Květnou nedělí začíná pašijový týden před Velikonocemi

Velikonoce 2025: Víte co je pašijový týden a co jednotlivé dny znamenají?

Pašijový týden je pro křesťany velice důležitým obdobím, kdy si připomínají poslední dny Ježíše Krista. Každý den má svůj specifický význam a spojuje se s klíčovými biblickými událostmi – od Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, přes poslední večeři, modlitbu v Getsemanské zahradě až po ukřižování a zmrtvýchvstání. Tento týden se odráží v mnoha liturgických tradicích, které mají hluboký symbolický význam a vyjadřují víru v oběť a vzkříšení.

Pašijový týden: Květná neděle

Květná neděle je prvním dnem pašijového týdne a připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho vítali zástupy mávající palmovými ratolestmi. Tento den symbolizuje vítězství a přijetí, ale zároveň i blížící se utrpení. V kostelech se tradičně světí ratolesti, které věřící nosí domů jako symbol pokoje a ochrany. Na Květnou neděli se čtou pašije – příběh o Kristově ukřižování, což věřícím připomíná Ježíšovu oběť, jeho utrpení a smrt za hříchy lidstva.

Pašijový týden: Modré pondělí

Modré pondělí jedruhým dnem pašijového týdne a je spojeno s pokáním a očistou. V některých oblastech se tento den nazývá také "smutné pondělí", kvůli jeho spojení s modlitbami a rozjímáním o utrpení Ježíše Krista. V minulosti byl tento den věnován úklidu, přípravám na nadcházející Velký pátek a také obnově vztahů s Bohem a blízkými. Tradičně se vyhýbá zábavám a oslavám, místo toho se klade důraz na duchovní očistu, pokání a zklidnění.

Pašijový týden: Šedivé úterý

Šedivé úterý je dalším dnem pašijového týdne. Je spojeno s tématem pokání a smutku. Tento den dostal název podle šedivé barvy, která symbolizuje zármutek a odříkání. Jiné zdroje ale říkají, že Šedivé úterý má svůj název podle šedivých pavučin, které hospodyňky vymetaly. V minulosti bylo Šedivý úterý dnem, kdy se věřící zaměřovali na duchovní přípravu a introspekci, často v tichu a poklidné modlitbě. V některých oblastech byl tento den spojený s postními jízdami a odřeknutím si zábavy. Tradice kladly důraz na pokání, kajícnost a rozjímání.

Pašijový týden: Škaredá středa

Právě v tento den zradil Jidáš Ježíše. Škaredá středa tedy dostala své označení právě kvůli zklamání a "škaredosti" z jeho zrazené lásky. V některých tradicích je to den, kdy si lidé připomínají svou vlastní slabost a hříchy, stejně jako zradu, která vedla k utrpení Krista. V minulosti se na tento den vztahovala přísná postní pravidla a často se také konaly modlitby a rozjímání nad Kristovou obětí. Je to příležitost k pokání a vděčnosti. A protože se na Škaredou středu také vymetaly komíny, začali ji někteří označovat jako Sazometnou. Mimochodem, pokud se dnes budete mračit, údajně vám to zůstane už po zbytek života!

Pašijový týden: Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají Poslední večeři Ježíše Krista s jeho apoštoly. Tento den dostal název "zelený" kvůli tradičnímu jídlu, které zahrnovalo zelené bylinky, symbolizující nový život a naději. Je to den odpuštění. Zelený čtvrtek je také spojen s ustanovením svátosti eucharistie, kdy Ježíš dal svým učedníkům chleba a víno jako své tělo a krev. Na Zelený čtvrtek zazněly kostelní zvony naposledy, než odletěly do Říma. Jejich zvuk byl nahrazen hlasitým klapáním a řehtáním dřevěných řehtaček, s nimiž chlapci každodenně třikrát denně, počínaje ranními hodinami, obcházeli vesnici.

Už se chystáte na Velikonoce? Je nejvyšší čas!

Pašijový týden: Velký pátek

Velký pátek je nejvýznamnějším dnem pašijového týdne, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Tento den je nazýván "Velký" kvůli jeho hlubokému duchovnímu významu – Ježíšova smrt na kříži je považována za vrchol jeho oběti za spásu lidstva. Věřící tento den prožívají v tichu a pokání, mnozí se účastní pobožností a křížových cest. V kostelech se nekoná mše, ale obřad, při kterém se připomíná Kristovo utrpení a smrt. Lidé věřili, že na Velký pátek se otevírají poklady, že voda v potoce má léčivou moc, nebo dokonce, že se prameny mění na víno. Sedláci se na tento den vyhýbali orání a práci na poli, zatímco hospodyňky neměly prát prádlo.

Pašijový týden: Bílá sobota

Bílá sobota je den ticha, očekávání a také poslední den půstu a oplakávání Ježíše Krista. Tento den je označován jako "bílý", neboť symbolizuje čistotu a naději. V kostelech se v tento den konají obřady požehnání ohně a vody, které symbolizují vzkříšení. Lidé tradičně čistí a zdobí své domovy. Na Bílou sobotu se rovněž připravují jídla, která měly být hotová na Boží hod velikonoční. Muži a chlapci pletli pomlázky z čerstvých proutků, zatímco dívky zdobily kraslice.

Pašijový týden: Velikonoční neděle

Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční je vrcholem pašijového týdne, kdy křesťané slaví vzkříšení Ježíše Krista. Tento den je symbolem naděje, vítězství života nad smrtí a obětí, kterou Kristus podstoupil pro spásu lidstva. V kostelech se konají slavnostní mše, při nichž se čte o vzkříšení a zpívají se radostné písně. Na stole nesmí chybět beránek, mazanec a vejce. Na Velikonoční neděli lidé navštěvovali své blízké, hodovali a radovali se. Tradičně každá návštěva obdržela kousek posvěceného jídla. Hospodáři také dávali část svěcených pokrmů do sadů, na pole a do studní, aby zajistili hojnost ovoce, obilí i kvalitní vody.

Autor článku: Monika Poledníková