Ptačí chřipka

V ČR se začátkem roku 2017 objevilo hned několik případů viru ptačí chřipky. Jedná se o nákazu A/H5N8 podtypem viru chřipky, která se vyskytuje především mezi volně žijícími ptáky a může ohrozit i domácí ptactvo. Zatím není nikde ve světě prokázán přenos touto konkrétní formou ptačí chřipky na člověka. Existuje však reálné riziko mutace viru, která by následně mohla ohrozit zdraví lidí. Proto jsou postupy v oblasti výskytu ptačí chřipky velice přísné.

Virus chřipky trápí lidstvo po tisíce let. Téměř každoročně probíhá v zimním období mezi lidmi chřipková epidemie způsobená lidským podtypem viru chřipky. Několikrát za století se objevuje pandemie, při které na nový podtyp chřipky umírá velké množství lidí (například španělská chřipka si na začátku 20. století vyžádala kolem 50 miliónů obětí). Známé jsou i epidemie ptačí chřipky mezi drůbeží a ptactvem.

Virus chřipky obecně a jeho přenos

Virus chřipky patří mezi RNA viry, rozdělujeme ho na 3 typy – typ A, B, C, z nichž nejčastější je typ A. Na povrchu chřipkového viru jsou dva antigeny (=bílkoviny, které rozpoznává imunitní systém nakaženého), je to antigen H (hemaglutinin) a N (neuraminidáza). Můžeme si je představit velmi zjednodušeně jako ocásky či vidličky, které trčí z částice viru. Imunitní systém nakaženého umí tyto částice rozpoznat a vytvořit specifické protilátky, které pak tyto cizorodé virové částice ničí.

Problém chřipkového viru je v mutaci. Tento virus má genetickou informaci uloženou pouze v jedné kopii (RNA). Při replikaci (množení se) neumí opravit špatně přeloženou genetickou informaci, takže chyby se promítnou do dceřinného viru. Proto virus chřipky velice často mění svou genetickou informaci (mutuje) a tím i tvar antigenů. Imunitní systém pak nové antigeny nezná a boj začíná od začátku. Proto je podle řady lékařů u člověka nutné očkování každý rok, kdy se v očkovací látce nachází vytipované protilátky proti nejvíce pravděpodobné mutaci.

Nejčastějším původcem lidské chřipky je typ A (viz článek Chřipka), například v lidské chřipkové epidemii přelomu roku 2016/2017 je nejvíce zastoupen podtyp A/H3N2.

Ptačí chřipka - typ viru

U ptáků koluje asi 15 podtypů chřipkového viru. K přenosu mezi ptáky dochází především trusem nemocných. Některé z nich jsou běžně přítomné u volně žijících vodních ptáků a nezpůsobují jejich nemoc či úhyn. Pouze pokud zmutují, pak se z běžného viru stává vysoce patogenní, který napadá všechno ptactvo, a to ptačí chřipce podléhá.

Na začátku roku 2017 se v ČR objevil virus ptačí chřipky – subtyp H5N8. Tento podtyp je vysoce patogenní, to znamená, že výrazně častěji dokáže vyvolat onemocnění u nakaženého, jeho imunitní systém si s infekcí nedokáže poradit včas. Podtypy viru chřipky (např. H5N2 v 80. letech 20. století v USA) způsobily v minulosti rozsáhlé epidemie ptactva napříč kontinenty.

Ptačí chřipka - riziko přenosu na další zvířata a na člověka

A proč se tolik bojíme přenosu viru ptačí chřipky na člověka? Podtypy viru chřipky, a to i podtypy od různých živočišných druhů, si mohou teoreticky navzájem vyměňovat genetickou informaci či splynout. Pak může vzniknout prakticky nový virus, proti kterému není dostatečně vyvinuta obranyschopnost. Člověk hostící virus lidské chřipky v úzkém kontaktu s ptáky hostícími ptačí chřipku tak může být zdrojem nového viru, který by již mohl být přenosný i mezi lidmi a proti kterému nejsme imunní. Zatím však tato změna chřipkového viru, která by vedla k přenosu ptačí chřipky mezi lidmi, prokázána není! Přestože již několik případů ptačí chřipky u člověka bylo od 90. let minulého století prokázáno (nejznámější podtypem H5N1 v roce 1997 v Hong Kongu), vždy se jednalo o přímý kontakt člověka s nakaženým ptactvem. U současného podtypu H5N8 vyskytujícího se i v ČR u ptactva přenos na člověka dosud nebyl zaznamenán.

