Vachta trojlistá /Menyanthes trifoliata/

Vachta trojlistá – popis

Vachta trojlistá je vytrvalá, 10 - 30 cm vysoká bylina. Lodyha silná, plná, vystoupavá. Listy vyrůstají z plazivého oddenku, jsou dlouze řapíkaté, trojčetné, na bázi pochvaté, celé masité, lístky téměř přisedlé, elitpické až obvejčité. Květy jsou uspořádány v hustém a přímém hroznu, jehož stopka vyrůstá z úžlabí dolních listů. Jednotlivé květy jsou pětičetné, oboupohlavné, nálevkovité, korunní lístky nazpět zahnuté, bělavé, na vnější straně někdy narůžovělé, na vnitřní straně hustě a dlouze vousaté, kalich je pětičetný, prašníky fialové, blizna dvouklaná. Plodem je tobolka.

Vachta trojlistá – léčivé účinky

Vachta trojlistá obsahuje glykosidní hořčiny menyanthin a meliatin, cholin, pektin, třísloviny, organicky vázaný jód, vitamín C, flavonoidy, rutin, třísloviny, organické kyseliny, saponiny, sacharidy, silici, fytoncidy a snad i alkaloid gentianin, dále cholin, invertní cukr a kyselinu fosforečnou. Vachta zlepšuje trávící funkce, zvyšuje sekreci trávicích šťáv, ovlivňuje střevní peristaltiku, příznivě působí na činnost jater a žlučníku, tlumí pocity nevolnosti spojené se zvracením, působí mírně projímavě a příznivě ovlivňuje krvetvorbu. Podává se obvykle buď ve formě prášku, nebo ve formě nálevu. Při leukémii nebo během léčby ozařováním se také osvědčila směs z vachty, bazalky a zeměžluče, z níž se připravuje rovněž nálev.

Protože se jedná o drogu potenciálně mírně toxickou, není vhodná pro těhotné a kojící ženy. Vachta trojlistá, stejně jako ostatní amara, nesmí být použita při zvýšené kyselosti žaludečních šťáv a při zánětlivých onemocněních žaludku a střev. V dnešní době se využívá především homeopaticky a jako okrasná vodní rostlina v zahradách.

Použitelné části vachty trojlisté: list

Období květu: květen až červen

Vachta trojlistá – použití v kuchyni a pěstování

Vachta trojlistá je zařazena mezi ohrožené rostliny a je chráněna zákonem. Neměla by se tedy ve volné přírodě trhat. Trpí hlavně úbytkem stanovišť vhodných k růstu (meliorace, těžba rašeliny, vysušování zamokřených luk). V ČR roste roztroušeně až vzácně od nížin po horské oblasti, nejvíce v nadmořských výškách od 300 do 650 m (max. asi 1200 m n.m.), zcela chybí v teplých a suchých oblastech. Celkově roste v mírném až subarktickém pásmu severní polokoule, na severu až po arktickou Sibiř, na jihu po jižní Japonsko, v jižních částech svého rozšíření roste zejména v horách.

Tip: Odvar

4 g vachty na 200 ml vody se užívá 4 - 5x denně po 1 - 2 lžičkách, 30 minut před jídlem.