Chřipka

Chřipka je akutní horečnaté onemocnění vyvolané virem chřipky, které se objevuje každou zimu ve větších či menších epidemiích. Existuje chřipkový virus A, B, C, přičemž typ A je nejčastější příčinou klasického obrazu chřipky. Inkubační doba chřipky, za kterou se po nakažení vyvinou příznaky, je velmi krátká, většinou 18 - 24 hodin. K rozšíření nákazy dochází mezilidským kontaktem, šíří se kapénkovou infekcí a předměty kontaminovanými virem. K epidemiím chřipky dochází náhle v zimních měsících kolem Vánoc. U nás se většinou vyskytuje ve dvou vlnách – první nastává během prvních tří týdnů v prosinci, druhá začíná mezi koncem ledna a března. Za dva až tři týdny epidemie dosahuje vrcholu, pak ještě dalších 5 - 6 týdnů opadává.

Průběh chřipky

Lidská chřipka napadá buňky epitelu v dýchacím ústrojí, zde se množí a v průběhu několika hodin vzniká velké množství virových částic. Infekční částice jsou pučením uvolňovány do dýchacích cest. Předpokládá se, že vysoká horečka, zvýšená únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů jsou způsobovány tvorbou speciálních bílkovin, tzv. protizánětlivých cytokinů, kterými organismus reaguje na masivní výskyt viru v lidském těle. Vlastní chřipkové příznaky jsou tedy hlavně upozorněním, že se ve vašem těle vyskytuje nějaký vir, který vás může ohrozit.

Příznaky chřipky

Pokud se u vás objeví horečka nad 38°C se zimnicí a třesavkou provázená únavou, bolestí hlavy, svalů a kloubů celého těla, máte chřipku. Nemocní popisují i bolestivost očních svalů s pálením a slzením očí. Bývají přítomné i příznaky onemocnění horních dýchacích cest, zpočátku mírné jako bolest hrdla, chrapot, suchý kašel a pocit ucpaného nosu. Později převažuje především dráždivý kašel s vykašláváním malého množství bělavého sputa. U dětí se může vyskytnout i pocit na zvracení a samotné zvracení. Horečka obvykle po 4 - 6 dnech ustoupí, ale slabost, pocení, dušnost a únava mohou přetrvávat i několik týdnů.

Jak a proč probíhá epidemie a pandemie chřipky?

Na povrchu viru chřipky jsou speciální bílkoviny – glykoproteiny, z nichž nejdůležitější jsou hemaglutinin a neuraminidáza způsobující patogenitu. Právě první písmena těchto glykoproteinů jsou označením typu viru např. H1N1 – prasečí chřipka, H5N1 – ptačí chřipka. Lidský organismus je schopný tvořit protilátky proti těmto glykoproteinům. Když se protilátka připojí na virus, dokáže je zničit. Jednou z nejpozoruhodnějších vlastností viru chřipky je proměnlivost glykoproteinů, jež se mohou každoročně měnit. Tělo si tedy může proti viru vytvořit protilátky, ale pokud se člověk nakazí chřipkou následující rok, protilátky již nemohou virus zničit, protože na nové složení povrchových glykoproteinů prostě neúčinkují. Pokud dochází k malé proměně viru (tzv. antigenní drift), vznikne maximálně epidemie v dané oblasti. Jestliže však dojde k zásadní změně povrchových glykoproteinů hemaglutininu a neuraminidázy (tzv. antigenní shift), vznikne celosvětová pandemie, což je epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa. K těmto změnám dochází ve větších intervalech 20 a více let.

Největší pandemie chřipky, tzv. španělská chřipka postihla lidstvo po první světové válce mezi léty 1918 -1919, kdy na ni zemřelo až 40 miliónu lidí, což je více než kolik zemřelo na bojištích 1. světové války. Pandemie chřipky ve většině případů začínají v Číně. Virus chřipky se zde totiž vyskytuje celý rok a v některých oblastech této země lidé žijí s vepři a domácím ptactvem tradičně pod jednou střechou. U vepřů tak může dojít ke smíšení ptačích i lidských kmenů chřipky.