Lidé a drobní savci (kočky, psi, prase) se mohou nakazit pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich výměšky – výkaly, peří, samotná uhynulá zvířata. Tento přenos zatím u podtypu H5N8 nebyl prokázán, v minulosti však byl člověk nakažen podtypy H5N1, H7N7, H9N2.

Ptačí chřipka - průběh a projevy

Nakažený pták se odmítá pohybovat, je otupělý, bez zájmu, odmítá potravu, mívá načepýřené peří. Všimnout si můžeme také dechových potíží a příznaků nachlazení, jako je kýchání či výtok z nosu. Drůbež přestane snášet vajíčka nebo jen omezeně s deformovanou tenkou skořápkou. Zvíře velice rychle po objevení příznaků uhyne – obvykle do 1-2 dnů. Uhynulé zvíře může mít prokrvácené končetiny, hřebínek či lalůčky. Úhyn bývá rychlý v celém hejnu. Inkubační doba – od nákazy do objevení se nemoci – je pouze několik dní.

U člověka by se mohla ptačí chřipka projevit náhlou vysokou horečkou s kašlem, dechovými potížemi a bolestmi hlavy. Této „neběžné“ chřipce by měl předcházet kontakt s nemocným či uhynulým ptactvem v uplynulých 7 dnech.

Ptačí chřipka a její diagnostika

Při úhynu ptactva a podezření na onemocnění virem ptačí chřipky je nutné bez otálení kontaktovat veterinárního lékaře nebo příslušnou krajskou veterinární správu. Do místa úhynu by neměly mít přístup další osoby. Diagnóza je potvrzena laboratorním vyšetřením.

Prevence a léčba ptačí chřipky

K dispozici nemáme žádný lék či očkovací látku, která by ptactvo od nákazy ochránila. Pro ochranu lidí a šíření nebezpečného viru dále je nutné utracení ptáků v ohnisku infekce ptačí chřipky (ohnisko je oblast, ve které se nákaza vyskytla).

Důležitým opatřením je informovat veterináře při onemocnění či úhynu většího počtu ptáků.

Pokud chováte drůbež či domácí ptactvo, chraňte je před kontaktem s volně žijícími vodními ptáky, krmte je nejlépe v místě, kam se volně žijící ptactvo nedostane, pozor dejte i na zdroj vody. Nekrmte další zvířata masem z uhynulých ptáků!

Důležité jsou i preventivní opatření před možnou nákazou člověka. Proto se vyhýbejte kontaktu s uhynulými ptáky a nedotýkejte se ptačích výkalů, nemocnou drůbež nezpracovávejte, nejezte. Poučte děti, aby se nedotýkaly nemocných či mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží. Důsledně si umývejte ruce a převlékejte se po kontaktu s drůbeží. Zamezte kontaktu psů a koček s uhynulými ptáky.

Nákaza u člověka je málo pravděpodobná, není však vyloučena. Dodržujte tedy důsledně preventivní opatření! Pokud nabydete podezření, že jste onemocněli ptačí chřipkou, informujte neprodleně svého lékaře. Vyšetřovat na přítomnost viru ptačí chřipky u člověka má smysl, pokud se nacházíte v ohnisku ptačí chřipky či jeho okolí, v uplynulých 7 dnech jste byli v kontaktu s nemocným zvířetem a zároveň náhle onemocníte vysokou horečkou, s bolestmi hlavy, dechovými potížemi a kašlem.

Bohužel pouze likvidací ptactva a ostatními preventivními opatřeními lze zabránit šíření nákazy a možnému přenosu na člověka.

Aktuální informace lze nalézt na stránkách Státní veterinární správy.