Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je ale neznámou novinkou, o které se toho zatím mnoho neví a proto je nutné tohoto patogena nepodceňovat. Světová zdravotnická organizace oficiálně oznámila 11. 2. 2020 pojmenování pro nově vzniklé onemocnění tímto koronavirem. COVID-19 je zkratkou, která v sobě ukrývá CO jako coronavirus, VI jako virus a D jako disease (anglické slovo disease znamená v překladu “onemocnění”) a 19 pak vychází z roku objevení. Virus byl poprvé popsán v čínském Wu-Chanu, kde napadl první lidské oběti. Oficiální pojemnování viru je pak SARS-CoV-2, což je zkratka pro !severe acute respiratory syndrome coronavirus 2”. Opět jde o anglický výraz, který znamená koronavirus 2 závažného akutního respiračního syndromu. Jak lze již z názvu odhalit, virus je příbuzný viru způsobujícímu již delší dobu známé onemocnění SARS (rok 2002 a 2003).

Příčiny vzniku onemocnění COVID-19

Jak již bylo nastíněno, za vznikem onemocnění COVID-19 stojí u lidí nově popsaný virus SARS-CoV-2 z rodiny koronavirů. Rodina koronavirů je velmi široká. Některé typy způsobují u lidí lehké příznaky nachlazení, jiné pak napadají kočky, psi a další druhy zvířat. Pouze zcela výjimečně a virus napadající zvířata také vliv na zdraví u lidí a ještě s menší pravděpodobností se může virus šířit z člověka na člověka. U COVID-19 byly všechny tyto podmínky bohužel dosaženy. Onemocnění SARS a MERS (Middle East Respiratory Syndrome-respirační syndrom ze středního východu) jsou dalšími příklady koronavirů, které mutací dosáhly rozšíření ze zvířat na lidi. Jak již bylo řečeno, onemocnění COVID-19 a jeho původce byli poprvé popsány v Čínském Wu-Chanu (v provincii Chu-Pei). První nakažení člověka je spojováno s trhy, kde se běžně prodávají živá i mrtvá zvířata. Jakmile došlo k mutaci virus a přenosu nákazy na člověka, virus se byl scopný přízpůsobit člověku jako novému hostiteli a dnes se již agresivně přenáší z člověka na člověka. K dnešnímu dni bohužel není zcela jasné, jakou cestou a jak snadno se virus může u lidí přenášet. Je ale jasné, že nemocná osoba může virus na druhého člověka přenést.

Příznaky a průběh onemocnění COVID-19

Většina dosud nemocných osob popisuje jako první příznaky onemocnění COVID-19 nachlazení, zvýšenou teplotu až horečku, únavu a bolest těla. Tyto příznaky se postupně zhoršují, přídává se kašel a dušnost. Příznaky jsou popisovány v rozmězí velmi mírných až život ohrožujících a bohužel také smrtelných obtíží. Zatím jsou pouhé předpoklady, že se první příznaky mohou objevit 2-14 dní po nakažení virem. Toto časově dlouhá inkubační doba bohužel celou situaci šíření a diagnostiky komplikuje.

Diagnostika onemocnění COVID-19

Příznaky samotné nemoci mohou být diagnostické a pokud se člověk vyskytoval v přímém kontaktu s již nemocnou osobou, vede to k podezření. Přesné stanovení onemocnění je ale nutné potvrdit laboratorně. Existuje několik možností, jak je možné potvrdit onemocnění COVID-19. Nutné je testovat přítomnost genetického materiálu viru, který způsobuje COVID-19 nebo je také možné sledovat vznik specifických protilátek, které si lidské tělo tvoří jako reakci na přítomnost viru v organismu. Zdá se, že se virus vyskytuje v krvi a také v tekutinách (hlenech) dýchacích cest.

Odebraný vzorek se zašle do specializované laboratoře, kde se dále zpracovává s testuje takzvanou PCR metodou. Jedna z novějších studií udává další rychlejší diagnostickou metodu a tou je hrudní vyšetření počítačovou tomografií (CT). Podle autorů studie je výhodou této zobrazovací metody rychlost. Pro úspěšnou léčbu je důležitá rychlá diagnostika v co možná nejrannějším stádiu onemocnění. Počítačová tomografie detailně zobrazí hrudník a jeho struktury s případně zánětlivými změny v oblasti dýchacích cest. Nevýhodou metody je to že stejný nebo podobný nález může být způsoben mnoha jinými patogeny. Autor studie vyzdvihuje výhody využití především v oblastech epidemie, jelikož je metoda levnější a rychlejší než složité genetické testování přítomosti viru v těle. Obecná doporučení jsou, že pokud člověk byl po kontaktu s již nemocnou osobou, měl by nemocný konzultovat další postup (léčbu příznaků, karanténu). K diagnostice je ještě nutno uvést, že v ranném stadiu onemocnění může jedinec vykazovat negativní výsledky testu (na první pohled se zdá, že nemocný koronavirus nemá), což znamená, že v testovaném vzorku koronavirus není přítomný. Tento fakt diagnostiku onemocnění může komplikovat a urychlit tak jeho šíření. Jakmile osoba vykazuje klasické příznaky, vzorky již virus obsahují a výsledky jsou pozitivní na přítomnost viru.