Komplikace při chřipce

Na původně virové onemocnění může nasednout druhotná bakteriální infekce ve formě zánětu dýchacích cest nebo zápalu plic, která se musí léčit antibiotiky. Při těžkém průběhu zvláště u nemocných s poruchou imunitního systému, transplantovaných nebo osob se základním chronickým onemocněním jako cukrovka, astma bronchiale, chronická obstrukční porucha, onemocnění srdce se může vyvinout hemorhagická bronchitida nebo pneumonie (zápal plic). Právě toto jsou v mediích často zmiňované oběti chřipkových epidemií. Chřipková pneumonie postupuje velmi rychle, objevuje se opětovný vzestup teploty, dušnost až modravé zbarvení kůže (cyanóza), vykašlávání krve a posléze plicní edém. Smrt může nastat již do 48 hodin od prvních příznaků.

Léčba chřipky

Léčba chřipky je u většiny nemocných symptomatická, léčí se tedy příznaky chřipky. Pokud máte chřipku, rozhodně zůstaňte doma v posteli. Svoji cestou do zaměstnání jenom pomůžete šíření viru a nakazíte svoje kolegy, cestující v hromadné dopravě nebo prodavačku v obchodě. Je vhodný klid na lůžku nejméně po dobu horečky a omezení fyzické aktivity dalších 24 - 48 hodin po vymizení horečky. Pijte dostatek tekutin a zvyšte příjem vitamínu C, nejlépe v přirozené formě ovocem – kiwi, citrony, pomeranče.

Při chřipce se podávají antipyretika, tedy léky na snížení horečky, a analgetika na tišení bolesti, což je v podstatě jeden přípravek. Tyto léky zabraňují tvorbě protizánětlivých cytokinů. Nejvhodnější je běžný Paralen, Panadol, Paramax, Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen. Pokud se nedaří snížit teplotu medikanty, použijte fyzikální metody - zábaly, sprchu vlažnou vodou.

Antitusika jsou léky tlumící kašel. Užívejte je, pokud máte suchý dráždivý kašel. V lékárně je běžně dostupný Tussin, Stoptussin, Sinecod ve formě kapek nebo sirupu, mohou jej užívat i děti a těhotné. Opiát Codein má řadu nežádoucích účinků jako zácpa, tlumení dechového centra, u dětí by se neměl podávat.

Mukolytika a expektorancia jsou přípravky usnadňující vykašlávání. Běžně dostupnými v lékárně bez předpisu jsou Mucosolvan, Bromhexin, ACC, Ambroxol, Ambrobenne. Aby mohla mukolytika dobře fungovat, musíte pít dostatek tekutin.

Nazální dekongescia snižují pocitu ucpaného nosu, oplošťují totiž nosní sliznici a usnadňují uvolnění hlenu. Patří sem Nasivin, Olynth, Sanorin, Rhinal, Oxamet, což jsou přípravky obsahující léčivou látku. Podobný účinek má také koncentrovaný solný roztok, který se prodává jako mořská sůl – nebo Vincentka.

Při léčbě chřipky pomohou také bylinky, můžete si z nich připravit bylinkový čaj. Jeho složení závisí na příznacích, které vás trápí. K léčbě úporného suchého kašle a bronchitidy si uvařte čaj z květů divizny, mateřídoušky či podbělu. Pokud potřebujete odkašlat, zvolte čaj z lipového květu, jitrocele, šípků nebo černého bezu.

