Klaustrofobie útočí! Je vůbec nějaká šance se strachu z uzavřených prostor zbavit?
Klaustrofobie je přetrvávající strach z pobytu v uzavřeném nebo nějak prostorově omezeném prostoru. Může jít o tunely, letadla, solárium, skříň, metro nebo třeba výtah… Lidé, kteří klaustrofobií trpí, to nemají jednoduché. Jejich život je prakticky neustále omezován. Je vůbec možné se klaustrofobie nějak zbavit?
Klaustrofobie může být pro většinu těch, kteří jí trpí, natolik strašná, je už jen pouhá myšlenka na uzavřené prostory vyvolává strach a úzkost. Člověk začne panikařit, zpotí se, zadýchá, motá se mu hlava a mohou se o něj pokoušet i mdloby. Jedinou prioritou je pro něj únik z uzavřeného prostoru.
Definice klaustrofobie
Klaustrofobie je extrémní a většinou iracionální strach z malých, stísněných prostor, který člověku brání jít na určité místo nebo být v konkrétní situaci. Klaustrofobie významně ovlivňuje život takového jedince. Ten totiž v takové situaci pociťuje strach z nemožnosti uniknout, strach z nedostatku vzduchu a rovněž pocit stísněnosti a neprodyšnosti prostor. Po celém světě trpí klaustrofobií asi pět procent lidí. Většinou postihuje více ženy.
Strach z randění opravdu existuje. Nazývá se sarmassofobie a dokáže potrápit váš milostný život
Sociální fobie udělá ze života peklo, může dostat i vás
Léčí deprese, fobie i nervozitu. Vyzkoušejte sílu regresní terapie!
Chování jedince s klaustrofobií
Člověk-klaustrofobik, se snaží za každou cenu vyhýbat situacím, ve kterých by mohl být v jakkoliv uzavřeném prostoru. Pokud se už do takového prostoru dostane, vyvolá to v něm strach, úzkost až paniku. Častokrát se termín “klaustrofobie” používá k popisu u každého, kdo je nervózní v uzavřených prostorách. Ovšem to není klaustrofobie v pravém slova smyslu. Klaustrofobie je klinická diagnóza, která může vážně narušit schopnost jedince fungovat. A rozhodně tak patří do rukou odborníků. Sám člověk si s klaustrofobií totiž jen těžko poradí.
Vznik a příznaky klaustrofobie
V drtivé většině se klaustrofobie rozvíjí v době dospívání nebo až v dospělosti. Na otázku, proč se to děje, nemají odborníci jednoznačnou odpověď. Může ji však mít na svědomí traumatická událost v dětství, kdy byl člověk například uvěžněn nebo omezen v těsném prostoru. Spustit klaustrofobii může například i uvěznění ve výtahu nebo silné turbulence v letadle. A podle expertů může klaustrofobii spustit i genetická mutace nadměrně stimulující oblast mozku, přesněji amygdalu.
Klaustrofobie se fyzicky projevuje pocením či třesem. Člověk pociťuje tlak na hrudi, rychlý srdeční tep, může mít potíže s dýcháním, zimnici nebo návaly horka, pocit dušení, žaludeční nevolnost, závratě, pocit na omdlení nebo točení hlavy, sucho v ústech, zvonění v uších, pocit zmatenosti nebo dezorientace či mravenčení končetin. Emočně se pak klaustrofobie provuje například strachem ze ztráty kontroly nad sebou sama, pocity hrůzy či ochromující úzkosti, pocitem intenzivní potřeby opustit situaci a objevit se může i strach z umírání.
Klaustrofobie patří do rukou odborníka
Jestliže máte skutečně klaustrofobii a je to pro vás problém, měli byste co nejdříve navštívit odborníka. Tedy terapeuta, psychologa či v ideálním případě i lékaře-psychiatra. Zatímco psycholog vám poskytne účinnou terapii, lékař napíše podpůrné léky, se kterými vše mnohem lépe zvládnete. Nebojte se, že byste je brali už po celý život. Léky jsou v tomto případě předepisovány na nezbytně nutnou dobu, ideálně po dobu terapeutické léčby. Pro léčbu klaustrofobie se nejčastěji využívá kognitivně-behaviorální terapie, případně i desenzibilizační terapie.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku