
Rozhovor: „Šperky z PET lahví? Je to krásná a náročná práce. Mám pořadník, lidé na moje výrobky čekají i rok,“ říká Věra Bělinová
Napadlo vás někdy, co se děje s použitými PET lahvemi? Věra Bělinová o tom přemýšlela hodně dlouho, až ji napadlo, že je začne recyklovat sama. Z PET lahví začala vyrábět originální šperky. Nyní se jí daří tak, že se z jejího snu stala práce na plný úvazek.
I když je to možná naprosto jednoduchá myšlenka, je rozhodně poměrně náročné její provedení. Vyrábět šperky z PET lahví zabere poměrně dost času, je to titěrná práce a vyžaduje originální nápady. Věra Bělinová se toho ale rozhodně nebála a pustila se naplno do vysněného byznysu. Dnes se už výrobě šperků z PET lahví věnuje naplno a dokonce je prodává pod vlastní značkou PETkvět.
Jak jste se dostala k tvorbě šperků z PET lahví? Jak vás to vůbec napadlo? Co vás k tomu inspirovalo?
„Vůbec by mě v mém životě nenapadlo, že jednou budu vyrábět šperky, vždy jsem toužila mít vlastní cukrárnu. Když jsem byla na mateřské potkala jsem na dětském hřišti maminku, která si koupila náušnice z PET lahví. Byla to vrstvená kolečka a podala mi je do ruky, abych se na tu nádheru podívala. Když jsem si je vzala do dlaně, uchvátila mě lehkost a téměř skleněný vzhled, jenž odrážel denní světlo a měnil tak tóny barev. Moje maminka téměř celý život vyráběla růžence a náhrdelníky pro Jablonec nad Nisou a já jí volala, jestli by mi půjčila pár komponentů, že si potřebuji něco vyzkoušet.”
Drahé kameny podle znamení zvěrokruhu jsou nádherné šperky s magickou mocí
Jak dlouho se už věnujete recyklování PET lahví na šperky a jaký byl začátek vašeho tvoření?
„Jen co jsem vyrobila první náušnice, propadla jsem tomu a chtěla od sebe víc a víc, nechtěla jsem se smířit jen s kolečky a různými pokroucenými tvary. Musím říct, než jsem se vypracovala do této preciznosti, trvalo to dva roky a na některé postupy jsem si přišla do konce ještě po více letech, třeba jak vyrobit poupátko, růži, květ sakury... Člověk se potřebuje opravdu ten materiál naučit znát, jak mu reaguje pod prsty, kdy a jak co ohnout a každá barva se chová nad teplem trochu jinak. Teď v létě 2025 to již bude přesně 10 let od prvních kousků.”
Co všechno je třeba udělat s PET lahvemi, než je proměníte v šperky? Jaký je ten proces?
„To je krásná otázka, děkuji za ní, jelikož lidé často vidí buď postup nebo výsledek. Ten proces je, že PET láhev musím rozstříhat, kousky pečlivě umýt mýdlem nebo jarem, dále každý kousek vyleštit. Jistě to znáte, když pouze opláchnete skleničku a necháte jí zaschnout, zůstanou na ní flíčky. Stejné je to u tohoto materiálu a já chci, aby květy byly naprosto čisté a lesklé.”
Takže chápu-li správně, záleží i na barvě PET lahví, podle toho budou výsledné šperky vypadat? Nebo je nějak dobarvujete?
„Vyrábí se obrovská škála barev, takže dobarvovat nemusím. Nad teplem materiál lehce změní barvu do sytější a okraje jsou naprosto hladké.”
Jakou techniku používáte při zpracování materiálů?
„Dá se říct, že je to více technik. Stříhání, zahřívání, ketlování, tvarování, broušení.”
Je to časově náročné? Kolik času vám zaberou třeba nějaké jednoduché náušnice nebo přívěsek?