Cílená terapie chřipky spočívá v léčbě antivirotiky. U chřipky se používají antivirotika 1. generace - amantadin (Viregyt-K) a rimantadin, která zabraňují množení viru uvnitř nakažené buňky dýchacích cest. Antivirotika 2. generace, oseltamivir (Tamiflu) a zanamivir (Relenza), brání vycestování nových virů z postižené buňky. Léčba musí být zahájena do 48 hodin po prvních příznacích, pozdější podání průběh chřipky výrazně neovlivní. Antivirotika zkracují horečku a mírní příznaky. Jedná se velmi drahé preparáty, které určeny pro léčbu závažných chřipkových komplikací, hlavně u chřipkové pneumonie a bronchitidy nebo pro léčbu oslabených nemocných s řadou přidružených onemocnění, poruchou imunity, transplantovaných, u nichž se dá předpokládat závažný a dlouhý průběh chřipky. Léčba je samozřejmě probíhá za hospitalizace.

Očkování proti chřipce

Očkování protichřipkovou vakcínou představuje účinnou možnost prevence. Doporučené je očkování zvláště pro rizikové skupiny – osoby žijící v domovech důchodců, léčebnách, diabetici, kardiaci, astmatici, osoby po cévní mozkové příhodě, srdečním infarktu. Je vhodné rovněž očkovat zaměstnance zdravotních a sociálních zařízení, kteří jsou v kontaktu s rizikovou skupinou a mohou na ně chřipku přenést. Očkování mladých osob zabrání onemocnění, u osob starých chřipce sice nezabrání, ale zmírní její závažnost a sníží počet hospitalizací a úmrtnost. Očkování vám zajistí váš praktický lékař. Očkuje se na podzim, několik týdnů před začátkem chřipkové sezóny, aby si organismus stihl vytvořit protilátky. Na trhu je několik vakcín – Vaxigrip, Fluarix, Bevagric, Influvac, Fluad. Je nutné nechat se očkovat každý rok, protože jak již bylo řečeno, virus chřipky se každý rok mění a podle aktuálně se šířícího viru je vždy vytvořena vakcína „šitá na míru".

Abyste se v chřipkové sezóně nenakazili, pravidelně větrejte, vyhýbejte se uzavřeným místům s větším nahromaděním osob, nejezděte MHD, raději choďte pěšky, několikrát denně si myjte ruce, zvláště když přijdete do kontaktu s předměty, které používal i někdo jiný. Při kýchání a kašli si kapesníkem zakrývejte nos a ústa. Po použití kapesník vyhoďte do koše. Nezdravte se líbáním a podáním ruky. Pokud onemocníte, nechoďte do práce, ať nenakazíte ostatní.

Prasečí chřipka

První případy prasečí chřipky byly hlášeny v dubnu 2009 z Mexika, proto se též nazývá mexická. Nový typ prasečí chřipky (H1N1) způsoboval onemocnění dýchacích cest nejen u prasat, ale také u divokých ptáků, drůbeže, koní a lidí. Mezilidský přenos se původně nepředpokládal, v minulé chřipkové sezóně však představoval typ H1N1 vůbec nejčastější chřipkové onemocnění. Naštěstí už se již část populace v prasečí chřipkou setkala a má vytvořené protilátky, dalším plusem byla vytvořená vakcína, takže si spousta lidí ještě i takto vyrobila protilátky. Příznaky jsou stejné jako u běžné chřipky.

Ptačí chřipka

Ptačí chřipka je onemocnění ptáků způsobené chřipkových virem (H5N1), postihlo rozsáhlé chovy drůbeže na celém světě. Poprvé se vyskytla v červenci 2005 v Rusku. Poměrně záhy si vyžádala i lidské oběti.

Jak bojovat s chřipkou

Chřipkou snadněji onemocníte, pokud bude váš organismus oslabený. Tomu můžete předejít dostatečnou konzumací vitamínů, nejlépe v přirozené formě ovocem a zeleninou, otužováním, dostatkem spánku, udržováním organismu v dobré fyzické i psychické kondici. Dále chřipce předejte dodržováním výše zmíněných opatření. Pokud patříte do rizikové skupiny obyvatel nebo jste s touto skupinou v úzkém kontaktu, nechejte se očkovat. Nejlepším lékem na běžnou chřipku je pak dostatek spánku a jak se říká lidově „vyležet to".