Zápal plic

Zápal plic neboli pneumonie je akutní zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest, tedy plicní tkáně, vyvolané infekčním původcem. Onemocnění musí být kromě typických příznaků zápalu plic potvrzeno zánětlivou infiltrací na rentgenovém snímku a vysokými zánětlivými hodnotami v krvi. Odhaduje se, že ročně v České republice onemocní 100 000 - 150 000 osob, z nichž více než 20 000 je potřeba léčit v nemocnici, 2000 - 3000 nemocných na zápal plic zemře. Častěji onemocní děti a osoby starší 50 let. Rizikoví jsou obecně lidé s vážným onemocněním, kuřáci, alkoholici, drogově závislí a osoby žijící v sociálních zařízeních. Zápalem plic častěji onemocní muži.

Typy zápalu plic

Zápal plic dělíme na komunitní a nosokomiální:

• Komunitní zápal plic vzniká v běžném životním prostředí mimo nemocnici, nejčastějšími původci jsou pneumokok (Streptococcuspneumoniae), hemofilus, Mycoplasmapneumoniae a Chlamydie pneumoniae. Jsou zpravidla dobře citliví na antibiotika. Průběh infekce může být lehký, mírný i těžký a je ovlivněn věkem a celkovým stavem nemocného. Postihuje všechny věkové skupiny, onemocnět mohou i zcela zdraví lidé po krátkodobém stresu, prochlazení či přechodném vyčerpání. Většinou se léčí ambulantně.
• Pokud zápal plic vznikne po 2 dnech v nemocnici, říká se mu nosokomiální pneumonie. Původci jsou jiní než u pneumonií v běžné populaci, zpravidla úpornější, často na ně běžná antibiotika nezabírají. Navíc se většinou nakazí nemocní s řadou přidružených chorob, u nichž je pak léčba obtížnější.

Jak zápal plic vzniká

Ve vdechovaném vzduchu jsou přítomny různé viry, bakterie, spóry hub, různé alergeny jako rostlinný pyl, prach nebo chemicky dráždící látky. Většina částic se zachytí v horních dýchacích cestách, do plicních sklípků se dostanou jen maličké částice (5ug). Likvidaci těchto částic zajišťují speciální bílé krvinky tzv. alveolární makrofágy. Pokud do plicních sklípků pronikne větší množství infekčním organismů, makrofágy začnou tvořit látky startující zánětlivou reakci. Do plic putují ostatní buňky účastnící se imunitní odpovědi, vzniká zde zánět s tvorbou sekretu. Člověk se nakazí vdechnutím mikroorganismu s nosohltanu (bakterie) nebo kapének od jiného nemocného (viry). Do plic se infekční částice mohou dostat i krví nebo při přímé komunikaci při poranění hrudníku.

Zápal plic - příznaky

Typický zápal plic začíná náhle suchým, dráždivý kašlem, který rychle přechází v produktivní s vykašláváním hlenohnisavého, rezavého sputa (sekretu z dýchacích cest), někdy s příměsí krve. Dostaví se horečka nad 38°C s třesavkou, pocením, schváceností a bolestmi na hrudníku vázanými na dýchání. Postupně narůstá dušnost, zrychluje se dýchání.

Mimoplicními příznaky mohou být bolesti hlavy, kloubů, svalů, zažívací potíže a nechutenství. Někdy může předcházet infekce horních cest dýchacích. Onemocnění má pak pozvolnější průběh, počáteční příznaky zápalu plic mohou trvat i 2 až 3 týdny.

Atypická pneumonie

Některé zápaly plic mohou probíhat atypicky. Způsobují je atypičtí původci, hlavně Mycoplazma pneumoniae a Chlamydia pneumoniae. Tímto typem onemocní obvykle dosud zdravé osoby ve věku 5 - 50 let. Začátek je pomalejší, bývají přítomny pouze zvýšená teplota bez třesavky, dráždivý kašel bez vykašlávání. Nemocný je však dušný, celkové příznaky jsou podobné typické pneumonii.

Poslechový nález na plicích je chudý, téměř normální, rentgenový nález je odlišný. V laboratoři jsou mírně až středně zvýšené zánětlivé parametry, počet bílých krvinek je normální. Odlišení typického a atypického zápalu plic není striktní, příznaky se mohou prolínat.

Zápal plic - komplikace

Mezi častější komplikace zápalu plic patří tvorba plicního výpotku. V hrudní dutině se pod plicní tkání hromadí tekutina, která obsahuje zánětlivé buňky. Výpotek je zpravidla jednostranný, dá se prokázat poslechem nebo poklepem, potvrdí ho rentgenové vyšetření. Při přelečení infekce se obvykle sám vstřebá, ojediněle je nutné provést punkci výpotku. Při rozsáhlejším zápalu plic, kdy je kvůli zaplnění plic sekretem funkční plicní tkáň redukována, může dojít k výraznému snížení výměny plynů mezi krví a zevním prostředím. Vzniká tak stav označovaný jako respirační insuficience, kdy je v krvi málo kyslíku a nemocný je dušný.

