Slunečnice roční /Helianthus annuus/

Slunečnice roční – popis

Slunečnice roční je jednoletá rostlina, jejíž stavba je značně rozmanitá. Slunečnice mohou být až 4 m vysoké s jediným květem, ale také i 30 cm nízké s několika stonky a květy. Květní úbory dosahují průměru mezi 10 - 40 cm, mohou být jednoduché i plnokvěté. Plnokvěté odrůdy vypadají efektně, ale produkují méně semen, a proto si raději každým rokem zakoupíme nová semena, neboť při opylování dochází ke křížení odrůd.

Slunečnice roční – léčivé účinky

Semena slunečnice roční obsahují až 45% oleje, dále bílkoviny, glyceridy, steroly, fosfolipidy, karotenoidy, organické kyseliny (citrónová, vinná, chlorogenová), lecitin a provitamin A. V květech, stejně jako v listech, je obsažen flavonoid quercimeritrin, kumarínové glykosidy, triterpenové saponiny, karotenoidy, antokyany, třísloviny, cholin, xantofyly, solantová kyselina, betain, helianthin a minerální látky.

Slunečnicový květ snižuje horečku, vylepšuje trávení, snižuje pocení, stimuluje činnost jater, zevně léčí hnisavé kožní afekce, záněty a zapaření. V lékařství se slunečnicové tinktury užívá při malárii, tuberkulóze a při žilních chorobách. Slunečnicová semena v množství 2 až 4 čajové lžičky denně zlepšují ostrost vidění.

Použitelné části slunečnice roční: semeno a okvětí

Období květu: červenec až srpen

Slunečnice roční – použití a pěstování

Semena slunečnice roční byla dovezena do Evropy v 16. století. Slunečnicová semínka se dodnes prodávají ke přímé konzumaci nebo se pečou na plotně, někdy se z nich vyrábí i alternativa k arašídovému máslu. Slunečnicový olej se používá při vaření a na výrobu bionafty, zbytek po získání oleje se využívá ke krmení dobytka. Slunečnice také produkují latex a zkoumá se jejich vhodnost pro výrobu hypoalergenní gumy.

Otáčení za sluncem, čili heliotropismus, je známý jev, který se o slunečnicích traduje. Ve skutečnosti se vyskytuje pouze u poupat, nerozvinutých květenství. Při východu Slunce se všechny slunečnice v této životní fázi natáčí na východ a postupně „putují“ po obloze na západ. V noci se opět vrací na východní pozici. Pohyb způsobují motorické buňky ve stonku pod květenstvím, v části stonku nazývané pulvinus. Když se květenství začnou otevírat, stonek ztuhne. Většinou zůstává ve východní pozici. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště orientované na jih nebo jihozápad, vyhovuje ji černozem a hnědozem s dobrou zásobou živin. Slunečnice je poměrně náročná na vodu, ale nesnáší vysokou hladinu spodní vody. V dobře vyhnojené půdě narůstá do větší výšky a také květy mají větší průměr. Rostlina nezakořeňuje hluboko, proto ke stonku raději stavíme oporu, abychom předešli polámání.

Tip: Odvar z květů

1/2 lžičky řezaných okvětních lístků povaříme mírně v 1 sklence vody 3 - 5 minut, scedíme a používáme k omývání ran a k obkladům.