Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Slovo encefalomyelitida je obecné odborné označní pro zánět mozku a míchy. Koňská encefalomyelitida je vzácné virové onemocnění přenášené komáry, které může krom zvířat postihnout také člověka. V anglické literatuře se onemocnění označuje zkratkou EEE (triple E). Zkratka vychází ze slov Eastern equine encephalomyelitis, což známená koňská encefalomyelitida východního typu (existuje také západní vere nemoci). Především v severovýchodních státech Spojených států amerických se o této nemoci začalo v posledních letech hovořit častěji v návaznosti na úmrtí desítek koní a bohužel také několika osob. Statisticky zemře na následky tohoto onemocnění každoročně v průměru sedm lidí.

Onemocnění má obrovskou úmrtnost (více jak 30 procent), jelikož způsobuje permanentní poškození mozku a prakticky všichni přeživší trpí závažnými neurologickými poruchami. Nejvíce postiženou oblastí jsou státy Florida, Massachusetts, New York a Severní Karolína. V přímořských oblastech se vyskytuje mnoho bažin, které jsou ideálním místem pro život komárů. Onemocnění má sezónní charakter a typické jsou letní a podzimní měsíce. Výjimkou ale není ani pozdní jaro a Florida hlásí dokonce výskyt celoročně. Poprvé byl virus izolován z mozku koně v roce 1933, ale výskyt nemoci se značně zvýšil od roku 2004.

Příčiny vzniku koňské encefalomyelitidy východního typu

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší tuto nemoc je Culiseta melanura. Tento komár ale neparazituje na člověku. Preferuje převážně ptáky. Virus byl ale odhalen také v jiných  druzích jako je Coquillettidia perturbans, který již člověka napadá. Komár obsahuje virus, konkrétně arbovirus z rodu Alphavirus a čeledi Togaviridae. Virus přeživá cyklicky mezi komáry a ptáky jako hostiteli viru v bažinatých a vlhkých přímořských oblastech. Nejcitlivějším druhem k tomuto onemocnění jsou jednoznačně koně. Virus se v jejich krvi ale vyskytuje ve velmi malém množství, tudíž je kůň stejně jako člověk koncem řetězce nákazy (znamená to, že nenakažení komáři sáním krve z nemocného koně nebo člověka onemocnění dále nezískají a kruh se tak uzavírá).

Všechny osoby vyskytující se v oblastech postižených touto nemocí se vystavují riziku nákazy. Nejrizikovější jsou venkovní aktivity v oblastech bažin a becně oblastí typických výskytem komárů. Statisticky jsou rizikovou skupinou děti mladší 15ti let a dospělí starší 50ti let. Pozitivní je, že pouze 4-5 procent nakažených osob nakonec prodělá encefalomyelitidu a nemocné osoby mají po prodělání nemoci doživotní imunitu.

Příznaky a průběh koňské encefalomyelitidy východního typu

Koňská encefalomyelitida východního typu je život ohrožující onemocnění, které může vést k permanentnímu poškození mozku, epileptickým záchvatům, křečím, změně vědomí a chování a bohužel až ke smrti jedince. Virus koňské encefalomyelitidy východního typu je přenášen na člověka sáním krve komárem. Virus se dostává do krve člověka a rychle se šíří po těle. Inkubační doba (čas od invaze do těla a prvními příznaky) se pohybuje mezi 4-10 dny. Onemocnění může probíhat dvěma základními formami nemoci. Systemicky napadá celé tělo nebo postihuje pouze mozek a míchu. Typ onemocnění záleží na mnoha faktorech (věku nemocného, jeho celkovém zdravotním stavu a dávce viru). Možné dokonce je, že onemocnění probíhá asymptomaticky (bez příznaků). Systémová forma nemoci začne náhle a probíhá velmi rychle.

Objevují se horečky, zimnice, bolesti kloubů a svalů, únava, nevolnost nebozvracení. Onemocnění trvá asi 2 týdny a velmi připomíná chřipku nebo jinou virózu. Tato forma bývá bez dalších následků a nemocný má celoživotní imunitu. Naopak mozkomíšní forma má mnohem závažnější průběh. U malých dětí je začátek nemoci velmi rychlý, u starších dětí a dospělých většinou začíná jako několika denní systémová forma, která postupně přejde do mozkomíšní formy. K příznakům encefalitidy (zánětu mozku) patří horečka, bolest hlavy, zvýšená dráždivost a meningeální dráždění, únava, apatie, nechutenství, zvracení, průjem, bledost, křeče a kóma. Typické jsou také epilptické záchvatu a citlivost na světlo. Onemocnění vede k otoku mozku a zánět se může šířit také na míchu. Úmrtnost v případě mozkomíšní formu je vysoká (více jak 30 procent) a stav je velmi závažný. V případě přežití u většiny nemocných přetrvávají psychomotorické poruchy jako je změna osobnosti, opakované epileptické záchvaty, paralýza nebo změny intelektu.

