za rohem a vy jste se odhodlali zkontrolovat váš vánoční stromeček a zjistili jste, že už má své nejlepší roky za sebou a podepsal se na něm zub času? Nebo jste už mrkli na nejnovější typy vánočních...

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Bezlepkový banánový chlebíček

Začněte tím, že si předehřejte troubu na 170 až 190 °C a smícháte si v míse tyto ingredience – rozmačkané banány, rozpuštěné máslo, krystalový cukr, vejce a vanilkový extrakt. V dalším kroku pak přidejte bezlep...

Cévní mozková příhoda: Boj s časem

Příčiny vzniku cévní mozkové příhody jsou dvojího typu: Prvním typem je takzvaná hemoragická cévní mozková příhoda. K hemoragické cévní mozkové…

Máte super sourozence? Važte si toho. Já stále čekám...

Dneska jsem se dívala na zprávy a přečetla si, že ve Španělsku jsou docela drsný záplavy. Vzpomněla jsem si u toho na bráchu, protože tam jezdí pracovně často. A posteskla jsem si, jak dlouho jsme se neviděli. Už to budou asi tři roky. Na svatbě mi naštěstí byl, pak jsme se snad na chvíli viděli na Vánoce v roce 2021 a od tý doby nic... Občas se ozval, teď už vůbec. Je to smutný, ale co, musim se s tim smířit.