Diagnostika zápalu plic

Lékař se vás podrobně zeptá na příznaky onemocnění a provede fyzikální vyšetření, kdy si poslechne dýchání. Při zápalu plic není dýchání čisté, ale jsou slyšitelné přízvučné vlhké chrůpky, které jsou způsobeny sekretem nahromaděným v dolních dýchacích cestách. U osob s plicním onemocněním jako chronická bronchitida nebo chronická obstrukční plicní nemoc mohou být slyšet pískoty a vrzoty. Někdy může být i poslechový nález chudý. Dále lékař provede vyšetření zánětlivých parametrů krve, hlavně C-reaktivního proteinu, jehož zvýšená hladina potvrdí bakteriální infekci s nutností nasazení antibiotik. Pneumonie by měla být upřesněna rentgenem plic, kde bude viditelná infiltrace plicní tkáně.

Zápal plic by se měl léčit v nemocnici, pokud se jedná o starší osobu nad 60 let, která trpí řadou přidružených onemocnění srdce, plic nebo závažnou poruchou imunity. Zejména u starších osob se často objevuje náhlé zhoršení celkového stavu s poruchou příjmu tekutin a potravy, nemocný kolabuje a je zmatený. V takovémto případě neváhejte s vyhledáním lékařské pomoci a souhlasem s hospitalizací.

Léčba zápalu plic

V první řadě jsou důležitá režimová opatření s dostatkem spánku a odpočinku. Pijte hodně tekutin a zvyšte příjem vitamínu C, nejlépe v přirozené formě ovocem – kiwi, citrony, pomeranče. Dále se léčí symptomaticky příznaky zápalu plic.

Symptomatická léčba spočívá v podávání léků ke snížení teploty a bolesti (Paralen, Paramax, Ibuprofen, Nurofen). Pokud se nedaří snížit teplotu medikamenty, použijte fyzikální metody - zábaly, sprchu vlažnou vodou. Suchý dráždivý kašel utlumí antitusika ve formě kapek nebo sirupu (Tussin, Stoptusin, Sinecod nebo Kodein). Pokud máte produktivní kašel, jeho vykašlání usnadní expektorancia a mukolytika. Běžně dostupnými v lékárně bez předpisu jsou Mucosolvan, Bromhexin, ACC long, Erdomed, Ambroxol, Ambrobenne. Aby mohla mukolytika dobře fungovat, musíte pít dostatek tekutin.

K odkašlávání vám také může pomoci inhalační léčba, díky které se částečky odpařené vody dostávají dýchacím ústrojím až do průdušek. Můžete inhalovat solný roztok, vincentku nebo přidat některé bylinky, které mají dezinfekční, protizánětlivý účinek nebo usnadňují vykašlávání jako máta, heřmánek, tymián či cibule. Ideální doba inhalace je 5 - 10 minut 3x denně. Z bylinek si také můžete udělat čaj. Jeho složení volte v závislosti na příznacích, které vás trápí. K léčbě úporného suchého kašle si uvařte čaj z květů divizny, mateřídoušky či podbělu. Pokud potřebujete odkašlat, zvolte čaj z lipového květu, jitrocele, šípků nebo černého bezu.

Léčba infekčního zápalu plic je založena především na včasném podání antibiotik. Lékař musí zvolit správné antibiotikum na základě předpokládaného původce, k čemuž mu pomohou příznaky, poslechové vyšetření a rentgenový nález. Délka podávání antibiotik je ovlivněna rozsahem zápalu plic, jeho předpokládaným původcem i přidruženými onemocněními. V nemocnici se před nasazením antibiotik odebere moč nebo sputum, ze kterých se přesně určí původce zápalu plic. Zpočátku se při závažnější infekci podávají antibiotika přímo do žíly, po zlepšení stavu se přechází na tabletkovou formu. Nejčastěji pneumonii způsobuje pneumokok, který se léčí penicilinovým antibiotikem (Augmentin, Unasyn, Duomox, Amoksiklav, Zinnat), léčba trvá zpravidla 7 - 10 dní. Atypičtí původci reagují na makrolidová antibiotika (Klacid) podávaná ideálně 14 dní. Úspěch léčby lze posoudit do dvou až tří dnů, zpravidla nejprve ustoupí horečka. Ještě po čtyřech týdnech od vzniku pneumonie má třetina nemocných některé příznaky, nejčastěji celkovou slabost a únavu.

Doporučení při zápalu plic

Infekci horních i dolních dýchacích cest můžete předejít otužováním, udržováním se ve fyzické i psychické kondici. V době epidemií důsledně dodržujte hygienické návyky, několikrát denně si myjte ruce, vyhýbejte se prostředkům hromadné dopravy i uzavřeným prostorám s velkým počtem lidí. Používejte jednorázové papírové kapesníky.

Prevence zápalu plic

Pokud jste starší 60 let a trpíte přidruženými onemocněními jako chronická obstrukční plicní nemoc, astma, srdeční selhání nebo jste po operaci chlopně, po srdečním infarktu, nechte se očkovat proti chřipce a pneumokokovi. Veškeré informace vám poskytne a naočkuje vás praktický lékař.