„Ano, výroba šperků z PET lahví je velmi náročná. Květy jsou poskládané z více vrstev a každou jednu vrstvu vezmu do ruky 7x a do náušnic je často těchto vrstev i přes 60. Takové jednoduché náušnice jsou poskládány z 10 vrstev a teď záleží zda květy brousím či ne. Čas odhaduji do dvou hodin. A naopak takové velmi složité, které jsou nejžádanějšími zaberou i celý den, někdy i den a půl.”
Máte nějaký oblíbený kousek, který jste vytvořila, a proč je pro vás zvláštní?
„Nad touto otázkou jsem se musela velmi zamyslet, já snad miluji každý kousek. Mě osobně se mé náušnice neuvěřitelně líbí a nejradši bych chtěla všechny, ale kovářova kobyla chodí bosa. Proto chápu i své zákaznice, které mi píší, že vybrat je neuvěřitelně složité a že by také chtěli všechno. Jistě se v tomto mnozí poznají, protože je to velmi častá věta.”
Jaké jsou výzvy spojené s prací s recyklovanými materiály ve srovnání s tradičními šperky?
„Za výzvy bych nejspíš nazvala naučit se vnímat materiál, jak komunikuje, předvídat jak se zachová a hladký, přesný střih nůžkami. Vyrábění šperků je všeobecně velmi detailní práce, zaměřená především na cit, trpělivost a náročná pro oči. Šperkaři jistě potvrdí.”
A co lidé, jak reagují na vaše šperky? Je něco, co vás na reakcích zákazníků překvapilo?
„Lidé jsou ze šperků nadšení. Chodí mi nádherné zprávy plné podpory, překvapení, obdivu, že něco takového existuje, ale i že jsem pro některé inspirací, že člověk může dělat to co ho baví, co ho naplňuje. Touží mít ve své sbírce šperk ode mě. Dokonce mi píší lidé, když se dívají na videa a příspěvky, které tvořím na Facebooku, instagramu a TikToku, že si mysleli ze začátku, že to bude nějaký kýč, ale že jsou neuvěřitelně překvapení jaká je to nádhera a to dokonce i muži, mladí lidé i ženy v jakémkoliv věku. Sledující na sociálních sítích mi stále přibývají, dneškem je to 17 500 sledujících, kteří jsou aktivní a já jim ze srdce děkuji. Po devíti letech mé práce je toto číslo naprosto neuvěřitelné, jelikož mě lidé objevili v takovém množství teprve před pár měsíci.”
Máte nějaké odvážné plány do budoucna? Něco, do čeho byste se chtěla pustit? Nebo nějakou novou zajímavou kolekci?
„Momentálně je pro mě výzva se tomuto věnovat naplno. Donedávna jsem měla dvě práce, jednu ve školce a v druhé jsem byla lektorka dětských výtvarných kurzů. Poptávka po špercích je však tak obrovská, že jsem do toho naskočila a zkouším, zda to dám. Na mé šperky se momentálně čeká i rok a zapisuji do pořadníku. Lidé mají stále větší zájem a překvapuje mě, že jim opravdu nevadí čekat i takovou dobu. Novou kolekci přímo nechystám, ale co má duše potřebuje je, že alespoň o víkendech si dělám čas na vymýšlení nových šperků.”
Co byste doporučila čtenářům, kteří se chtějí pustit do podobného projektu?
„Doporučila bych rozhodně chránit si své zdraví. PET lahve jsou sice nealergenní materiál, však se v něm prodávají nápoje, ale tento plast se nesmí pálit. Mám zjištěno od profesorů chemie a od pána, který má jako koníček právě problematiku plastů a má firmu na zpracování, že pokud se plast zahřívá nad teplem, nic se nevylučuje. Je to i jen mžik nad teplem a materiál hned komunikuje. Není tedy potřeba ho dávat blízko ohně nebo do ohně. Tuto chybu často na sociálních sítích vidím. Nesmí černat, nesmí doutnat, nesmí být cítit. To potom vylučuje velmi škodlivé látky. Takže, když dáte ruku nad plamen, vysoko ještě cítíte žár, není tedy potřeba ho dávat blízko, přímo k ohni. Velkou dávku trpělivosti a nevzdávat se, však jakékoliv tvoření, je příjemné odreagování a relax.”
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku