Na vlastní kůži: Za jediný den jsem si ušila vlastní boty. Zvládnete to taky
Ušít boty za jediný den? Nesmysl. Ruční práce, které jsou pro většinu žen relax, pro mě vždy byly noční můrou. Uháčkovala jsem jednu křivou šálu, s pletením jsem si jako levoruká nedokázala poradit a šití? Za celý život jsem zvládla dvoje záclony, jedny závěsy a jednu kolovou sukni. Od té doby leží šicí stroj v koutě. Vyrazit na reportáž a pokusit se ušít boty pro mě byla ovšem tak velká výzva, že jsem nakonec neodolala.
Ostatně Veroniku Mocovou sleduji na facebooku už dávno. Její práce v oblasti šití bot mě naprosto fascinují. A nikdy jsem nebyla schopná pochopit, že si lidé z jejího kurzu po jediném dni odnášejí boty, které si sami ušijí. Je to nějaká reklama, aby nalákala klienty k sobě na kurz nebo to ta paní skutečně tak bravurně umí? Když mi v internetovém prohlížeči naskočila zpráva, že se Veronika Mocová umístila na druhém místě pražského kola Živnostník roku, rozhodla jsem se ji zkontaktovat. Musím zjistit, co za tím je a jestli to opravdu funguje.
Veronika Mocová naučí šít boty každého
Celé dny jsem uvažovala nad tím, jak je možné ušít boty za jeden den. Mám známého ševce a z jeho vyprávění vím, že šití bot není žádná legrace. Navíc ještě pro někoho, kdo neumí vzít jehlu do ruky a kvůli dioptriím do všech směrů se ani netrefí skrz provlékací oko. Dokonce už i děti si doma začaly spravovat oblečení. V tomhle směru jsem zkrátka marná. To jsem zvědavá, jestli i mně se podaří ušít boty podle mého gusta. Nebo radši jen jakékoliv. Ty nejjednodušší.
Chůze naboso je trendy. Znáte bosé boty?
Nevoní vám boty? 6 snadných způsobů, jak odstranit zápach z bot
Ušít boty za den? Není problém
Veronika Mocová bydlí na okraji Prahy, kde má v malém nenápadném domku poměrně velkou dílnu. Uvítala mě šálkem bylinkového čaje a začaly jsme si povídat. O šití bot, o jejím životě a hlavně jejím podnikání. Neušije vám boty na míru, ale díky ní si můžete ušít boty úplně sami. Hravě se to naučíte. Prý to skutečně během jednoho dne zvládne každý. Z našeho povídání vznikl zajímavý rozhovor. Povídání bylo fascinující, stejně jako všechny nástroje, kůže i hotové boty, které se v dílně vyjímaly hned na několika poličkách. Nechápala jsem, že je možné šít takové boty bez nástrojů, s minimálním vybavením. Ručně a především tak rychle.
Šití bot začíná u střihu
Kurzy pořádá Veronika Mocová buď jednodenní nebo dvoudenní. Jednodenní kurz začíná v 10 hodin dopoledne a končí v 19 hodin. Kvůli našemu povídání jsme však začaly pracovat o dost později, zhruba někdy kolem poledne. Samotné práci předcházel ještě výběr bot, které budu šít. Vybrala jsem si kotníčkové, které mi v botníku chybí. „Je to už náročnější bota, začátečníkům obvykle doporučuji baleríny nebo nižší boty, ale jestli se na to cítíš, ušijeme je,” usmála se lektorka. Během našeho povídání mě však dokázala o sobě natolik přesvědčit, že jsem věřila, že to s její pomocí zvládnu.
„Pustíme se do toho,” zavelela Veronika. Nejprve si nakreslíme střih. Slovo “nakreslíme” mě vyděsilo. „Jediné, co umím nakreslit, je domeček s komínem jedním tahem,” vyhrkla jsem ze sebe. Veronika se začala smát a slíbila, že mě povede každým krokem. „Jediné, co budeme potřebovat, je ořezaná tužka a obyčejný papír ve velikosti A4,” sdělila mi a vše potřebné podala. Střih vlastně začíná obkreslováním nohy, zakreslením nadměrku a následně dolaďováním, aby bota měla ve výsledku hezký tvar. Nešlo však jen o obkreslení nohy. Bylo třeba vše důkladně změřit, rozdělit si střih na třetiny, abychom mohly následně připravit i přední a zadní část boty. A měřily jsme i nárt, aby se mi noha do budoucí boty vešla. Celá tato práce nám zabrala zhruba hodinu.