Léčba onemocnění COVID-19

Onemocnění COVID-19 bylo poprvé popsáno v druhé polovině roku 2019 a to dělá nemoc úplnou novinkou. Ačkoliv je původce nemoci virus, aktuálně neexistuje antivirotikum, které by spolehlivě onemocnění vyléčilo. Proto je léčba prozatím pouze symptomatická. To znamená, že se nesoustředí na zahubení původce nemoci, ale na mírnění příznaků onemocnění. V případě vysoké horečky se podávají léky (antipyretika) jako je paralen nebo ibuprofen.

Možné je použít také kombinaci s ochlazujícími zábaly. Důležité je sledovat ztrátu tekutin a pravidelně je dodávat. Tekutiny jsou o to důležitější, pokud nemocný trpí průjmem nebo zvracením. Tekutiny nemocný může dodávat přímo pitím nebo v komplikovanjším případě se podávají nitožilně. Asi nejzávažnějším příznakem nemoci je dechová tíseň. Při dechové tísni se dodává kyslik maskou a při velmi vážných dechových obtižích je nutné nemocného intubovat a pomáhat s dýcháním mechanicky ventilátorem-umělou plicní ventilací. Izolace nemocného je velmi důležitá a na místě, jelikož zabraňuje dalšímu šíření viru. Izolace nemocného může vést k pocitům osamocení nebo až k depresím. Tyto stavy je důležité nepodceňovat. Součástí léčby by měla být komunikca s pacientem a podpora jeho mentálního zdraví. Dostatek spánku má také blahodárné účinky. Onemocnění je známé tím, že se může vyskytovat s velmi mírnými až zanedbatelnými příznaky nebo až život ohrožujícími. Celosvětově už onemocnění podlehlo 1.95 miliónů osob.

Prevence onemocnění COVID-19

Nejspolehlivější prevencí vzniku onemocnění COVID-19 je vyhnutí se zdroji nemoci. Proto jsou celosvětově doporučeny izolace nemocných buď ideálně v domácím prostředí u mírných průběhů nemoci nebo v nemocnicích a speciálních centrech u těch komplikovanějších případů. Infekce by měla být zažehnána za několik dní od odeznění posledních příznaků nemoci, ale konkrítní časová doporučení se mohou časově mírně lišit. Doporučení by měla být individuální, většinou se zohledňuje nepřítomnost horečky, odeznění kašle a negativní test na přítomnost viru v těle nemocného. Zatím se zdá, že osoby, které po ukončení nemoci testují negativně již dále nemoc nešíří. Pokud se osoba dostala do kontaktu s nemocnou osobou a není jasné zda nemoc u dotyčného vypukne, karanténa neboli izolace se doporučuje 14denní. Toto číslo udává tak zvanou inkubační dobu což je doba od napadení virem po vznik prvních klinických příznaků. Doba 14 dní byla nastavena dle odhadů a zkušeností s viry podobných vlastností.

Onemocnění je virového původu a napadá dýchací cesty. Nyní se již začíná po celém světě očkovat. K dalším doporučením patří vyhýbat se nemocným lidem, nedotýkat se zbytečně nemytýma rukama očí, nosu a úst, zůstat doma, pokud jste sami nemocní, zakrývat si ústa paží nebo kapesníkem při kýchání (ne dlaní) a ideálně ihned spláchnout použité papírové kapesníky, tak aby nedošlo k dalšímu kontaktu. Dále se doporučuje pravidelně desinfikovat povrchy objektů, na které se často sahá. Používání ochranných mask je kontroverzní, jelikož není zcela jasné, jak se onemocnění přenáší. Běžné chirugické masky mohou zamezit přenosu viru z nemocné osoby na vzdálenější objekty při kašli či kýchání a určité množství viru se určitě ze vnitř masky zachytí.

Maska ale spolehlivě neochrání zdravého člověka. Pokud se virus přenáší podobně jako tuberkulóza, k preveneci je potřeba speciální respirátor typu N95 a ten musí perfektně těsně sedět k obličeji. Jedním z nejdůležitějších preventivních doporučení je umývat si velmi často ruce teplou vodou a mýdlem a to alespoň 20 sekund a to především po použití WC, před jídle, po vysmrkaní, kašli či kýchnutí. Pokud není mýdlo a voda k dispozici, alkoholové gely (obsah alkoholu alespoň 60 %) jsou možnou alternativou.