Kuklík městský /Geum urbanum/

Kuklík městský – popis

Jedná se o vytrvalou bylina s šikmým, nevětveným a až 2cm tlustým oddenkem, z kterého vyrůstá růžice přízemních listů. Tyto listy jsou označovány jako krátce řapíkaté a přetrhovaně lichozpeřené.

Kuklík městský – léčivé účinky

Z důležitých látek obsahuje třísloviny, fenolické glykosidy (např. eugenolový glykosid geosid, který je slabě jedovatý), silici (eugenol), prchavý olej, pryskyřici a kaučuk.
Droga působí svíravě a desinfekčně, osvědčila se při krvácení z dásní, na žaludeční vředy, při zánětu jícnu či žaludeční sliznice, působí i protiprůjmově, zevně se užívá na zanícené hemoroidy a kožní záněty. Nejčastěji se podává ve formě macerátu nebo nálevu, při zevním užití se aplikuje ve formě lihovodného roztoku.

Použitelné části kuklíku městského: oddenek

Období květu: květen a říjen

Použití v kuchyni a pěstování

Roste v křovinách, na okrajích lesů, v lužních lesích, parcích, starých zahradách, na lesních cestách, hřbitovech, stinných rumištích, zvětralých zdech, zbořeninách od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách vzácně, preferuje půdy čerstvě vlhké až vysýchavé, výživné, humózní, dusíkaté.
Vyskytuje se v celé Evropě kromě Islandu a části Skandinávie a nížin severního Ruska, na jihu zasahuje až do pohoří Atlas v Africe, dále v části Malé Asie, v Arménii, na Kavkaze, na západní Sibiři, na Altaji a v severozápadní Himálaji, druhotně v Severní Americe. Oddenky kuklíku voní jako hřebíček a používají se nejen jako přísada k pokrmům, ale i při výrobě likérů a piva. Bílému přírodnímu vínu dodávají příchuť vermutu. Není proto náhodou, že ruský lidový název kuklíku znamená hřebíčkový kořen.

Tip: Nálev

150 ml vroucí vody zalijeme 15 g drogy a po 10 minutách scedíme. Užíváme 3x denně.