Ušít boty? Na nic nesmím zapomenout
Po vystříhnutí všech připravených střihů bylo třeba tyto střihy obkreslit na kůži a vystřihnout. Pro člověka s nulovou praxí je to náročnější. Jednak je třeba vědět, které nůžky použít a pak je nutné také stříhat opravdu rovně, aby boty vypadaly ve výsledku hezky. Už během stříhání jsem vymýšlela, jakou barvu si vyberu. Poslední rok jsem se zamilovala do hořčicové. Koupila jsem si v této barvě šaty, podzimní kabátek i mikinu. Takže boty by mi k tomu pěkně pasovaly. Nakonec jsem ale přece jen váhala. Lákaly mě boty mahagonové i tyrkysové. „Kdybys chtěla, můžeš na boty i malovat nebo si udělat potisk,” nabídla další varianty Veronika Mocová. Sáhla jsem tedy po barvě, které se hořčicové co nejvíc přibližovala a domluvila se na potisku ptáků. Prostě podzim, jak se patří.
I vy si můžete ušít boty svých snů
Barvení je možné buď vodou ředitelnou nebo lihovou barvou. „Každá má své plusy i minusy,” odpověděla na mou otázku ohledně rozdílů Veronika Mocová. Sáhla jsem po barvě vodové, mé oblíbené barvě se blížila více než lihová varianta. Na kůži se barva nanáší houbičkou a je to tak jednoduché, že to zvládne i malé dítě. Barva navíc hned zaschne, takže je možné hned pokračovat v práci dál. Veronika mi ještě nabídla, že by boty mohly mít černé okraje. To se mi líbilo, ale téhle práce se ujala sama. Následně pak boty ještě přes šablonu potiskla. Já se zatím pokoušela sešít zadní díly boty k sobě. A to mi dalo zabrat. „Dokud nemáš křeč v palci, nedržíš kůži správně,” poučila mě Veronika a kontrolovala, zda šiji dobře. Měla jsem křeče všude, snad i v obličeji, ale podařilo se mi díly k sobě sešít. „Na začátečníka je to fajn, stejně to ale ještě trošku utáhneme,” sdělila mi s tím, že to už není ani tolik o síle, ale spíše o praxi.
Ušít boty s jehlou, nití a lepidlem
K šití se používá speciální tupá sedlářská jehla a voskovaná nit. Aby se bota správně děrovala skrz dvě vrstvy, je třeba použít ještě lepidlo. Pracuje se s ním však jinak než s klasickými lepidly. Začíná fungovat až ve chvíli, kdy zaschne. Musí se proto natírat ve velmi tenké vrstvě, aby schlo rychle. Pro přilepení je pak třeba zase trošku větší síla. Slepily jsme tedy zadní i přední část se spodní částí a šídlem jsme na předem vyznačených místech botu proděravěly. Tím jsme si ji připravily k šití. Šití je ale dost specifická činnost, neboť se šije jednou nití a dvěma jehlami. Každá je na jedné straně nitě a šije se křížem. Je třeba prošít botu po celé délce. Z časových důvodů každá z nás šila jednu botu.
V posledním kroku jsme nalepily ještě podrážku (vybrala jsem si 4 mm silnou, která se používá na barefoot boty), odstřihly a ruční bruskou opracovaly rovné okraje. Poté jsem dostala do rukou ještě děrovací kleště a vytlačila jsem díry na tkaničky. A nakonec jsme boty ještě pořádně navoskovaly a já si je poprvé obula na nohy. „Normálně mám slzy v očích,” řekla jsem Veronice. Vlastně jen jedno odpoledne, protkané milým povídáním, dobrou pizzou (kterou jsme si musely v polovině tvoření objednat, abychom neumřely hlady) a boty jsou na světě. Neuvěřitelné! S prací jsme končily přesně v sedm hodin večer. Tedy v čas, kdy obvykle Veroničiny kurzy končí.
Ušít boty zvládne i dítě!
S minimem pracovních nástrojů, výhradně ručním opracováním a jako bonus spousta zábavy. Nikdy bych nevěřila, že právě já něco takového dokáži. Držím v ruce svoje první boty, prohlížím si je a jsem opravdu šťastná. A hlavně připravená na další výzvy. Veronika Mocová nabízí totiž e-booky i videokurzy, kde vám vše přesně předvede. Naučila podle nich šít už stovky lidí. K živému kurzu jsem navíc dostala videokurz jako dárek, abych si nemusela při kurzu nic psát ani pamatovat, takže jsem se rozhodla, že v šití bot budu pokračovat a sama si doma zkusím vyrobit baleríny na jaro.
Času je na to dost a pracovní nástroje, jak jsem si už stihla spočítat, vyjdou zhruba na tisícovku. Ty pak už máte pochopitelně napořád. K tomu je ale ještě třeba připočítat cenu kůže. Pokud si pořídíte malý kus kůže na jedny boty, vyjde vás finální produkt asi na tisícovku. Jestli si ale koupíte půl krávy, můžete našít třeba osmery boty a výsledná cena jednoho páru se pochopitelně značně sníží. A to už je velká motivace oproti cenám kvalitních, barefootových bot z obchodu. Nehledě na ruční práci, která je neocenitelná.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku