Thymom

Brzlík (thymus = brzlík) je lymfatický orgán, ve kterém se v dětství vytváří část imunitních buněk. Po splnění své funkce orgán částečně či úplně zaniká. Nádory brzlíku (thymom, tymom) přitom zaujímají čtvrtinu nádorů mezihrudí (mediastina). Thymom může dlouho růst bezpříznakově, jindy utlačuje okolní struktury s příslušnými příznaky. Vyskytuje se nejčastěji mezi 40 až 60. rokem života bez rozdílů v pohlaví. U velké části nemocných se současně vyskytuje i autoimunitní onemocnění. Prognóza je v porovnání s agresivnějšími nádory poměrně dobrá, závisí na včasnosti odhalení tohoto nádoru a histologickém podtypu nádoru.

Stavba a funkce brzlíku je klíčová

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po stranách brzlíku jsou plicní obaly, pod ním jsou uložené velké cévy. Tento popis má význam pro pochopení možných příznaků nádorového růstu brzlíku.  Thymus má na povrchu kůru, pod ní je dřeň. Hlavní funkcí brzlíku je vznik a vyzrávání části bílých krvinek (T-lymfocytů). Nejprve se množí v kůře a získávají tam obranyschopnost a toleranci proti buňkám vlastního těla. Ve dřeni poté následuje jejich ukládání, odstranění nefunkčních buněk. T-lymfocyty poté osidlují slezinu a mízní uzliny a „vychovávají“ ostatní bílé krvinky k imunitní odpovědi. Funkci brzlíku postupně přebírají právě mízní uzliny a slezina. Brzlík se pak postupně zmenšuje a zaniká.

Příčiny vzniku thymomu v praxi

Proč vzniká nádorové bujení v prakticky zaniklém orgánu není zcela jasné. Předpokládáme souvislost s poruchou imunity. Až v polovině případů thymomu se u nemocného objeví také autoimunitní onemocnění. Autoimunitní onemocnění je charakterizováno bojem imunitního systému proti buňkám vlastního těla. Nejčastěji s thymomem bývá spojována myasthenia gravis, která je charakterizována výraznou svalovou únavou.

Průběh a projevy nemoci

Zhruba u třetiny nemocných se thymom nijak neprojevuje. Bývá náhodně zachycen při rentgenovém snímku z jiného důvodu. Jindy jsou přítomny nespecifické příznaky z místního růstu. Může to být kašel, dušnost, potíže s polykáním nebo nefunkčnost bránice v důsledku obrny bráničního nervu. Při pokročilosti nádoru může dojít i k syndromu útlaku horní duté žíly, která odvádí krev z horních končetin, hlavy a krku. To se projevuje otokem této části těla, cyanózou rtů, spojivek a kůže (namodralé zbarvení), rozšířením povrchových žil na krku, bolestmi hlavy, únavou či vyčerpaností.

Nádor brzlíku se také může projevovat paraneoplastickými projevy. Jedná se o změny v organismu způsobené přítomným nádorem, ale vyskytující se zdánlivě bez souvislosti s ním. Častým a typickým příkladem paraneoplastického projevu je hubnutí (kachexie). Dalším projevem bývají trombózy a embolie, chudokrevnost či krvácivé stavy a bolest.

Thymom je nádor rostoucí dlouhou dobu. Obvykle se spíše zvětšuje v místě brzlíku, někdy prorůstá do okolních orgánů a struktur. Vzdálená ložiska – metastázy nevytváří, nebo až po delší době. Nádor v místě může vyrůst znovu. S thymomem je spojen i vyšší výskyt autoimunitních a endokrinologických nemocí. Zhruba u 15 % nemocných se časem rozvine i další nádorové onemocnění. Bývají to krevní nádory či různé karcinomy (plic, kolorektální karcinom). Z těchto důvodů je na místě dlouhodobé pravidelné sledování postižených nádorem brzlíku.

Thymom a diagnostika

Zpočátku samotné příznaky nemoci nejsou příliš specifické a lékaře vedou k všeobecnému pátrání po možných příčinách. U pokročilejších forem je diagnostika díky sdělení vašich potíží a klinickému vyšetření rychlejší. Lékař se při pátrání po nádoru brzlíku ptá i na přidružené nemoci imunitní a endokrinologické (hormonální). Zajímá ho i výskyt nádorů a dalších nemocí v rodině.

Často bývá thymom zachycen náhodně při běžném rentgenovém snímku plic. Je to také základní zobrazovací vyšetření používané v jeho diagnostice. K přesnějšímu zaměření a vztahům k okolním strukturám se využívá zobrazení počítačovou tomografií (CT vyšetření), případně magnetickou rezonancí (NMR). K určení rozsahu nádoru a případným metastázám (tzv. staging) je proveden ultrazvuk břicha, scintigrafie skeletu či pozitronová emisní tomografie (PET).

Součástí diagnostiky thymomu jsou základní krevní odběry, případně doplněné o specifické vyšetření krve při podezření na přidruženou chorobu autoimunitní, endokrinologickou či krevní.

Protože existuje celá řada jiných nádorů a podtypů nádoru brzlíku, je třeba pro cílenou léčbu provést odběr z nádorového ložiska a histologicky ho vyšetřit. To lékařům umožní určit přesný typ nádoru. Obvykle se odebírá vzorek jehlou pod kontrolou (CT kontrola, mediastinoskopie, torakoskopie) nebo je přímo chirurgicky odstraněn celý brzlík a poté vyšetřen.

Jak se thymom léčí?

Pokud je to možné, provádí se chirurgické radikální odstranění brzlíku. Operační odstranění brzlíku je jediný způsob, který v těchto případech může vést k plnému vyléčení. Úspěšnost v prvních stadiích nemoci je velmi vysoká. Lze zvolit klasický přístup přes hrudní kost, nebo nověji miniinvazivně i z boku pomocí thorakoskopie. Při této metodě se do hrudníku malými řezy zavedou příslušné nástroje a kamera, které umožní odstranit brzlík. V současnosti se do praxe zavádí i další přístupy – z oblasti krku a z dolní části hrudní kosti.

Nelze-li kvůli velikosti a rozsahu nádor odstranit radikálně chirurgicky, pak se využívá kombinace chirurgické léčby a ozařování či chemoterapie v závislosti na stadiu nemoci. Při velmi pokročilém nádoru bez dalšího přínosu aktivní léčby se přechází na paliativní léčbu ke zmírnění příznaků (například ozařování pro omezení syndromu horní duté žíly a podobně.

Thymom a jeho prevence

Tento maligní nádor je sice poměrně dobře léčitelný, jeho rozsah však úzce souvisí s průběhem, možnostmi léčby i samotnou prognózou. Proto dbejte na pravidelné prohlídky u praktického lékaře. Máte-li déletrvající kašel bez zjevné příčiny, hubnete či jste „jen“ dlouhodobě unavení, nechte se podrobněji vyšetřit.