Diagnostika koňské encefalomyelitidy východního typu

Podezření na toto onemocnění bývá na základě celkové anamnézi (pohyb v rizikových oblastech v rizikovém období, rizikové aktivity) a celkových příznacích nemoci. Přesná diagnostika pak probíhá na základě testování krevního séra nebo mozkomíšního moku. Většinou se detekují specifické protilátky (IgM typ). V případě náhlého úmrtí je možné odebrat vzorky a využít histopatologická vyšetření, imunohistochemická vyšetření, virové kultury nebo tak zvané amplifikace nukleové kyseliny. Tyto typy vyšetření jsou velmi komplikované a velmi často se vzorky posílají k testování do zahraničí. Výsledky testů jsou většinou k mání běhěm nekolika dnů až týdnů. Diagnostika onemocnění nebývá jednoduchá, jelikož se příznaky podobají mnoha dalším onemocněním nebo může být nakažený úplně bez příznaků.

K přesné diagnostice je prakticky vždy nutný krevní vzorek nebo nejlépe vzorek mozkomíšního moku nebo mozkové tkáně. K pomocný diagnostickým metodám se jednoznačně řadí počítačová tomogafie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI). Tyto metody zobrazí detailně mozek a míchu a odhalí zánět, otok a zmený struktur.

Léčba koňské encefalomyelitidy východního typu

I když již existuje účinná forma prevence u koní – očkování, spolehlivá metoda ochrany před nákazou u lidí ještě nebyla odborníky představena. Nezbývá tedy nic jiného, než se soustředit na léčbu onemocnění. Ani to ale není jednoduché. Neexistuje žádný konkrétní lék, který by účinně zahubil virus způsobující koňskou encefalomyelitidu východního typu. Jedinou možností je tedy podpůrná a symptomatická léčba. U systémové formy onemocnění je důležité korigovat horečku za pomocí antipyretik a bolest analgetiky (paralen, ibuprofen u dětí, u dospělých je možné užívat aspirin), dále pak hydratace, a dietní opatření při zvracení a nevolnosti, vitamíny. V případě zánětu mozku a míchy je situace mnohem složitější a vážnější. Zánět mozku vede k otoku. Hlava je ale uzavřený kompartment a pokud mozek zvětší v lebce svůj objev, dojde k útlaku důležitých struktur. S

yptomatická léčba tak musí být mnohem agresivnější. Důležitá já antiedematózní léčba. Podávají se vysoké dávky steroidů, manóza, nootropika a psychofarmaka. Pokud je postižen mozeček, je nutná krom farmakologické léčby také intenzivní rehabilitační péče. Pokud dochází k poruchám dýchání, léčba vyžaduje také umělou plicní ventilaci. Prakticky všichni přeživší vyžadují dlouhodobou rahabilitaci, podávání analgetik, sedativ či antidepresiv. I přes všechny snahy nebývají výsledky vždy uspokojivé.

Prevence koňské encefalomyelitidy východního typu

Prevence onemocnění koňskou encefalomyelitidou východního typu existuje v případě koní, bohužel ale neexistuje učinná metoda prevence v případě nemoci u lidí. Očkovací látka používána pro prevenci nemoci u koní obsahuje mrtvý virus, pro prevenci u lidí ale bohužel není látka natolik bezpečná, aby se mohla rutinně používat. Nejvhodnější metodou prevence je tedy vyhnout se komářímu píchnutí. Toho můžeme jednoduše dosáhnout tím, že se vyhneme postiženým oblastem.

V případě trvalého obyvatelstva se pak doporučuje dodoržovat několik pravidel. Patří k nim nevycházet ven před východem a po západu slunce, vyhýbat se bažinatým a jinak vlhkým oblastem (rybníky, jezera, moře). Pokud to není možné, je vhodné oblékat dlouhý rukáv a dlouhé nohavice a používat ochranné spreje neboli repelenty. Nejlepší je vybrat takový, který obsahuje tak zvaný DEET. Většina prostředků je vhodná také pro děti. Některé koncentovanější přípravky se aplikují pouze na obuv a oděv, jiné pak podle doporučení výrobce mohou být aplikovány přímo na kůži. Existují také speciální posřiky zahrad, většinou je ale potřeba se obrátit na odborníky. Vyhnutím se sání komára pak spolehlivě předejdeme vzniku onemocnění.